Tajemství Morie

Tajemství Morie
  • Autor:
  • Nakladatelství: Brokilon
  • Cena: 298 Kč
  • ISBN: 978-80-7456-224-2
  • Vyšlo: 13. 2. 2015
  • Žánr: fantasy
  • Provedení: vaz.
  • Autor obáky: Lukáš Tuma
  • Počet stran: 264

Od války o Prsten už uběhlo sto dva let. V Grondoru zuří protielfské povstání a trpaslíci si chtějí vzít doly v Morii – třeba i silou. Schyluje se k další zničující válce.

Krajem, který dosud netuší o hrozící katastrofě, se proplétá skupinka uprchlíků. Skládají střípky informací, získávají důkazy, mluví se svědky starých událostí. Postupně odhalují děsivé tajemství. Tajemství Morie.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Tolkien?
    To je od Tolkiena, nebo co?
    Není na jména ze Středozemě trademark?
    Děkuji za vysvětlení.

  2. to Anonym
    Počítám, že nakladatel si to pohlídal a zaplatil výpalné. Ostatně když ochránci trademarku kývli Jacksonovi na ty jeho zvěrstva, nějaký Šlechta je nemůže rozházet.

  3. Můžeš psát, ale nemůžeš to oficiálně vydat, pokud to majitel práv neschválí. A musíš dodržovat pravidla onoho světa. Občas vyjde fandovská sbírka povídek a podobně.
    Já jenom doufám, že naši autoři zase nebudou chrlit z tohoto světa jedno dílo za druhým. Jako svého času s Conanem. Chápu, že každá zlatka je dobrá, ale co je moc, to je moc.

  4. Mám to objednané a těším se. A mírně OT: vůbec bych se nezlobil, kdyby se podařilo české vydání trilogie (snad) *Prsten moci*, napsané ruským spisovatelem (jméno si teď nevybavím), jde o pokračování LOTR. Ale vydat to u nás by teď asi nebylo jednoduché nejen vzhledem k majitelům práv…

  5. Stojí to asi na tom, že jsou mírně pozměněná jména, jak už tady padlo. Grondor, Aragon, Bilbao Pytlák, Frodík, Pelerin, Samvis Křepelka. Ovšem třeba Gandalf zůstal. Třebaže se Tajemství Morie klasicky po šlechtovsku dobře čte, tyhle změny jmen (nepříliš přesvědčivě vysvětlované v úvodu, ale co tam taky mohli napsat, že?) mi zatím dost vadí. Stejně jako podvědomě hledám Tolkienův jazyk, resp. ruší mě při čtení výrazy jako skřetí hovňousy 🙂 Sám jsem zvědavý jaký bude konečný rezultát.

  6. A je tam taky pár vtipných momentů jako třeba náhrobní kámen s nápisem “Zde leží Mirmidon Dušínek a Jaromil Metelka z Vovsíkova Dvora, zavražděni Černými jezdci u Šmejkalovy ohrady. Buď proklet Gandalf a jeho prsteny.” 🙂

  7. Pozměněná jména??
    Pozměněná jména?? Tak to mi zní jaok parodie! Buť ať autoři vymyslí vlastní svět, a nebo ať si to nechají schválit.
    Tohle je opravdu čecháčkovská cesta 🙁

  8. To tedy kniha hodně klame tělem!

    Měl jsem ji v ruce (provedení se mi moc líbilo) a vzhledově ve mně vyvolala dojem, že se jedná o nějaký vážný mýtus.

    Škoda.

  9. Cože???
    Bilbao Pytlák, Frodík, Pelerin, Samvis Křepelka? Diky, nechci.

  10. Nevím jak kdo, ale já s hodnocením počkám až si to přečtu 😉

  11. Ale jak píše výše kragh, soudy bych vynášel až po dočtení. Já jsem plus mínus v polovině a zatím platí, že kniha je klasicky šlechtovsky chytlavá. V zásadě ale pořád nevím, co si o ní myslet a kdykoliv čtu o Bilbaovi, tak sebou trhnu, ruší mne to.

