Zemí šelem

Díky Albatrosu za tuto řadu “Verneovek-Neffovek”
Ale pánové, kritizující “prznění”, pokud se vám páně Neffova úprava nelíbí, je přece k dispozici na trhu i (poněkud zastaralý) překlad klasický (a nezkrácený). Za komoušů byly právě i překlady původního textu kráceny, všelijak “vylepšovány” (i od tak dobrého překladatele jako Hobzík) a určitě jste neprotestovali…. Kdo nechce úpravu pana Neffa, nemusí ji číst. Já říkám: **velké díky za tento projekt**, přinejmenším nám přináší kompletní ilustrace Zdeňka Buriana, a to ve vynikající kvalitě. Kdo se zajímá o tyto, nemusí kupovat za nekřesťanské peníze Vilímkova vydání, protože tam reprodukce lepší nejsou!

Minář
Já Verneovky sbírám, mám z první republiky, socialismu i cizojazyčné, ale nějak jsem si krácení a vylepšování nevšimnul, takže to tak horké nebude. Zato u neffových Verneovek, tomu říkám prznění. Kéž by už s tím přestal, žádná z nich to nepotřebovala a nepotřebuje.

Minář
Vidíte co není. Odporně se na Verneovkách podepsal až Neff, ne socialismus. Jestli trochu umíte anglicky, víte, že oni nemají vykání a tykání jako takové, tak je to problém někdy správně přeložit. Mluví na lorda, vykají mu, ale oslovují ho křestním jménem, asi tykají zase člověku, co ho oslovují příjmením, je to problém. To není jenom u socialistických překladů, i u moderních. Vezměte si třeba televizní seriály, kantor studenta oslovuje pane nebo slečno, ale překlaatel to přeloží jako tykání, protože opak by vypadal blbě. Ale když vidíte cenzuru v tom, že si v překladu skupina dětí tyká, tak nemám slov. May je něco jiného. Ten byl potřeba převyprávět, protože spousta jeho knih je tak natažených, až je to nuda, hrdina lékař tam svému pacientovi vrazí třísku do oka, úprava Maye byla potřebná a s politikou nic společného neměla. Jinak by hodně z Mayovek moc dětí nečetlo. Zato Verne úpravy nepotřeboval, co z Něj Neff udělal, to je mohem horší.

kolemjdoucí
Verne je francouz, ale když jsou hrdiny románu angličani nebo američani, tak ti mluví anglicky. Proto poznámka o angličtině. Tohle byla škola novozélandská, kam sice chodilo víc různých národností, ale byla vedená jako klasická anglická škola. Moje učitelka angličtina říkala, že angličani nemají vykání, jen tykání, vykají jenom královské rodině něčím zvláštním. Podle mě škrobený angličan bude spíš vykat každému, tak bych vsadil, že nemají tykání. Překlad by měl vycházet z kontextu. Zkrátka že je to román z prostředí, kde se mluví anglicky, a i když to formálně asi není správně, tak že je normální, když si tam tykají, protože tak se to překládá běžně. Tykání není ani vynález komunistů, jak se nám má zdát, tykali si třeba už bratři ze Sokola.

Roggymu
Souhlasím!

kolemjdoucí
Ale jo, to chápu. Jenom píšu, že kniha se odehrává v anglicky mluveném prostředí, kde by bylo na místě asi všeobecné vykání, ale že se to přesto běžné překládá tak, že si ty děti tykají, tykají jim kantoři a tak dále, takže to těžko jde pokládat za socialistickou cenzuru. Jednoduše je to přeložené tak, aby to vypadalo přirozeně. Samozřejmě máte pravdu, že je to kniha psaná francouzsky a překládala se z francoužštiny. Dobrý překladatel nepřehlíží ani jedno ani druhé a přeloží to nakonec podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

2 Roggy
V otázce přepisu Verna je spíš problém v tom, že Neff se pustil do knih, které přepis nepotřebovaly (zejména Patnáctiletý kapitán fakt ne), a že v nich prováděl změny v textu, které považuji za zásadnější než tykání-vykání či prosté stylové přizpůsobení (třeba do motivací a pojetí postav, změny vztahující se k bratranci Benediktovi jdou proti tomu, jak tuhle postavu bral a zamýšlel Verne… což je přesně to, co by se v úpravách literárních děl dít nemělo).

