„Budiž barva!“ Právě tímto mottem se v uplynulém roce řídili komiksoví nakladatelé, kteří hned dvě dříve v černobílých verzích vydaná kultovní díla oblékli do barevného kabátku. Zatímco u Crwe se nové image dostal první díl Sandmana z pera krále městských fantasy Neila Gaimana, BB art podobnou péči poskytl prvnímu dílu Moorova Bažináče.
Toho přivedli na svět na počátku 70. let minulého století scénárista Len Wein a kreslíř Berni Wrightson. Už tehdy příběh dr. Aleca Hollanda, který byl po útoku na svou laboratoř působením chemikálií a louisianské bažiny přeměněn ve stvůru s nevábným vzhledem připomínajícím seprané tričko s portrétem pomláceného Mickeyho Rourka, originalitou zrovna nehýřil, což ještě umocnila skutečnost, že se autorské duo očividně – eufemisticky řečeno – inspirovalo u marvelovského Man-Thinga.
Není tak překvapující, že by Bažináče zřejmě velice brzy navždy zasypala masa hlíny pomyslného komiksového hřbitova, kdyby se nedočkal filmové adaptace Wese Cravena, která v našich končinách byla distribuována pod názvem Msta příchozího z močálu. V nechtěně legračním hororu, jehož „béčkovitost“ nedokáže plně vyjádřit ani samotné písmeno B, spatřilo vydavatelství DC Comics další potenciální příval bankovek s podobiznami amerických státníků, a přetvořenému vědci poháněnému touhou po pomstě a nadějí na obnovu původní podoby tak bylo po několika letech přiklepnuto pokračování nesoucí název Sága o Bažináčovi (Saga of the Swamp Thing).
Autorské pero nejprve připadlo Martinu Paskovi, který jej však po „pouhých“ devatenácti číslech předal Alanu Moorovi. Tehdy ještě nepříliš známý britský komiksový scénárista dostal volnou ruku a vzdáleného příbuzného Jožina, na kterého (koho by to napadlo) neplatí ani práškovací letadlo, od základu přepracoval a vytvořil z něj komiksový kult, který mohli v (až na jednu drobnou výjimku) kompletní podobě (Moorův run celkově čítá šest knih) uctívat i čeští čtenáři.
Vzhledem ke skutečnosti, že původní české vydání prvního dílu vyšlo už před dlouhými třinácti lety a je již nějaký ten pátek beznadějně vyprodané, a faktu, že se poličky knihkupců stále prohýbají pod vahou zbývajících pěti knih, rozhodně nepřekvapí, že se BB art rozhodl uvést na trh druhé vydání počátku Moorova Bažináče.
Jak už bylo zmíněno na začátku, nejvýraznější obměnou si prošla vizuální stránka, která konečně hýří barvami. A nutno říct, že kolorovaný kabátek Bažináči sluší; je sice již léty notně vyšisovaný a v dnešní době až rozkošně archaicky působící, přesto – podobně jako navigátor s dobře seřízeným kompasem – napomáhá ke snazší orientaci v kresbě a především celé dílo přináší v plnohodnotné verzi.
Kromě barvy v původním vydání absentoval také 20. sešit, tedy první, v němž se scénáristické taktovky chopil právě Moore. Vynechání uvedeného sešitu může působit poměrně nelogicky, ale ve skutečnosti se jedná spíše o jakýsi epilog Paskova runu, za kterým píše definitivní tečku. Zde ho sice již k čtenáři naleznou, to zásadní však přichází až o pár stránek dále. Bažináč, který se ocitá na pitevním stole, se v metaforické rovině dostává pod Moorův skalpel, jenž se chirurgicky přesnými řezy dostává k samé jeho podstatě, kterou následně i od základu mění.
Bažináč tak již není vědcem, jehož fyzická stránka si prošla nezáviděníhodnou změnou, ale zcela novou entitou, která absorbovala Hollandovo vědomí a vzpomínky, na jejichž základě se snaží co nejvěrněji napodobit humanoidní podobu. Právě Bažináčovu konfrontaci s nově získanou identitou a definitivní ztrátou naděje na zpětnou proměnu v lidskou bytost přetavuje Moore do velice podmanivého zážitku plného až metafyzického žonglování se slovy, které mocně graduje především v sugestivně-snové scéně odehrávající se v Bažináčově podvědomí, v níž geniální Brit s obrovskou hravostí volně parafrázuje Shakespearova Hamleta.
I poté, co Bažináč své nové identitě smířlivě podává ruku, Moore téměř nesnižuje nastolenou kvalitativní laťku a nadále pokračuje ve vytváření monumentálního reliktu 80. let, tedy éry, do níž spadají díla, mezi které se řadí právě Bažináč, Moorův opus mangum Strážci či Millerův Návrat temného rytíře, jež stála za obrozeneckým redefinováním mainstreamového superhrdinského komiksu, kterému poskytla dříve netušenou vrstevnatost a psychologickou hloubku.
A ačkoliv se jedná o relikt, na kterém pomyslná eroze zanechala podobně jako v případě Gaimanových Preludií a Nokturen drobné škody tkvící především v až násilné snaze napasovat Bažináče do již existujícího univerza, ve kterém nesmí v žádném případě chybět vlajková loď DC Comics v podobě Justice League, ani v dnešní době četba Bažináče rozhodně nepřipomíná lopotné ohánění se prachovkou.
Swamp Thing – Bažináč 1 (Saga of the Swamp Thing 1)
Scénář: Alan Moore
Kresba: Stephen Bissette
Ink: John Totleben
Vydal: BB art, 2016
Překlad: Viktor Janiš
Formát: váz.
Počet stran: 232
Cena: 599 Kč