  12. Ach néé
    to né, řekl jsem si po prohlédnutí. Snad jindy něco jiného. Protože jsem hnidopich. Pokračování originálu, která je časté u kin a i u knih či knižních sérií beru i snesu, občas to i vyjde docela dobře. Trochu křečovité zdá se ovšem to prznění jmen co mám dlouhodobě v hlavě. Ach jo. Třeba jsem už nemoderní zapšklý děd, mozek mi to časté překládání a porovnání nebere a bojím se infarktu. Neb bych při četbě moc trpěl.
    Mě občas některá autorská práva připadají strašně nesmyslná, říkám některá. Ale je to bezva kšeft, to chápu. Brzo dosáhneme dokonalosti jako v USA, kde půlka národního důchodu vzniká vzájemným se souzením a druhá půlka z vyhraných arbitráží proti ostatnímu světu, který u amerických soudů vždy prohraje …
    Přitom stačí tak maličko. Šlechtu totiž čtu rád.

  13. Domnívám se, že hlavní důvod pro napsání byla lepší prodejnost a tudíž nějaká ta zlatka k žoldu autora navíc. Budiž mu to přáno. Zvládl to s přehledem zavedeného autora. Nemám to dočteno, ale jak píše Schramm, je to chytlavá záležitost.

    Bohužel ta jména… já ty důvody chápu… ale to JE naprostá tragedie! Pokaždé když narazím na Bilbao, tak si chci jít vsadit na fotbal. ETA už taky o sobě dlouho nedala vědět… Tyto a další asociace mi potom spolehlivě pokazí několik dalších odstavců jinak slušného čtení.

    Otázka tedy zní: Stálo za to zařadit slušný námět do světa Pána prstenů? Nešlo napsat dobrou a čtivou knihu i bez toho? Zvláště v případě tak zkušeného autora, jako je Šlechta?

  14. Kladu si otázku: je to vážně námět na román? Nevyřešila by to povídka?

  15. dotaz
    KarelIC: Teď to vlastně docela nechápu; je to parodie, nebo ne?

  16. díky za reakce
    Díky za reakce.

    1. Tajemství Morie je parodie. Původně jsem chtěl, aby na obálce bylo napsáno “post-tolkienovská detektivní parodie”, ale nepohlídal jsem si to. Ovšem není to takzvaná “laskavá” parodie. Je značně nelaskavá.

    2. Vlastní jména jsou stále v duchu parodie, ovšem nechtěl jsem je komolit po způsobu (například) “Bobromil”. Jsem přesvědčený, že mistr Té (pokud zrovna neopisoval z Eddy) používal takzvaná “zeměpisná” jména (dělá to hodně autorů), pouze přidal nebo pozměnil písmenko. Proto jsem se v některých případech vrátil k původním slovům: Moria, Aragon, Bilbao, Lorient. Tohle všechno najdete ve školním atlasu. Připouštím, že uruq-vai je už trošíčku mimo. Grondor je hybrid Krondoru (modří vědí).

  17. Ještě k důvodům
    Ještě k důvodům napsání k knížky: rozhodně to nebyla snaha o prodejnost (ani nevím, jestli se bude prodávat).

    Jednoho jednoho dne jsem si začal vypisovat logické chyby v díle Mistra Té. Je jich tam docela dost a i těmi menšími “dírami ” by projel válečný vůz tažený čtyřspřežím olifantů. Když jsem měl těchhle “chyb a chybek” asi třicet, propojilo se mi to do alternativního příběhu, který vše vysvětloval (tentokrát logicky). Pak už to nešlo zastavit.

  18. Obálka a název
    Obálka a název vůbec neevokují parodii! Strašné co tu lze vydat. To je jako když bych se po shlédnutí plakátu ala Pán Prstenů vydal do kina a tam nael film ala Princ a Pruďas.
    Neseriózní, zmatečné, nekupovat!

  19. Vladimire, ta nutnost vse logicky vysvetlit, kterou jste citil, mozna jen ukazuje na velikost dila “mistra Té” (jak mu rikate :-), ktere proste i po tolik letech pritahuje, vabi a laka nejen ke cteni, ale take inspiruje k nove tvorbe. Drzim Vam palce, mate odvahu!

  20. Hmmm, info, že jde o parodii, je dost podstatné. Pod parodií si představím něco jako Za pár prstenů nebo Rabit, tak se mi zatím Tajemství Morie nejeví. Čekal jsem spíš jiný žánr, nějakou jakoby kontrafaktuální historii.

