Druhý díl pentalogie Motýlek obsahuje vše, co by správné pokračování mělo mít. Zatímco první díl sloužil jako rychlý úvod do děje, který v devíti krátkých epizodách představil všechny důležité postavy, tento obsahuje „pouze“ dva rozsáhlejší příběhy. To ovšem neznamená, že by se tempo vyprávění zpomalilo. Čtenář je po velmi stručné rekapitulaci předchozího dílu (jedna stránka) opět vhozen do děje. Bez znalosti první části však bude pochopení Motýlka 2 v některých věcech obtížné, přestože čtenář si může něco domyslet.

Díra ve zdi, jak se první příběh jmenuje, sice začíná jako klasická školní hororová záležitost, ale postupně se ukazuje, že likvidace ducha mrtvého školáka potulujícího se po škole, kterého ani Ginji, ani Ageha nevidí, bude vyžadovat pomoc odborníka. Netrvá to dlouho a do školy se vřítí blonďatá a prsatá studentka Naruo Itsuki, která se živí paděláním starožitností a historických artefaktů. I tentokrát odvede skvělou práci, neboť duch musí být polapen do nějaké schránky, ve které by následně mohl být zničen. Jenže ani po víceméně úspěšném zásahu problémy nekončí.Mluvící rány jsou daleko zábavnější a nejen milovníci sebepoškozování si v nich přijdou na své. Ageha nestíhá, protože její učitelka po ní chce nahradit hodiny zameškané v důsledku vymítání duchů, takže se rozhodne pro čtyřdenní pracovní cestu po Japonsku. Ginji většinu objednávek odmítne jako pitomosti a zaujme ho jediný případ dívky, které se na těle samy od sebe objevují řezné rány, které se podobají japonským znakům. Ačkoli Ageze se případ nelíbí, její sestřenka Futaba ji do něj vmanipuluje, takže jí nakonec nezbude, než případ vyřešit. Moc veselý příběh to není, ale cynik by se u toho mohl docela pobavit. Závěr mangy končí snesitelným cliffhangerem, autorka navíc nadnesla spoustu dalších dílčích otázek, které budou zodpovězeny později (třeba proč s sebou Naruo vodí ducha malého chlapce nebo jaký je ve skutečnosti vztah Agehy a Futaby).

Druhý díl obsahuje několik vydařených komických scének, asi nejlepší se nachází až v samotném závěru na straně 162 a následujících. Soužití malé, žárlivé Futaby, která připomíná ze všeho nejvíc malou Asuku (1), se starší Naruo, která na zahradě zakopává a zase exhumuje různé nechutnosti, není jednoduchý. Hlavní dějová linie, tedy Ginjiho snahy zjistit, proč jeho bratr spáchal sebevraždu, se posunula o nějaký kus dopředu, čtenáři se dozví, proč někteří lidé duchy vidí a jiní ne. Informace související s hlavní dějovou linií jsou v manze poházené v jednotlivých kapitolách. Vedlejší dějová linie, související se vztahem Ginjiho a Nači, se vyvíjí pomaleji, ale vypadá to na trvalejší vztah… ačkoli, pokud je Nači Ginjimu „zavázaná“ podobným způsobem jako Hakatejama, tak to bude ještě velmi zajímavé. Pohlaví Agehy zůstává i nadále záhadou, přesto nelze než souhlasit s Naruo: „…opravdu nevím, jestli je to kluk, nebo holka. A nepotřebuji to zjišťovat! Dokud je roztomilá, je mi to jedno.“ Ostatně, jedním z žánrů, do nichž manga Motýlek patří, je gender-bender. Nečekejte však žádné – s prominutím – prasárny á la Oneechan no Onegai.

Co se týká vizuální stránky, ta je jedním slovem perfektní. Obálka s nesourodou dvojicí hlavních hrdinů odpovídá japonskému originálu a žádné zvětšování se nekoná (2). Malá brýlatá Ageha vypadá opravdu roztomile, stejně jako Futaba nebo Naruo. Postavy mají správné proporce a jsou propracovány do detailů. Autorka velmi dobře pracuje s liniemi, černých ploch je v manze minimum, přesto postavy nesplývají s pozadím. Když už jsme u pozadí, to je prokreslené standardně, a ačkoli kvalit třeba mangy Deathnote nedosahuje (ale jen o fous), hravě strčí do kapsy většinu u nás vydaných titulů. Na většině stránek je aspoň čtyři pět panelů, Yu Aikawa prostě není líná.

Motýlek 2 je důstojným pokračováním slibně rozjeté série, které u nás v současné době může v žánru nadpřirozené komediální mangy s lehce hororovými prvky konkurovat pouze Balzamovač, respektive Zero No Tsukaima (žádný horror, hodně komedie). Pokud si autorka udrží úroveň i v dalších dílech, tak nás čeká ještě hodně zajímavá, ale hlavně čtivá série, která příjemně balancuje na hraně tragédie a komedie. Zatím se jí to daří.

1) Futaba se dostala i na obálku třetího dílu. Mimochodem to vypadá, že Talpress urychlil vydávání svých manga sérií (v připravovaných titulech jsou již třetí díly Kannoniny ruky a Elegie pro ovečku), takže i třetí Motýlek by mohl být relativně brzy. Uvidíme.
2) Na obálce prvního dílu Motýlka byla Ageha zvětšená víc, než v japonském originálu.

Strčil Gindžiho bratr Kódži dívenku do kolejiště? Nebo k ní jen natahoval ruku, aby ji zachránil? Jaké okolnosti dohnaly Kódžiho až k sebevraždě, že mu připadala jako jediné východisko? Jen Načiny vzpomínky mohou do případu vnést jasno. Jen Ageha má tu moc je probudit. (anotace)

• scénář a kresba: Aikawa Yu
• překlad: Martin Hilský
• vazba: paperback
• počet stran: 192
• cena: 269 Kč
• vydal: Talpress 2010

Petr Bouda (redaktor)

petr.bouda@fan­tasyplanet.cz