Čertův rypák/Tulipánek: Nosit si gulag s sebou

Každá další komiksová kniha v rámci série Mistrovská díla evropského komiksu (MDEK) z Nakladatelství CREW, to je fanoušky očekávaný svátek. A v pořadí již dvacáté čtvrté dílko, Čertův rypák/Tulipánek, které pod touhle značkou vyšlo, je dalším důkazem, proč tomu tak je.

Další svazek oblíbené série z archívů evropského (nejčastěji frankofonního) komiksu obsahuje hned dvojici příběhů, které mají několik společných prvků. U obou se o scénář postaral Jerome Charyn (američan, avšak žijící v Paříži), s nímž se máme tu čest potkat v češtině premiérově, o kresbu pak francouz Francois Boucq, kterého už známe jak v ryze autorské rovině (vynikající absurditku Dobrodružství Jeronýma Moucherota, kterou osobně řadím mezi to nejlepší, co v rámci MDEK vyšlo, si napsal i nakreslil), tak i v pozici, kdy vystupoval v kreslířské roli autorského dua, když kreslil westernovou pecku Bouncer podle scénáře Alejandra Jodorowského.

Další společné prvky už jsou schované v samotných příbězích. Jak v Čertově rypáku, tak Tulipánkovi, jsou hlavními postavami muži, kteří se v dobách studené války dostali ze Sovětského svazu do rušných (a někdy i slepých) uliček americké svobody. Zatímco hrdina Čertova rypáku jako tajný agent ruské rozvědky NKVD, protagonista Tulipánka pak jako jeden z těch šťastných, kterým se povedlo uniknout ze smrtonosných tenat sibiřského gulagu. Oba si přitom svou minulost nosí s sebou – a ta ani jednoho z nich nehodlá jen tak propustit.

V Čertově rypáku můžeme sledovat průběžnou cestu ukrajinského sirotka, kterého vychovala KGB – vycvičila ho ke špionáži v nepřátelské Americe. Tulipánek zase představuje kreslíře a tatéra, který kreslí policejní identikity, snaží se tak pomoci najít tajemného masového vraha, který se soustředí na mladé ženy, a přitom vzpomíná na svoje začátky (životní i tatérské) v gulagu na Kolymě. Nečekejte však jednostranné vykreslení Sovětského svazu jako pekla a Ameriky jako jeho skvostného protikladu. Jasně, východní megastát je přeci jenom výrazně depresivnější, hnusnější a temnější, ale ani ulice New Yorku nejsou procházka rájem.

Oba příběhy vás přitom od začátku do konce chytí a nenechají vydechnout. Nejen svou (na Evropský komiks poměrně vysokou) dynamikou, ale i způsobem, jakým postupně odkrývají informace, někdy až v nádechu detektivního/thriller románu, a přitom jsou určené spíše pro náročnější čtenáře – i mimo běžné komiksové fanoušky. V obou se do uvěřitelné historie a reality vkrádají decentní fantaskní motivy, které oběma neskonale temným příběhům dodávají až mystickou atmosféru, čemuž notně napomáhá i brilantní Boucqova kresba.

Tahle kniha se jednoznačně zařadí mezi lepší polovinu série MDEK – a přitom jasným hlasem dokazuje, jak skvělá a zaslouženě populární tahle série je.

Čertův rypák/Tulipánek