Na druhou stranu, když už přepisy Verna, tak Neff je k tomu asi tou nejpovolanější osobou. I z toho plyne kontroverznost celého projektu. Jinými slovy…
celou dobu jsem si říkala, proč sakra neupravoval ty z nich, kde by úpravy mohly vést k proklamované aktualizaci a přiblížení knihy současnému čtenáři. A že jich je požehnaně – Verne totiž psal převážně pro mladší čtenáře (své doby) a v některých dílech mu to ujíždělo na všechny možné strany. Zemí šelem k těmto titulům patří – jako dítě jsem ji nekriticky zbožňovala, pak jsem ji zkusila číst v době pozdější a nestačila žasnout. 🙂
Je to jedna z věcí, kterým by pietní oprášení spojené s úpravami a přebroušením mohlo prospět. Mohlo, nemuselo – proto jsem také na Zemí šelem jako “neffeovku” zvědavá.

Roggy
No, ty knížky vydají hlavně díky Burianovi strašně lákavě.. Já sám, kdybych byl v tom správném věku, bych taky šáhnul po knížce od Albatrosu než třeba od Návratu, který tisk ilustrací strašně odflák. Co by se asi stalo, kdyby se přehodily desky?

Jinak Albatrosu patří dík za to, že vydává knížky s Burianem (Kapitán Korkorán, Lovecká dobrodružství z celého světa nebo vůbec poprvé vydanou Zamrzlou loď kap. Flinta).

vojcl, Elinor
Ještě jednou: Neffovy variace na Verneova témata jsou alespoň jasně označena. Překlady dříve, těmi u pozdního Vilímka (Hobzík) počínaje a ideologií ovlivněnými překlady SNDK pokračuje, do textu zasahovaly, ale často to nepřiznaly. U toho Vilímka bývalo v tiráži uvedeno “přeložil a upravil”, u socialistických vydavatelů většinou nikoliv. Ačkoliv třeba vydání verneovek v sešitové Karavaně byla hrubě zkrácena (Archipel v plamenech), o “úpravě” ani zmínka. Některé zásahy do textu jsou až nad rámec chápání: v Cestě kolem světa za 80 dní, vydání SNDK 1953 (proslavené redakčním úvodem a doslovem o tom, zda Vernea vydávat či ne s rezultátem “ne všechno!”) se V.Netušil k úpravám přiznává. Jedna z úprav udělala z ubohé žebračky s bosým dítětem (vyobrazené i na původní rytině), které pan Fogg daruje vyhrané peníze – bosého žebráka (!?). Obrázek ovšem z knihy zmizel. Jiný příklad už ukazuje jasněji ideologické kopýtko: ve vydání Ocelového města (SNDK 1955), opět Neušil, se zásadně nepoužívá označní “kněžna Beguma”, pouze “Beguma”. Knížata a tituly zkrátka v létech zběsilé ideologické převýchovy nepřipomínat, ani ta indická. Až v roce1988 (vydání Práce) M.Drápal může používat “kněžna Beguma” bez zábran … Nejsem specialista na srovnávání překladů, že za socialismu nevhodné odstavce mizely z textu ví ale snad každý. Náboženské pasáže vypadly nejen z K.Maye, ale i z našeho starého dobrého K.Klostermanna, jan tak například. Závěrem: kdo prostě nechce Neffovy “úpravy”, ať je nechá být. Vychází dnes spousty knih, o mnohých by se dala vést diskuze, zdy vydávat nebo ne. Ale to je právě (třeba na rozdíl od toho socialismu) to krásné: vybírám si (co koupit, číst) JÁ, ne nějaký soudruh….

2 Minář
Toho Maye jsem rozepisovala docela hodně – stejně, jako většina (ale ne všechny, to ani zdaleka ne! Opravdu se stačí kouknout třeba do orientálních mayovek nebo do toho Old Surehanda… ) náboženských prvků vylítlo i mnoho zeměpisných pasáží. Také projev nepřející komunistické cenzury, nebo je možné, že tady šlo o zeštíhlování, které by bylo v dnešní době provedeno stejným způsobem?

