Kronika Bolševismu

  • Autor:
  • Nakladatelství: Edika
  • Cena: 399 Kč
  • ISBN: 978-80-266-1172-1
  • Vyšlo: 6. 10. 2017
  • Žánr: komiks
  • Provedení: váz.
  • Autor obáky: Jakub Dušek
  • Počet stran: 160

Už pár hodin po státním převratu v Rusku v říjnu 1917 začali bolševici vytvářet alternativní historii. Záměrně zkreslili fakta o své revoluci i o jejích aktérech. Cílem bylo udělat z převratu hrdinský čin, který má navíc podporu většiny ruského národa, a z aktérů neohrožené hrdiny ochotné za blaho lidu položit své životy. Revoluce přitom ve skutečnosti proběhla celkem hladce a měla podporu jen nevýznamného procenta obyvatelstva. Úpravou faktů bolševici dosáhli falešné legitimity své revoluce a sami si do rukou vložili mandát pro ovládnutí země. Tato alternativní fakta se pak celé následující století učila ve školách ve všech socialistických zemích včetně Československa. Komiks v této knize sleduje aktéry revoluce a jejich činy od konce 19. století až po Leninovu smrt. S ironickou nadsázkou provádí čtenáře událostmi v Rusku až po bolševickou revoluci, přitom se však drží historických faktů. Textová část knihy sleduje genezi a vývoj socialismu a z něho vzešlých ideologií, jako je komunismus nebo anarchismus. Zavede vás k Owenovi, Proudhonovi, Marxovi, Leninovi, k první i druhé internacionále i mezi pařížské komunardy. Zdeněk Ležák narozen 1974 v Praze Novinář, publicista a šéfredaktor časopisu ABC. Absolvent Literární akademie Josefa Škvoreckého. V redakcích časopisů pro děti působí nepřetržitě od roku 1999. Zaměřuje se především na tvorbu pro děti a mládež a tematicky na moderní technologie a historii. Je autorem úspěšných titulů Karel IV. – Pán světa, Stopa Legionáře, Ve jménu Husa – Zrození kalicha nebo Marie Terezie a její Habsburkové. Web autora www.zdeneklezak.cz. Jakub Dušek narozen 1982 v Praze Ilustrátor a komiksový kreslíř. Absolvent SVOŠF v Písku. Komiksu se věnuje 15 let. Současně spolupracuje na animovaných filmech, jako výtvarník a režisér. www.komixville.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

28 komentářů

  1. Co si o tom myslí kolega Podchaljuzin nevím, ale mně osobně stačí tato jediná věta bohatě k tomu, abych se od této knihy držel na hony daleko! Prý: “Revoluce přitom ve skutečnosti proběhla celkem hladce a měla podporu jen nevýznamného procenta obyvatelstva.” Vždyť tam byla velice tvrdá a krutá občanská válka, proběhl tam masakr carské rodiny, Rudá armáda vtrhla do Polska a málem dobyla Varšavu… škoda slov.

  2. Ještě bych dodal – nejprve ovšem Posko vtrhlo do Ruska a obsadilo je až po Kyjev. Poté se stalo co píšeš.

  3. to KarelC: Asi tak! Samozřejmě, bolševici byli zrádci, co se caru, slunku jasnému postavili, ale že by je podporovalo “nevýznamné procento obyvatelstva” je nesmysl. Dnešní lidé si tamní situaci vůbec představit nedovedou, tady se všichni hroutí, že je “drahé” máslo, nebo hodinu elektřina nejde, ale tam lidé hlady umírali a mrzli přímo v ulicích den co den! A proč se tak stalo? Inu, neměl se car s Francouzi a Angličany paktovat! Do války ho uvrtali a pak babo raď! Na svém si měl sedět! Však i Československu se bratření s Francouzi a Angličany nevyplatilo, jak dobře víme!

  4. to racek: do jakého Ruska? Brestlitevský mír je pro tebe asi neznámý pojem.

