Žoldnéři fantasie 2 – Dálnice ke všem čertům

A ony tu byly? 🙂

Asi si to koupim, po čtyřech letech bych moh zase zchecknout konkurenci…

Martinovi Koutnému
Mám dojem, že kdysi tu byly v celkem požehnaném množství, ale možná je to jen počítající stařecká demece z mé strany.. 🙂

Ale tak můžem si pokecat, celkem by mě zajímalo, kolik povídek ze sborníku je městská fantasy, když už je letošní antologie tomuto subžánru věnováno

Já už se na ně moc těším, obláka se mi líbí, anotace slibuje dobré počtení, ostatně jako každý rok 🙂 a že tam bude moje oblíbená městská fantasy, tak to už je fakt třešnička na dortíčku 🙂

Checht, napůl jsem doufal, že už to skorem vyšumělo 🙂
Než bude hotová, bude to chtít ještě chvíli času.

to M. Bronec
Aha, takže do Vidoucího neposílat povídky, které jsem poslal před léty do Žoldnéřů, asi by to nedělalo dobrotu. Abych pravdu řekl, chtěl jsem tak s přepracovanými verzemi letos učinit. Myslel jsem, že u Vidoucího se skládá porota jen z redaktorů Pevnosti a členů klubu Palantír, evidentně jsem se mýlil. Inu co už, stvořím přes prázdniny něco nového.

Proč chci psát do Vidoucího je jasný. Moc mě láká opřipomínkování odborné poroty, nehchcete něco podobného uskutečnit i u Žoldnéřů, podle mě by to znásobilo počet prací v soutěži.

Mně se Žlebek v letošních Žoldnéřích ( i vítězná žoldnéřská povídka) líbil mnohem víc než vítězný Žlebek v letošních Vidoucích, tam mě to nějak neoslovilo, ale jeho oživlé předměstí s figurínami bylo opravdu moc fajn. Tenhle styl psaní je docela zážitek. Zajímalo by mě, co by takový živel udělal v románu, kdyby měl možnost víc rozvinout děj, jestli by to ukočíroval. Kdyby jo… 🙂 Neodpustím si malinkou poznámku: zatím jsem od něj četla tři povídky a v každé hrdina na konci řve v děsivých duševních mukách, případně pak dojde nějakého usmíření. A vždycky s ním diskutuje nějaká polobožská technologie ženského rodu 🙂
Dostala mě Dana Rusková. Protože jsem její povídku kvůli ilustrování četla v originálním soutěžním štůsku bez uvedení jména, musela jsem se jít podívat do výherní tabulky, jestli to psala autorka nebo autor. Většinou holčičí styl poznám na první stránce, ale tady jsem váhala. A výsledek je prvotřídní.
Ještě dík za mrazení z Bludiště klamu. Je napsané tak dobře, že se mi v příšeří večerního autobusu z těch zchroupaných kostiček dělalo slabo 🙂
Ostatní ještě nemám načteno, tak hurá na to.

pro Gauderica
Já též díky, že se líbilo, i mě pozitivní ohlas potěší!
Conan Théseus:
Když se měl udržet na takové vzteklé potvoře a ještě mít její drápy ve stehně, chtěla jsem mu dát svalově trochu šanci. Podle starých amfor možná měl mít i kudrnky (jako čert, pokud možno dálniční), ale nějak se mi v tom zápalu boje rozevlál 🙂
No a přiznávám, že Conana já ráda, takže je to vlastně jasné… 😀
Pozn.: Autor chudák nikdy neví, jak rozdílné jsou představy jeho jednotlivých čtenářů, dokud je někteří z nich také nehodí na papír. Předpokládám, že kupříkladu postavička vlevo na obálce od Tomáše Kučerovsklého je nejspíš Tykal z povídky o dálnici Dany Ruskové a já ho viděla na své ilustraci zase trochu míň chlupatě 🙂

Těším se na další povídky!

No jo, Tykal na obálce je hodně divý, ale beru, že podle mého popisu mohl ilustrátorovi takto chlupatě připadat. Ovšem představa Janiny je mi přece jen bližší, divouse beru jako zarostlého zálesáka, který by byl po delších úpravách od běžného člověka skoro k nerozeznání.
Takže děkuju oběma umělcům, potěšili mě moc.

Ještě k Tykalovi – souhlasím, že na obálku to chtělo kontrast k ostatním postavám, vůbec mi nevadí, že je chlupatější než má představa. Tu zas trefila Janina ve vnitřních ilustracích. Takže se vůbec nezlobím, naopak. 🙂

A nesmím zapomenout na poděkování Ivaně Kuglerové, to bylo další příjemné překvapení.
Všeobecně se mi ilustrace k povídkám líbí, sednou k pestré všehochuti Žoldnéřů.