Jinak sám píšete, že překlady z 80. let jsou na jiné úrovni překrucování textu než překlady z 50. let – no, oboje bylo za komunistů, až na to, že to první byla padesátá léta (hodně specifická) a to druhé normalizace.

P.S: u úprav by měla být hlavně otázka, jestli jsou funkční a jak moc przní knihu a posouvají ji jinam než mají. Bez ohledu na to, zda je upravovatelem Netušil či Neff.
Pokud upravovatel změní směřování postavy proti duchu předlohy, jenom proto, že to považuje za dobrý nápad, je asi někde problém.
Diskutovat bychom mohli, co by se stalo, kdyby posunul postavu a její směřování V DUCHU UPRAVOVANÉHO TEXTU a autorových úmyslů. Ale v případě bratrance Benedikta z Patnáctiletého kapitána se jedná o ten první případ.
V případě Zemí šelem se jedná o text, jehož “příbrus pro současného čtenáře” by mohl být zajímavým počinem, kde prostor pro úpravy nevedoucí k zprznění Vernova záměru je a dost velký k tomu. 🙂

2 Vojcl
No, myslím, že u Země šelem si ještě všichni podiskutujeme, až vyjde recenze. 🙂

Minář
Ono to vypadá, že to vaše stáří bude možná tak 20, jinak byste takové nesmysly netvrdil. Pod vlivem propagandy pak propadáte klamu a běžné věci vydáváte za cenzuru. Mimochodem, když už ta cenzura není, kolik knih z edice s Puškou a lasem vyšlo letos? Před revolucí takové knihy vycházely aspoň v edicích jako KARAVANA, bylo jich nakonec víc, než dnes. Vycházel Ferry, Altsheler a dost podobných. Dnes je něco z Moby, ale do knih s Puškou a lasem to má sakra daleko. Ale jistě najdete nějaký důvod proč je cenzura to, když ty knihy vychází, i když ne moc, zato když nevychází, že je to úplně v pořádku. No když považujete za zločin, když se dřív vydavatelům několik Verneovek zdálo tak zastaralých, že zvažovali jestli vydat nebo nebo ne, a oni většinu opravdu vydali, tak je to potom těžké. Cenzura byla vždycky, nedávno zmizela přímo tady z FantasyPlanet nějaká kniha, že měla být nacionalistická, předtím zakázali Vaříme s konopím, ale ostatní věci jsou zkrátka ruka trhu, za socialismu zvlášť, když knihy vycházeli v obrovských nákladech, takže se muselo koukat na to, aby se to dobře prodávalo, což nechcete chápat.

2 Vojcl
Na druhou stranu je fajn dodat, že v 50. letech to fungovalo kapku jinak (stačí se podívat na to, co se prosadilo za interpretaci Jiráska a v mnoha ohledech neopustilo čítanky a hodiny literatury – proboha! Ty Nejedlého interpretace jsou kec, canc a blábol a umlátily dílo dobrého autora lopatou!), Chaloupka strýčka Toma to schytala solidně a byly sklony k upravování literatury tak, aby byla patřičně košer. 🙂
Že do toho spadá i Plevou nesmrtelně převyprávěný Robinson Crusoe, je spíš považovatelné za zázrak – a on i ten Robinson je mentalitou 50. let docela poznamenaný, tedy docela drsně, při srovnání s klasickým překladem Robinsona.
(zase, mohli bychom se bavit, kolik lidí by mělo na Defoa jako takového nervy…)

Jenže to jsou padesátá léta a u pozdějších překladů a interpretací jde spíš o čtivost a srozumitelnost než podobné excesy.