  5. Milý Pavle, Tyto události se odehrály už po skončení války, kdy byl Brest-Litevský mír samozřejmě anulován. Já o té historii mám dokonce pár knih, tobě doporučím si nějakou pořídit. V době Brest-Litevského míru samozřejmě žádné Posko neexistovalo.

  6. Přičemž ovšem je dobré nezapomínat, že “až po Kyjev” neznamená do Ruska, nýbrž na Ukrajinu, kterou jak Rusko, tak Polsko chtělo pro sebe, zatímco Ukrajinci sami by nejraději zůstali nezávislí na obou… Jinak mám dojem, že ta svrchu zmíněná nešťastná věta o hladkém průběhu revoluce a nezájmu obyvatelstva se vztahuje nejspíš k těm prvním dnům, kdy šlo skutečně jen o celkem mírnou šarvátku v rámci Petrohradu a zbytek Ruska o ní ani nevěděl. Že to tak moc bohůmžel dlouho nezůstalo, už je jiná kapitola (dějin; jestli i probírané knihy, nemám zdání).

  7. Na tletěch detailech už nýčkon stejně čerta záleží, důležité je vzít si do budoucna ponaučení: Nevěřit Francouzům, Angličanům, Amerikáncům a hlavně Němcům! Jsou to potměšilci, co všechny slovanské země zničit chtějí! Však i ten Lenin byl německý agent a celá ta jeho revoluce německými penězi placená byla! Inu, jak se říká: Vidíš li Němčíka, vem do ruky bičíka!

  8. Milý Podchaljuzine, vždyť ti jmenovaní pro nás udělali mnoho dobrého, třeba v Mnichově. Jenomže jsme to jejich státnické rozhodnutí dosud nepochopili. Tedy, někteří ano.
    Milý strýče Leonarde, Ukrajina znamená “na okraji”. Byla to prostě významná provincie Ruska, vždyť Rusko vlastně vzniklo v Kyjevě. Separatistická hnutí jsou ovšem všudem kde se původní lid začne mísit s přistěhovalci nebo se příliš často mění hranice. Což u Ukrajiny bylo až příliš často. Jejího osudu je mi opravdu líto, právě proto, že v okamžiku vzniku byla nejvyspělejší část bývalého Sojůzu. No, Bismark si ovšem představoval Ukrajinu právě v takové pozici, jaká dnes je. Mnul by si ruce..

  9. Rackovi: “V okamžiku vzniku” – míněno zhruba v roce 1990, nebo o těch několik desetiletí dřív? (Ne že by to nebylo venkoncem jedno; ruskou provincií byla od časů Bohdana Chmelnického. A jakmile přestali být kozáci protežováni, neb potřební ke kolonisaci Sibiře, stal se z toho problém … Jako ostatně všude, kde se Rusko dostalo k nadvládě, ať už o tom jistý mužik tady plácá co chce.)

  10. V okamžiku vzniku, nebo rozpadu SSSR, pochopitelně. Od té doby na ní hodují kobylky. Se všech stran. Je mi toho státu moc líto.

  11. to Tlustý atd.: Problém Ukrajiny je hlavně v tom, že díky Němčíkům (nebo chceš li EU) se tam dostali k moci Banderovci, lítí fašisté, kteří na tamní Ruskou menšinu útočit začali. Což si samozřejmě Rusové a Rusko nenechalo líbit, a proto tam teď válku mají. Válku, za kterou jsou Němčíci odpovědní, ať si jistý tlusťoch plácá co chce 🙂

  12. Jak konkrétně byl Brest-Litevský mír anulován, kdo je anuloval? Vládce Ruska se dobrovolně vzdal území, tedy jeho obsazení, ať už kýmkoli může být stěží považováno za “vtrhnutí”. Samozřejmě nemluvě o tom, že Poláci jen reagovali na pochod bolševiků na západ. Evropa mý být Polákům za co vděčná. Než se zase začnete chlubit knížkama, co máte doma, tak si zkuste nejdříve přečíst, milý racku. 🙂