  21. to VŠ
    Mohl bys vyjmenovat ty chyby v díle mužika Tolkiena? Já jen abych si dal pozor, až tletoho Pána prstenů budou u lahvičky mužikům od nás ze vsi předčítat!

  22. Každopádně myslím, že satira dílu tak nadčasovému jako je Tolkienovo nijak neublíží. 🙂

  23. to Michael Bronec
    Bať, neublíží, ale proč to někdo vlastně sepisuje, to má hlava nechápe! Zeptám se v neděli popa v kostele, školy má, snad vědět bude!

  24. VŠ – díky za odpověď
    Tak já čtu parodii a nepoznám to? Hmm… Ale možná to dělá fakt, že jsem se pokoušel číst ony hrůzy jako bylo Za pár prstenů etc… Tohle je úplně jiná liga.

  25. Díky, Brokilone, díky VŠ,
    je to MOC hezká kniha, jak po formální stránce (coby historik amatér jsem poměrně záhy na obálce identifikoval normanské jezdce jedoucí k Hastingsu), tak po obsahové. Přečteno za jeden (dlouhý) večer. Nenazval bych parodií, nemám z knihy pocit, že vznikla se záměrem parodovat. Můj soukromý názor (coby psychologa amatéra) je, že se kdosi, kdo má rád dílo mistra Té a zároveň umí VELMI dobře psát, jeden večer trošku zhulil, a začal psát vlastní alternativní pokračování. Povedené, čtivé, vtipné, neurážející, ujeté… Dobrej matroš!
    GRF

  26. to GRF
    Tlety jezdce jsem tedy já, (coby historik amatér) identifikoval hned 🙂 A (coby psycholog amatér) ti radím neužívat žádný matroš, anžto to děsivě pokřivuje úsudek!

  27. to Podchaljuzin
    četls, nebo jen tak žgryndáš? Já četl a ocenil za střízliva, a, věřím, že ve stavu mírně podroušeném bych ocenil neméně (ne-li víc)…
    GRF

  28. Tapisérie v Bayeux
    Můžete mi někdo vysvětlit, proč je na obálce Tapisérie z Bayeux?? Nějak to s tím souvisí, nebo je to prostoduchý důvod a to ten, že se to grafikovi prostě líbilo?
    Tahle kniha by se měla prodávat za 50Kč někde v Levňácích.
    Trapas!

  29. to Anonym
    Za střízliva nebo ne, pořád je to jen jakási umanutá snaha pokřivovat Tolkienův svět. Ale i kdyby se všichni na hlavu na soudek se zavařeninou postavili, lepší knihu než je Pán prstenů stejně nikdo nenapíše!

  30. to Podchaljuzin: To víš že nenapíše. Ale občas to někdo zkusí. A zrovna tohle patří do té zdařilejší sorty podobných výplodů. Přiznám se, že i mě by zajímalo, jaké “logické chyby v díle Mistra Té” VŠ našel, ale to se asi odpovědi nedočkám.

    GRF – je to slušné čtivo tak na ty dva večery, ale zase žádné veledílo, které bych si přečetl znovu. Nicméně těch třech stovek nelituju.

    Tapisérie z Bayeux – je free, nemusíš za ni vyplajznout autoráky a říká, že huvnitř se píše o chlápcích s kopím v brnění a na koních. Problém? .-)

  31. Myslím, že práva tvůrců či tvůrkyň tapisérie už jsou prošlá – asi tak 800 let :-D. Takže asi no problem…

  32. TO kragh:
    Nikdy nevíš… Já bych to zkusil zažalovat. Třeba jsou fakt nevinní, ale nikdy nevíš… To by se mohlo dostat i do Blesku a soupeřit tam o první stránku s Rychtářem. Kauza jako Brno – na deset let vystaráno! 🙂

  33. to VŠ
    Ještě jednou bych chtěl požádat o těch třicet chyb. To jen pro pořádek, až si to s mužiky od nás ze vsi budeme vypisovat z Tajemství Morie 🙂

  34. Asi čtyři jsem našel v samotném textu… Kdybys ho tedy četl… Jak pravil velký mistr Té ústy čaroděje začínajícího na Gé “Moudří soudí jen to co znají”.
    Jinak hele, veledílo to není, ale čte se to fajn a pobaví to, a myslí že nebylo napsáno s ambicí porovnávat se s mistrem Té…