ještě 2 Minář: nikdo netvrdí, sakra, že cenzura nebyla.
Pouze tu někteří tvrdí, že byl zatraceně velký rozdíl mezi fungováním cenzury a potažmo literárního světa v 50. letech, a později. A že ne každá úprava a zásah do textu, která byla za minulého režimu, musela být nutně cenzurní! – protože podle této logiky by se za cenzuru dala považovat i běžná redaktorská a korektorská práce!!!!!
Kdybych to měla stručně rozbodovat, zásahy do textu mohou být…
– 1 – ideologického typu – na tom se shodneme, když se ze strýčka Toma stane ateista a chování a posuny jsou upraveny, aby byly v souladu s nějakým světonázorem, asi půjde o tohle.
(politicky korektní poznámka založená na četbě Zemí šelem – mám tím na mysli ideologie jako ideologie, ne náhledy na lov, otrokářství, atp.)
– 2 – redakční – prokrácení textu tak, aby bylo zachováno co nejvíce z originálu, ale aby to také bylo čtivé pro současného čtenáře. U originálních textů jsou pak součástí redakční úpravy vedoucí k čtivosti textu a odstranění pravopisných chyb.
– 3 – “jak se vám líbí” – překladatel si myslí, že jeho verze něčeho je lepší než autorova, tak použije svou verzi.
Mimochodem, když jsme u toho Maye, zajímalo by mě, jestli existuje nějaká jeho přímo zideologizovaná verze – procházím si v hlavě všechno možné a nějak mě nenapadá. Přijde mi, že buď nevycházel vůbec, nebo v podobě, u které bych se o jednoznačné ideologické cenzuře bála mluvit (pokud budu brát jako projevy ideologické cenzury to, jaké posuny se objevily v Chaloupce strýčka Toma a v Robinsonovi). Tím neříkám, že neexistuje, jenom si nevybavuji jedinou knihu, kde by byl Vinnetou, Halef nebo Old Shatterhand/Kara ben Nemsi postiženi hlásáním ideologických hlodů.

Každopádně moje první dojmy ze Zemí šelem se dají popsat takto: **proč, zatraceně, proč nemohl Neff podobným způsobem upravovat i toho Patnáctiletého kapitána?!?**

Elinor
Můžete prosím napsat něco o Zemí šelem? Po těch minulých neffovských Verneovkách se už bojím to číst, ale podle vaší reakce tohle zrovna nemusí být ta špatná.

Minář
To jste měl teda hodně vyhraněný vkus. Samozřejmě většina knihy byly detektivky, edice jako Magnet nebo Napětí, ale bylo toho dost a dalo se to koupit i na každé poště. Já měl moc rád akční scifi z edice Saturn. Pravděpodobně jste byl i jediný, který měl problém na to sehnat těch pár korun. S obrovským rozmachem vydávání knih po revoluci máte pravdu, jenže ta nakladatelství vznikla, zjistila že to nejde a zanikla. Se scifi je naštěstí situace mnohem lepší, ale jestli chcete Salgariho nebo klasické indiánky, tak teď jste na tom ještě hůř než za toho socialismu. I na dokončení Gemmella čekáme kolik let. Scifi je opravdu hodně, já mám rád military, té je snad nejmíň, zato hodně upírů, ale zase to stojí tolik, že si většinu těch knih nemůžu dovolit. Knihovny mnohde ani už nefungují, takže si je stejně nepřečtu. Ale tohle je už opravdu mimo mísu, už aby někdo přišel s recenzí knihy.

Re: akcni SF
Re: akcni sci-fi ze Saturnu

Ano, specializovane sbirky afghanske SF ci SF ze zaurali si dobre pamatuju. Pred par lety jsem je vyhazoval z knihovny, protoze tenkrat jsem je kupoval z naprosteho zoufalstvi, abych mohl cist alespon neco, ale uz tehdy jsem dokazal poznat, oc jsou horsi nez dobra SF, kterych tu za rok par (doslovne) taky vyslo. Dnes uz tak zoufaly nejsem, na tohle v knihovne opravdu nemam misto (par jich prezilo, to zas jo, napriklad Strugacti, ale to byly vyjimky). A kdyz dnes vyjde novy Vonnegut ci Martin ci…, par kliku na Internetu a do tydne jej mam. V roce 1989 jsem po sesti letech obihani antikvariatu mel dva, slovy dva Vonneguty v anglictine a povazoval jsem to za obrovsky uspech. Sireny z Titanu jsem ze zoufalstvi precetl v rustine.

Pokud ma vojcl pocit, ze to s dostupnosti knih drive spatne nebylo, tak tu dobu bud jeste nezazil, nebo uz zapomnel. Na druhou stranu ma Michal pravdu, ze kdyz uz neco vyslo, tak to bylo opravdu dobre udelane.

