- Autor: Souček Ludvík
- Nakladatelství: Akcent
- Cena: 249 Kč
- ISBN: 978-80-7268-765-7
- Vyšlo: 26. 8. 2015
- Žánr: sci-fi
- Provedení: váz.
- Autor obáky: -
- Počet stran: 206
Několik let jsme si teď museli počkat na další v řadě a zároveň tedy nejnovější pokračování dnes již proslulé série citlivě „Sebraných spisů“ doktora Ludvíka Součka, významného autora české sci-fi literatury 20. století, vydávané od roku 2007. Zmíněný soubor doplňuje nyní nakladatelství Akcent o trojici klíčových povídek z autorova nejplodnějšího období (1968–1972), navíc tedy o texty ovlivněné zjevně i jistým volnomyšlenkářstvím z dob, než do Československa vtrhly okupační sovětské tanky a než se mnohé změnilo. Povídka „Pevnost bílých mravenců“ vyšla poprvé knižně roku 1971, a to společně se svérázným příběhem „Ďáblův prsten“, velice milou, humornou a hlavně „povídavou“ novelkou s výtečnými dialogy (však má také základ v úspěšné Součkově divadelní sci-fi hře „Záhada s M“ z roku 1970), psychologicky citlivou a navíc s patřičným etickým přesahem v závěrečném poselství čtenáři. Oba tyto příběhy jsou vystavěny na pevných sci-fi základech, byť dobový reál je tu tradičně součkovsky všeobjímajícně matoucí. Jistěže ve smyslu navození „ryzí“ autentičnosti. Prazvláštní povídku „Železo přichází z hvězd“ Souček nikdy nedokončil, snad i proto, že obsahuje tolik autentických prvků – potažmo zážitků?! Poprvé vyšla až posmrtně roku 1983, a to ve stejnojmenném českém sci-fistickém sborníku. Autor ji přitom napsal už roku 1969…
Ale pak se „cosi“ (?!) stalo a On tohle své nesporně „životně“ klíčové dílko nedokončil. Byť ale nemá konec, absurdně právě poslední věty onoho torza, tvoří jeden z nejpoetičtějších závěrů, jež kde u Ludvíka Součka najdeme; jakousi spojnici s neznámem autorova potenciálního záměru, stejně jako naznačené tajemné Existence Odjinud, kdy Mistr končí svůj text slovy: „…A potom v jediném zlomku okamžiku svět kolem nich zmizel a změnil se v cosi nepochopitelného a nepopsatelného jinak než fyzikální pojmy, k nimž se pozemská věda ještě nedopracovala…“ (Mimochodem: autorsky zde predikuje později celosvětově slavnou „Hvězdnou bránu“!) „…Nebylo nic. Jenom dvě jiskry vědomí, jež putovaly neskonale dalekou cestou, kterou nelze vylíčit…“.
Stejně mám ty šutráky nejradši!
Souček toť patlal století, holoubku. Kdyby radši bandory pěstíroval.
Jestli toužíš po nějaké hlubší polemice, tak napiš víc. (Pokud jsi to psal ty.)
Já mám Součka rád a tohle si nemyslím.
A kdo jiný by to psal holoubku? Mé jméno, stejně jako jméno páně, si nikdo zneužíti nedovolí.
Zalez do vesnice. Souček je vynikající spisovatel!
to Podchaljuzin:
A co ti na Součkovi vlastně vadí?
to KarelC
Podhaljzuin je mužík, nemá vztah k českým autorům, protože nechápe českou literaturu, rozumí jen ruské.
to KarelC
Podhaljzuin je mužík, nemá vztah k českým autorům, protože nechápe českou literaturu, rozumí jen ruské.
to KarelC
Podhaljzuin je mužík, nemá vztah k českým autorům, protože nechápe českou literaturu, rozumí jen ruské.
Ach ano
vyšlo to dlouho po smrti našeho velikána a taky jsem tehdy moooc zalitoval, že tak nádherně rozjetou povídku … román? … nedokončil. I tak je úžasná.
On Souček byl spisovatel … charakterizoval bych ho český … a šťavnatý. Vtipný a lidský. Měl rád hříchy světa a fachmany všech řemesel. Ve svých dílech, jistě. Proto ho mám rád. Jaký byl ve skutečnosti, to nevím. Názorů je příliš mnoho, zdá se, že každý má část pravdy. Každopádně, stejně jako Nesvadba, měl velmi složitý život ve velmi složité a dosud objektivně nezhodnocené době. A oba vychrlili úžasná díla.
to KarelC
To jsem nepsal já, ale zas ten ubožák, falešný Kulagin. Poznávací otázka: Na co hrál Väinämöinen? Jinak co se týká Součka, v dětství jsem jeho knihy přímo hltal, a i dnes si čas od času něco znovu přečtu, nejradši mám “Bratry černé planety”. Inu, jak se říká: Jaké samohonky se v mládí pálit naučíš, takou budeš k stáru pívat!
to falešný Podchaljuzin 6.9. 22.25
Zase se ti nepovedlo mě napodobit holoubku, poznávací znamení zná i falešný podchaljuzin. No nic, přejdu na legii.
to falešný Kulagin
Tak ses zase dostal k počítači u kamaráda ze školy, viď, holoubku 🙂
Vrána k vráně sedá a holoubek k holoubkovi. A Kulgain k Podchaljzuinovi. Kdo se v těch zvířatech už má vyznat?
to Podchaljuzin:
Väinämöinen – prý byl silnou inspirací při tvorbě Gandalfa. Co ty na to jako znalec?
to KarelC
Ano, jsou to podobné postavy, hybatelé dějů, postrkující hrdiny kam je zrovna potřeba.
to KarelC
Podchaljuzin je znalec jen láhve chlastu, o Gandalfovi neví zhola nic, A o knihách už vůbec ne, ani neumí vyjmenovat 10 vydavatelů scifi a 5 speciálek. Ale znát chlast je také důležité.
to falešný Kulagin
Ty máš kvůlivá těm “speciálkám” trošičku psychózu, viď, holoubku 🙂
to Frost:
Deset českých vydavatelů čisté sci-fi bych asi taky nedal dohromady. Napadá mě Laser, ale potom bych řekl, že už je všechno o fantastice.
A u těch speciálek mě nenapadá jediný důvod, proč si takovou znalostí zatěžovat paměť.
Nicméně v Brně se mi vybavuje: Černá planeta na Jezuitské, Komiksový krám (alias Nerdi.cz, alias Comics Shop) na Svoboďáku (býval v jednom forhausu kam se šlo z Běhounské) , Arakis (alias Fantasya Books s.r.o., alias FantasyShop) na Veveří, Černý rytíř na Chládkové, Rybářská Speciálka v Zábrdoviciích (Fantastiku tam přímo nemají, ale toto hobby je postavené na velmi blízkém principu víry a navíc se to Speciálka přímo jmenuje.)
Neznám žádnou speciálku, chodím do Luxorů a to mi stačí.
Poslední příspěvek jsem nepsal já!!! Znám speciálku jen Krakatit a wales, ale je pravda, že jich v Praze bylo více. Ale Wales je asi nyní nejlepší, V Brně žádnou neznám.
Ze Součka mě nejvíc zaujali *Blázni z Hepteridy* a samozřejmě klasika *Cesta slepých ptáků*. A docela by mě zajímalo, co se stalo s rukopisem *Tušení světla*. Mám podezření, že z něj čerpal a čerpá nejeden autor spekulativní literatury dodnes …
A fantastiku kupuju přes internet nebo v Neoluxoru…