  13. Ad kobylky. Ano, třeba taková ruská loutka Janukovyč byla výstavní kobylka. A jak se na Ukrajině napásla, než ho vypráskali. 🙂

  14. A teď se na té Ukrajině pasou jiní. V čem je oligarcha Porošenko lepší než oligarcha Janukovyč? A tu inkriminovanou větu jsem pochopil stejně jako “obézní strejda” 🙂 . Podobně to zmiňoval i např. Jiří Hanák v “Orwellově století”. Jde o komentáře ke každému roku 20. stol. psané bez ohledu na “vkus vládců”. Doporučuji přečíst (i když to není komix 🙂 ).
    P.S. Rozdíl mezi dějinami a dějepisem: Dějiny proběhly, dějepis je jejich výklad (naštěstí ne vždy) “dle vkusu vládců”.

  15. Dějepis je VŽDY podle vkusu vládců (jak známe už od Kosmase). Naštěstí se vždy najdou nějací dějepisci … tedy, pokud to přežijou. Za císaře Činga jich císař nechal 200 zasypat hlínou. A tak dále … až dodnes.

  16. to Racek: Fašistů je ti líto? A těch lidí co pomordovali, těch ti líto není? Aj, aj, to jsme to dopracovali, když tak mnoho lidí již dobré od zlého nerozezná! Inu, jak se říká: Kdo nepozná vlka, ten má v hlavě plcha!

  17. Podchaljuzin
    ehhhh??? Já ale netuším, kdo je dnes fašista. Používá se to až příliš často. No a na Ukrajině se právě uplatňuje mnou vyznávané pojetí dějepisu … vlastně kecám, úplně fšude.

  18. to Racek: Pakli něco netušíš, optej se mě, rád ti poradím! Každý pravda všechno vědět nemůže, ten zná to, ten zase ono… I já se se staříčkem Jemlichajem od nás ze vsi často radívám, jak nejlépe bandory pěstnírovat!

  19. Ad Kniha Ta (Ta nahoře): Komiks tvoří asi necelou třetinu knihy, zbytek je docela čtivá literatura faktu. Komiks nebudu komentovat. (Nezaujal mne, ale autor Ten mi ničeho zlého nikdy neučinil, tak to nechme bez komentáře. Prostě barevnej komiks kresbou tak na úrovni díla Svoboda! )

    Ad historie: Mým nejoblíbenějším dějepravcem je Herodotos! Potom všichni antičtí autoři. Potom všichni středověcí autoři. Pokud jde o autory devatenáctého a první poloviny dvacátého století, tak tam dávám raději přednost etnografům. (To ještě nemuseli být tak korektní jako ti současní a tudíž jsou jejich díla zajímavá a prostá všech současných korektních lží a výmyslů.)

  20. Milý Pavle, já sice někdy neoddolám opravit nějaký omyl a samozřejmě i bez problémů přijmu opravu omylu mého, tedy pokud se toho dopustím, ale přesto si myslím, že bys raději měl občas cosi říci ke knihám, jež si přečetl. Konec konců, nějak tak je myslím smysl diskuse zde. Pak vypadá občasné odbočení do končin politiky, zejména tak složité jako ukrajinský problém, poněkud lépe.

  21. to Racek: Ale “ukrajinský problém” je přece jednoduchý jak tatarská abeceda! Chtěli zlato, dostali olovo, tak je to jednoduché 🙂

  22. Podchaljuzin: No jo, vlastně. Taková transmutace prvků poněkud naopak. Výroba olova ze zlata ….

  23. To racek: už si evidentně nepamatuješ, že diskuzi na dané téma jsi tady začal, ty. S vytahováním kolik že máš doma historických knih, jsi rovněž začal ty ale podělit se o jejich tituly jsi se doposud nepokusil. Čím to?

  24. Nejnovější kniha, která u nás na toto téma vyšla je asi tato: Ruská revoluce – Sheila Fitzpatricková, Nakladatel: CPress 2017.

Zveřejnit odpověď