2 Vojcl
stálo by za to hlídat si, komu odepisujete – Minář NENÍ Michael Bronec 😀

Elinor
To znám. Tak to se pěkně vyspěte a mějte hezké sny.

Vojcl
Jake lhani? Zkuste se podivat do sve knihovny na predposledni strany Saturnu, kde pisou o dalsich titulech, kolik tam najdete tech Bulycovu? Jednoho za pet let? Pak Brouk v mravenisti od Strugackych, Smrtici mlha od Guljakovskeho se taky da, s primhourenim oka tak mozna jeste tri ctyri kvalitnejsi SF knihy za cela osmdesata leta. To bych tedy nerekl, ze nas Saturn zrovna zasoboval. Vychazi mi i s velkym primhourenim oka dve rozumnejsi SF knihy za rok. Zbytek jejich SF rady byly romany ci sbirky (vetsinou ze SSSR, obcas nejaka exoticka, i kdyz uznavam ze afghanska tam nebyla, to byla hyperbola) na urovni, ktere jsou dnes sehnatelne za pakatel mraky a necteme to, protoze muzeme lepsi.

A pokud se vam nelibi Vonnegut, tak si zkuste vzpomenout, kolik u nas pred prevratem vyslo treba Tolkienu, Le Guinovych, Zelaznych, Heinleinu (rozumne sehnatelny byl jeden, Dvere do leta), Howardu, tak bych mohl pokracovat dlouhe odstavce. Ano, vychazeli tenkrat Strugacti a Lem, ale ti vychazeji i dnes a treba od Lema je toho dnes dostupne vice nez tenkrat. Dokonce i nektere prace od Strugackych mohly vyjit az po prevratu, protoze nepresly tehdejsi cenzurou, i kdyz je paradox, ze u nas taky tehdy vyslo neco, co v SSSR nemohlo.

Tady nejde o nejake zurive zatracovani ani vynaseni, ale o realitu. Vzhledem k cenam ostatnich komodit si dneska vetsina lidi nema problem koupit knizku mesicne (spousta lidi by si koupila i vic, ale uz to nema kam davat) a muze si vybirat, jak dobrou si koupi. Tenkrat byl clovek rad, kdyz vubec nejake SFF sehnal, a na kvalitu se ani moc neptal. Porad mi to vychazi z hlediska dostupnosti ted lepe.

Udelejme si jako ve fyzice myslenkovy experiment. V cervenci vysel novy GRR Martin. V soucasne realite jsem ho behem tydne mel, dokonce koupeny v originale primo na Vaclavaku, ani jsem nemusel klikat. Kdyby byl jeste predprevratovy rezim, tak bych se mozna doslechl, ze na magickem Zapade poslednich patnact let vychazi uzasna saga, mozna by nejaky stastlivec, ktery se k tomu dostal, ve fanzinu sirenem neoficialnimi kanaly shrnul dej, a tim by to skoncilo. V zoufalstvi bych si zasel koupit Viewegha, protoze do sveho noveho romanu Bajecna leta se Stepanem strcil fantasticky prvek (Stepan se v noci menil v rostlinu).

Je samozrejme lehke podlehnout pocitu “nemuzu si dnes dovolit koupit vsechno, co bych chtel, takze jsem zase omezovan, jen jinak”. Jenze i to, co si dnes dovolit muzu, je v SF i mnoha jinych oblastech (treba letecke modely) porad vic, nez co jsem predtim dokazal sehnat. Staci se konec koncu podivat doma do knihovny na oddeleni SF a spocitat si, co dobreho v ni pochazi z 80. let a co z dekady pote.

Uz od zacatku 90. let se mi nelibilo pausalni zatracovani vseho predlistopadoveho (treba systemu zdravotni pece, stvalo me to zejmena ve vzdelani pote, co jsem zblizka videl fungovani onoho tenkrat vychvalovaneho americkeho skolstvi). Ale tvrdit, ze jsme tenkrat meli stejnou dostupnost SF knih (a dalsich, treba sehnat Maye taky nebylo lehke, o Foglarovi nemluve) jako ted, mi prijde stejne extremni, jen z druhe strany, proste to nesedi s fakty.

