Snad je to tím, že je Millar Skot a není tedy postižen nekritickým obdivem k americkým komiksovým ikonám už od dětství. Proto ve svých příbězích dokáže s pořádnou porcí ironie a popkulturních narážek realizovat nápady, do kterých by se snad nikdo nepouštěl, ani kdyby byl pod vlivem drog. Jenže i přes vskutku nekonvenční zacházení je stále cítit, že ty barevné postavičky ve střelených kostýmcích má svým způsobem rád. Supermana tak ve svojí bezbřehé imaginaci posílá přistát o pouhých dvanáct hodin později než v klasických příbězích a už tím roztáčí káču dějin v úplně jiném rytmu, než jaký známe my.

V roce 1938 přistává modul s malým Kal-Lem na východní polokouli, přímo v útrobách matičky Rusi… tedy pardon, v té době už mladém Sovětském svazu. Millar ale už od začátku podkopává klasickou konstrukci vyprávění, vrhá čtenáře do padesátých let k budově Daily Planet a Superman se dobré tři stránky na panelech vůbec neobjeví. Až pak vidíme Supermana po boku Stalinově, klasický znak rudého S ve žlutém znaku vytlačují srp a kladivo. A zatímco jsou Spojené státy zneklidněny existencí tohoto superhrdiny, Sovětský svaz se potýká se svými vlastními problémy. Tak jako ve skutečnosti Stalin umírá, ale pak věci naberou úplně jiný spád. Superman, ač nerad a po dlouhém váhání, přebírá moc. I když se i na této straně chce držet svých morálních zásad, moc mu to nejde a tak ani KGB nepřichází o vliv a neposlušnost se trestá mnohem sofistikovaněji než gulagem – výmazem mozku a znovuzařazením do společnosti. Tři čtvrtiny světa se podřizují srpu a kladivu s jeho utopií o dokonalém světě, jen paličatá Amerika, byť za cenu brutální občanské války, se stále vzpírá…

Ani v této alternativě Millar neochudí supermanovského fanouška o odkazy ke klasice a standardní postavy. Jen jim zvolil jiná životní poslání. Wonder Woman se stává kovanou komunistkou, Batman se prohání tmou jako pochmurný disident, Lois Laneová, tedy Luthorová, trpělivě snáší excesy svého manžele Lexe, Superman se i zde dostane do křížku s Bizzarem, Brainiac místo Kandoru zmenšuje Stalingrad a i Pevnost Samoty si Superman nechává postavit. Zároveň jsou mezi dějem předkládány vtipné historické alternativy, místo Kennedyho zabili Nixona a obtloustlý JFK má za druhou ženu Marylin Monroe. Rudá hvězda se odehrává v řádu desítek let, stárne Lois, stárne Lex, Jimmy Olsen, Perry White, šéf KGB Pjotr Roslov a stárne vlastně i Superman. Stárne a kostnatí.

Graficky je komiks na obdivuhodné výši a hlavně je na každém panelu (a v závěru i ve skicářích) vidět, jak se výtvarníci vyřádili na maximum i co se týče kostýmových alternativ. Superman tone v šedé a tmavě rudé, Wonder Woman vyfasovala černočervenou, Batman straší Supermanovo svědomí v ušance a ošoupané vojenské uniformě, Bizarro dědí Supermanovy původní barvy. Obrázky na začátku každé části příběhu ve stylu socialistického realismu, obálka komiksu v podobě rozloženého propagandistického letáku… ač je to příběh z alternativního vesmíru, nic nebylo ponecháno náhodě. Těžko tomu uvěřit, že by Superman dokázal vypadat démonicky, ale hlavně ve třetí části se to Killianu Plunkettovi párkrát povedlo na výbornou. Známku výbornou obdrží i vydavatel, který se mamutím podílem podepsal na výsledku. Žádné kiksy v překladu, žádná grafická bota a vázaný výtisk je opět pod přebalem opatřen parádní ražbou.

Millarova děsivá i zábavná vize v jednom je výborným počinem a dokazuje, že při jistých podmínkách se i z tak nehorázně ikonické postavy jako je Superman dá i v moderní době vytřískat zajímavý potenciál. Tak, Marku, kohopak si podáš příště?

Superman! Podivuhodný návštěvník z jiného světa, který dokáže obrátit proud mohutných řek, holýma rukama ohnout ocel… a coby zastánce pracujícího lidu vést nekonečný boj za Stalina, socialismus a mezinárodní expanzi Varšavského paktu. I v této překvapivé variaci na známý příběh havaruje na Zemi kryptonská vesmírná loď. I tu má na palubě nemluvně, z něhož jednou vyroste nejmocnější bytost celé planety. Nestane se to však v Americe. Nebude vychováván v kansaském Smallville. Namísto toho nalezne nový domov v zemědělském družstvu v Sovětském svazu! Superman: Rudá hvězda je svěžím vyprávěním z paranoidních dob studené války. V srdci Sovětského svazu přistává vesmírná loď přivážející na palubě maličké dítě. Chlapec je vychován v zemědělském družstvu, vyroste z něj symbol všeho sovětského lidu, v padesátých letech vstoupí ve známost jako Superman a celý svět změní takřka k nepoznání… Jenže se ocitá na druhé straně barikády než Batman, Lex Luthor a mnozí jiní staří známí. Mark Millar, autor komiksů Ultimates, Mrtvý nebo živý, Kick Ass: Nářez, tentokrát uchopil supermanovský mýtus podivuhodně odlišným způsobem. Výtvarné stránky díla se zhostili Dave Johnson, Kilian Plunkett, Andrew Robinson a Walden Wong, úvodní slovo sepsal filmový producent Tom DeSanto (X-Men, Transformers, Transformers: Pomsta poražených). Kniha obsahuje i rozsáhlou galerii skic od Johnsona, Plunketta a Alexe Rosse. (anotace)

• Superman: Rudá hvězda
• Scénář: Mark Millar
• Kresba: Dave Johnson, Kilian Plunkett, Andrew Robinson, Walden Wong
• Série: –
• Překlad: Martin D. Antonín
• Provedení: hardback, barevné
• Počet stran: 168
• Cena: 499 Kč
• Vydal: BB/art, 2012

Četli jste tento komiks? Nezapomeňte ho u nás ohvězdičkovat a napsat k němu komentář!

Kupte si Supermana s 15% slevou (ušetříte 75 Kč).

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vendula.brunho­ferova@fantasy­planet.cz