Počet vydavatelů mangy v češtině se pomalu rozrůstá. Po polské společnosti Hanami zkouší své štěstí i Mensa ČR se svou edicí Kobuta. Pokud vám to nic neříká, pak zapátrejte po loňském Vějíři, sborníku české „mangy“, který byl prvním pokusem tohoto vydavatelství. Narozdíl od pokusů českých autorů je Rappa již plnohodnotnou japonskou mangou, která snese srovnání s konkurenčními tituly již zavedených vydavatelství jako je Zoner Press nebo Talpress.

Hlavními hrdiny dvoudílné mangy jsou již výše zmínění sourozenci. Kumosuke je sňatkový podvodník, který ovšem ovládá magii větru, jeho sestra Arama je zase léčitelka. V porovnání s ostatními postavami jde o párek budižkničemů, kteří jsou naživu jen díky tomu, že nikomu nestojí za námahu je zabíjet. V mlze totiž narazí hned na tři proslulé lovce odměn, se kterými není žádná sranda. Sekáč z Dyrothu, Bleskový Bach a kovboj Eris mají také zájem o odměnu ve výši ročního státního rozpočtu nejednoho království nebo současného Řecka. Pro začátek tito superhrdinové sourozencům sežerou koně, než si však stihnou užít též půvabů spoře oděné mastičkářky, přijíždí další superhrdina na šestinohém koni a s cylindrem na prošedivělé hlavě. Překvapením však zdaleka není konec, do konce prvního dílu se v manze ještě objeví kyborg, velociraptor, písečný červ z Duny nebo jednorožec a samozřejmě také Rappa, který má hodnotu onoho jednoho sta milionu zlatých. Ve skutečnosti jsou jeho superschopnosti k nezaplacení.

Rappa je průměrná, ale docela chytlavá manga, která hlavně ve své první polovině připomíná svou jednoduchostí, bizarním světem a vhozením čtenáře do probíhajícího děje některé práce Rogera Zelaznyho. Děj mangy lze jen obtížně odhadovat, na každé další stránce se může posunout jinam, takže o napětí je postaráno. Svět je variací na divoký západ říznutý fantasy a sci-fi prvky. Bohužel druhá polovina se již nese na vlně klasických klišé. Hlavní hrdina Rappa je „agent bez minulosti“, který však po své minulosti nepátrá, protože mu docela stačí pobíjet všemožné lovce odměn. Naši sourozenci správně vytuší, že z přítomnosti neporazitelného bojovníka by jim mohlo také něco kápnout, takže se ho až do konce prvního dílu drží jako klíště, ačkoli díky němu létají z průšvihu do průšvihu.

Rappa je jednoduchá oddechovka, akční fantasy variace na divoký západ, u které se dobře pobavíte. Ani náhodou nejde o nic hlubokomyslného, na druhou stranu si Rappa od prvních stránek na nic nehraje. Hrdinové mají nadlidské schopnosti a skrz zaťaté zuby cedí drsné hlášky, jediná žena v manze má ňadra jako dva středně velké melouny, fyzikálními zákony se nikdo nezatěžuje a spousta nápadů je do mangy vložená vyloženě na efekt a nemá jiný smysl, než ukázat, jaký je hlavní hrdina drsňák. Klišé jsou stravitelná hlavně díky omezenému prostoru, na kterém se mohou vyskytovat (přece jen, dva díly nedávají mnoho prostoru pro omyl).

Z průměru mangu táhne především povedená, propracovaná kresba. Na většině stránek převažují odstíny šedi, které dotváří pocit zamlženého, ponurého prostředí. Lovci odměn mají hrubé, ostré rysy podpořené šrafováním, zatímco Arama má zaoblené tvary vykreslené pomocí uhlazených linií. Na detailech postav se nešetřilo, ve srovnání třeba s mangou Kategorie: Stvůry vítězí Rappa v tomto ohledu na celé čáře.Co se týká technické stránky, obsahuje první díl Rappy pár drobných chyb, které se dají přehlédnout. Hlavním nedostatkem může být pro některé čtenáře snad jen paralelní překládání zvuků a citoslovcí, tedy nenahrazení japonských znaků českými ekvivalenty. Stránky jsou číslovány jen výjimečně, alespoň jednotlivé kapitoly jsou od sebe zřetelně odděleny.

Je otázkou, jak se děj vyvine v druhém (a podle všeho závěrečném) díle. Není vyloučeno, že převáží hlubší myšlenky a že některé efektní prvky (například osedlaný jednorožec) budou mít svůj skrytý význam. Doufám, že alespoň závěrečná pointa bude stát za to, protože Rappa mne pobavila více než třeba druhý díl Kannoniny ruky, který se bere až příliš vážně. Už teď se těším na pokračování.