Minář
Ono to sedí s fakty. Dokonce se dala tenkrát sehnat i snáž. Spousta z nás se na Václavák nedostane, žije ve městech, kde knihkupectví zkrachovalo, na vesnicích dokonce ani nejsou mnohde knihovny, dřív byly všude, kde jsou, tak tam se moc SF nenajde, nové rozhodně ne, což dřív bylo běžně. Takže pro ně je mnohem hůř sehnatelná jejich kniha než tenkrát, dokonce vůbec i nesehnatelná. Musí na net, ale i když je ta knížka se slevou nějakých 10-20%, tak stejně zaplatí tak velké poštovné, že kniha je vyjde o padesátku víc. Zkuste vyjít s s nějakými osmi tisíci měsíčně, zaplatit všechny účty, pak mluvte o tom, co si kdo může dovolit. Podle mě byly Saturny perfektní. Vám se nelíbí, to už je vaše věc, ale nebylo jenom to, taky Clarke, Asimov nebo i Neff, ten dřív psal perfektní věci. Jistě že se něco špatně shánělo, ale dost se zamýšlím proč. Když přijdete do knihkupectví pro Mayovku, ona není, ale knihkupec vám ji nakonec prodá, jen s nějakou přirážku, že vám prodal co si schovával pro sebe, a pak zjistíte, že to udělal i několika dalším kolegům z práce se stejnou knihou, tak to už smrdí něčím jiným. Jmenujete tady knihy co jsou, ale kde jsou knihy napsané autory pod pseudonymem D.B.Drumm, kde jsou nová pokračování Battletechu, a kde jsou klasické indiánky? Za každé doby něco je a něco není. Jistě teď vychází SF víc, spíš fantasy, ale zase většina není podle mého gusta. Že u nás něco nesmělo vyjít od Strugackých, to byl reklamní trik vydavatele, který tu knihu vydal, podobný, jako když vyšel prý zakázaný Vládce mořských hlubin od Trosky. Když by mělo vyjít tenkrát všechno od všech, minimálně těch lepších, tak na to nestačí papír a peníze na nákup autorských práv, jenže když něco nevyšlo, tak to tenkrát podle vás byla cenzura a bůhví co ještě, a dnes vám to nevadí. I Howarda nemáme celého, je 22 let po revoluci, něco z něj vyšlo mnohokrát, něco jen ve fanzinech, podle vás i dnes proto, že zbytek je zakázaný?

?
Jak poznám, že nejste? Strašně to vypadá že jste, že se přestal podepisovat a byl z něj anonym. Jak to bylo z dostupností tehdy a teď, to jsem popsal. Tuhle debatu už začínám považovat za spam. Ale abych vám odpověděl. Nechat si poslat pět knih zní hezky, ale je to zásilka tak za 1000-1500Kč, když nemáte velkou výplatu, tak jak douho na to musíte šetřit? Jsou nakladatelství co poštovné nepočítají a ještě dají slevu, to je vyjímka. Takže jinak člověku co nebydlí opravdu v Praze, Plzni nebo Kolíně nebo jiném větším městě nebo někde u něj, nezbývá než si objednat jednu knihu s tím, že zaplatí hodně, víc knih s rozloženým poštovným, když si počká pár měsíců, než bude dost toho, co chce, nebo si to může koupit v knihkupectní v nějakém větším městě, což je pro hodně lidí moc daleko a stejně se na většinu knih můžou jenom koukat, protože na to není. U některých žánrů dokonce nemůžou ani to, protože už prakticky nevycházejí. V knihovně si je nepůjčí, když knihovna není. V trafice si je nekoupí, s vyjímkou sešitků MOBY, to je opravdu to spotřební mizerné kvality a cenou to neodpovídá tomu, že to přečtete za chvíli. Šedesát korun za pár stránek Perryho Rhodana. Tenkrát bylo hodně ruské SF, tohle je zase z německa a občas nějaký čech. Socialistické edice zmizely, Návrat, Ivo železný i ostatní s novými pohořeli. Ty trafiky jsou zase jenom ve větších městech. Na poště se to už taky nekoupíte, někde možná, jinak jste rád, že tam mají noviny. Někde je mají v samoobsluhách, ale když mají větší odběr. SF knih, když počítám i fantasy, je větší výběr než dřív, ale na jak dlouho? DPH se zvětšuje, platy se nezvedají, životní náklady rostou, nakladatelství krachují, doba nepřeje knihám. Rozhodnutí o výši DPH na knihy je taky centrální. Když napíšete, že v SF je dnes větší pestrost, tak to souhlasit budu, ale když budete mluvit o dostupnosti, tak to tenkrát byla mnohem lepší. A to i právě díky té centrálnosti.

