Právě vyšlý temný, atmosférický a nelítostný Hellblazer: Zamrznutí je malou událostí mezi náročnými komiksovými fanoušky. Nepatří sice mezi pět nejznámějších titulů na trhu, ale je zárukou kvality pro fajnšmekry, kteří se již nějakou dobu stále více rekrutují mimo okruh věrných příznivců komiksu. Jde o nenápadný převrat na domácím komiksovém trhu, který spojuje drsné příběhy, chytré zpracování a široké přijetí komiksu novým druhem čtenářů.
Komiks v ČR si v posledních letech na mediálním nebi získal výjimečné postavení jako čtení pro náročné intelektuální čtenářstvo díky autobiografickým titulům (Persepolis, Modré pilulky, Pod dekou) a slavným scénáristickým jménům Neila Gaimana (Sandman) a Alana Moorea (Watchmen, V jako Vendeta). Poněkud opomíjenou je ale existence stejně silného a stále rostoucího segmentu trhu též určeného náročným čtenářům, pouze jiného druhu. Jde o tzv. chytrou brutalitu, kterou Jiří Pavlovský ze specializovaného komiksového vydavatelství Crew charakterizuje jako: „Jsou to komiksy pro dospělé čtenáře, komiksová obdoba seriálů na HBO. V případě Hellblazera jde o drsnější protiváhu k Neilu Gaimanovi. Jak by psal, kdyby byl místo poetického autora hospodský rváč. Víc politický, víc temný, víc zlý.“
Kupříkladu hlavním hrdinou Hellblazera je anglický mág John Constantine, jehož osobnost poměrně dobře vystihl i snímek Constantine s Keanu Reevesem v hlavní roli. Cynický antihrdina místo magie používá především podrazy, sebejistou image a sílu slova a manipulace (str. 107). Jeho morální kvality jsou přinejlepším pochybné a život mezi ztroskotanci, kriminálníky a jejich oběťmi velmi přesně analyzuje příčiny a projevy našich slabostí, strachu a krutosti. Přestože Constantine, zdá se, žije jen proto, aby mohl urážet a neštvávat lidi (str. 17), stále si uvědomuje nedostatky světa i sebe a často je spíše obětí než zápornou postavou.
Scénáristé jako Warren Ellis (Transmetropolitan) nebo právě tvůrce Hellblazera: Zamrznutí Brian Azzarello (100 nábojů) vytvořili novou vlnu drsného, chytrého komiksu. Ta má u nás zástupy zarytých fanoušků a zároveň vytváří novou základnu čtenářů podobných těm, na nichž stojí rozvinuté západní trhy. „Jsou to lidé, kteří čtou komiksy jen občas, ale berou je za součást kultury stejně jako třeba zajít si jednou za čas do kina. Pokud dnes u nás uvidíte vysokoškoláka číst komiks, bude nejspíš od některého z těchto autorů,“ doplňuje Jiří Pavlovský.
Obliba Hellblazera pod Azzarellovým vedením stojí na pozvolném budování temné atmosféry pramenící z negativních činů a emocí obyčejných lidí; a zároveň na dialozích. Celý příběh „…a pohřbený“ z alba Zamrznutí je čistě konverzační a buduje svou sílu a zábavnost na chytrých hláškách (str. 8, 12) a diskuzích hrdinů. Násilí je tu všudypřítomné, ale většinou jako hrozba visící nad postavami. Hellblazer podává realistický pohled na věc, kde fyzická agrese je až poslední možnost. Všichni se tu bojí o život. O to drtivější je pak náhlý záblesk necenzurovaného násilí (str. 112), který využívá dlouho budovaný pocit nebezpečí. Postavy jsou lidské (str. 90), chybují a příběh nemusí běžet podle klišé hororových, akčních či detektivních příběhů, i když si s nimi znalecky pohrává. Využívá naši fascinaci násilím a odvrácenou stránkou života, ale pracuje s ní složitě a bez snahy o jednoduchou exploataci. Je chytrým čtením pro otevřené čtenáře.
Tento aktuální trend v moderním dospělém komiksu navazuje na hrdiny tzv. zábavné brutality jako je intergalaktický lovec odměn Lobo, kterými před patnácti lety vydavatelství Crew začalo vytvářet moderní tuzemský trh s komiksy. Komiksový příznivce a spisovatel Ondřej Neff k tomu tehdy řekl: „(Crew) …nechce prezentovat žádné tajtrlíky a Ferdy Mravence.“ Šlo tedy o snahu porušit zažitý obraz komiksu jako čistě dětské a vzdělávací zábavy. Dnes směs humoru a násilí dosáhla nové úrovně kvality a to i díky morálnímu přesahu. Typickým příkladem je Garth Ennis, který v sériích Hitman nebo Preacher integrálně spojuje násilí, perverzi a kácení starých ikon s důrazem na přátelství, lásku a lidskost tváří v tvář záplavy amorálností.
Dalším vývojovým stupněm jsou právě autoři chytré brutality, kteří jdou ještě o krok dál a svým čtenářům nabízejí více sofistikované a méně jednoznačné pohledy na svět. Krom Warrena Ellise, jehož nejslavnější sérií je kyberpunková antiutopie z mediálně lobotomizované budoucnosti (Transmetropolitan), je to především Američan Brian Azzarello. Ten s přehledem zvládá nadživotní superhrdinský příběh (Superman: Pro zítřek) i naturalistickou kriminálku kombinovanou s paranoidním konspiračním thrillerem (100 nábojů). Jeho účinkování v řadě Hellblazer pak zosobňuje všechny hlavní atributy chytré brutality.
Rostoucí zájem o tento druh komiksů dokládá i reinkarnace série Hellblazer. První dvě knihy (Syn člověka – Ennis, Těžké časy – Azzarello) v Crwi vyšly v letech 2005/6, ale jak říká Jiří Pavlovský: „Čtenářská obec roste, mnohé osvědčené série už skončily a přišel čas na nové, ještě náročnější a zajímavější tituly. Hellblazer od Azzarella to splňuje beze zbytku, ohlasy na něj jsou dobré, takže jsme mu letos vydali už dvě samostatné knihy (Dobré úmysly, Zamrznutí), v nichž Constantine pokračuje ve své pouti temnými zadními uličkami Ameriky; a Středozápadu zvláště. Teď chystáme další (Popel a prach), která nabídne monumentální finále Azzarellova působení v Hellblazerovi.“
Chytré čtení pro otevřené čtenáře… to abych si k tomu ještě pořídil slovník a skalpel 🙂
Jasná koupě!