Michael Bronec
Dost přeháníte. Ale zeptám se vás teda jenom na jednu věc, proč krachují nakladatelství i knihkupectví? Když je ten zlatý věk. Vyprávět to lidem, co provozovali nakladatelství Ivo Železný, Cedr, Najáda, nebo z těch co ještě jakž takž existují Perseus, Wales nebo Návrat, byl by to dlouhý seznam, nebo těm, co provozovali knihkupectví, tak vám asi moc věřit nebudou. Když už jste to nahodil, dnes byste šel sedět za víc věcí, které budete dělat nelegálně.

Některá nakladatelství zanikají, jiná vznikají. Stejně jako umírají a rodí se lidé. To jen komunismus byla doba ledové nehybnosti.
Počty nově vydaných knih si může každý spočíst, hovoří samy za sebe, počty těch starých znám velmi dobře, byl jsem sběratel a měl většinu toho, co se dalo číst.
A až po revoluci jsem zjistil, že za prodej knížek na burzách mohl člověk jít sedět, což se pár lidem i stalo.
Ale nemá cenu se nimrat v detailech, pokud sháníte levnější knihy, napište.

Vojclovi
No a nechcete si ve Vašem městečku založit antikvariát spojený se specializovaným knihkupectvím? Mohl byste pak kontaktovat nakladatele z pozice knihkupce a zjišťovat od nich přesné termíny vydání, na knihy pro sebe byste měl sám slevu atd. Já bych novému krámu dal své knížky do komise, abych to podpořil.

Člověk za své sny musí bojovat, psát stížnosti nemá cenu…

vojclovi
viz. vojcl.
Troufám si tvrdit, že jediné nakl. které by se mohlo do Salgariho pustilo je Vybíral. Ovšem nemohu za nikoho mluvit…

Saturn
Ale tady bych nečekal cenzuru, spíš požadavek jednotného formátu textu, tedy i délky.

Anonym
To by se mi líblo. Dělali pěkně udělané knihy i s barevnými ilustracemi. Sice jsem už od nich dlouho žádnou knihu neviděl, ale vím že ještě existují, tak by z toho něco být mohlo. Já dost spoléhal na Paseku, že až dokončí Burroughse, bude pokračovat s dalšími klasiky staré SF, ale to už spíš ne, ani toho Burroughse už nevydávají. Je to moc škoda, i proto, že Pellucidar začali dělat s mnohem lepšími ilustracemi než u Cartera.

standa.e
To se mi taky nelíbí. U podobných edic je to nutnost, zato jsem moc nechápal, když to dělali v devadesátých letech u knih bez limitu stran. Některé knihy měly vážně smůlu, Thrawnova trilogie od Zahna vyšla nejdřív zkrácená a pak v hrůza překladu, takže to bylo prašť jako uhoď, a pak konečně už dobré vydání, ale zase stálo skoro čtyři stovky jeden díl a písmenka taky mohli udělat větší.

Bulyčev
Ten Bulyčev (Průsmyk+ Slyšel jsem Zemi/Pereval) nakonec vyšel dvakrát – v Saturnu a v Sedmičce (tam na pokračování a s ilustracema). Příběhy z Guslaru vycházely podivně rozhozené do několika svazků.

rozsahy
Já bych tedy jako čtenář byl radši, že vydali něco fakt kvalitního, i když to zkrátili, než aby vydali něco pitomého, co rozsahem přesně odpovídalo edici… 🙂

A taky by s tou knihou mohli zadarmo rozdávat nějaké koláče! 🙂