  35. skvělé
    Zdravím Vás všechny, nejsem fanda diskuzí, přesto mám nutkání napsat komentář 🙂 Tajemství Morie mi příjde úplně skvělé, zatím jsem mám knihu rozečtenou a výborně se bavím. Nechápu reakce čtenářů na změnu jmen a názvů. Přeci 100 let je relativně dlouhá doba a obecné názvosloví se mění. Že se nikdo nevzteká nad tím, že Waltari zprznil egyptská jména, dyť přeci transkripce jmen a názvů je z logiky věci potřeba a běžná.
    Nedokážu se na knihu dívat jako na parodii. Příjde mi jako výborně vysvětlující (třeba vysvětlení “bitvy” na mohylovém vrchu) a to že je kniha psaná spíše hovorovým stylem mi příjde více než vhodné.
    A dovolím si ještě poznámku – příjde mi, že všichni jsme postiženi filmovou verzí Tolkienova díla, která je více než zavádějící. Na příběh o prstenu (vlastně i celý Sirmalilion) se díváme všichni z elfského pohledu – oni vytvářejí názorový rámec, který říká kdo je správný a kdo špatný. V knize Tajemství Morie je nabízený pohled z jiné strany (navíc velmi čtivě podaný).
    Autorovi gratuluji k výborně odvedené práci a díky elektronické verzi knihy mám zábavu na nudné školení do práce.

  36. to GRF
    Já chci těch třicet chyb které napočítal VŠ v Pánovi prstenů. V Tajemství Morie si je samozřejmě napočítám sám 🙂

  37. to Olda
    Tak tohle je typická “evropská” reakce! Jiný úhel pohledu, několik pravd, všichni skřeti nejsou špatní… Vzpamatujte se, dobří lidé!

  38. to Podchaljuzin
    Vůbec jsem nemluvil o skřetech a pohledu na skřety. V knížce nečtu nic o tom, že chudák skřet je diskriminovaný. Líbí se mi myšlenka, že Elfové jsou namyšlení, sebestření … (doplňte dle libosti). V celém světě Tolkiena je Elf vrcholem evoluce a všichni to tak přejímáme úplně automaticky. Přitom jak by řekl klasik – má stejnou díru do zadku jako každý jiný.

  39. to Olda
    V Tolkienově světě žádná “evoluce” neexistuje. Elfové a lidé byli stvořeni Ilúvatarem, trpaslíci Aulëm a skřeti vznikli “pokřivením” elfů jež provedl Morgoth. Elfové jsou nejdokonalejšími z Ilůvatarových dětí a jejich nadřazenost ostatním proto lze jen těžko zpochybňovat. Už jen jejich nesmrtelnost je činí naprosto unikátními mezi všemi rasami Středozemě.

  40. naprosto vyborne
    Zhltl sem to na posezeni a kralovsky se pobavil,musim priznat ,ze Pana Prstenu (knihu ,natoz filmy) nemusim ,prijde mi desne detinsky , v porovnani s cimkoliv co napsal Sapkowski nebo prave Slechta …uznavam Tolkiena jakozto originatora zanru ,ale jeho dilo uz je davno prekonano….

  41. to lukas
    Tak teď jsi mě pobavil, dobrý člověče! Pán prstenů překonán Sapkowskim a Šlechtou! Tleto jsem ještě neslyšel! A to překonání spočívá prosím v čem? Že trpaslíci mluví jak horníci po lahvičce výčepní lihoviny? 🙂

  42. to Podchaljuzin
    Souhlas s tím mystickým vznikem Elfů a všech tvorů Středozemě. Přesto nejsem schopný ve svém myšlení přistoupit na to, že svět Středozemě vznikl podle Sirmalilionu. Fantasy literatura je o fantazii a o tom, jak ji čtenář pochopí a přebere si ji po svém. Sirmalilion je pro mě hezká story, ale něco jako bible. Hezky vymyšlené, ale nikdy jsem tu knihu nebral vážně, jako “historický” zdroj. Pána prstenů jsem četl 3x v různém věku a vždy mě bavil a vždy jsem si v něm našel tu správnou relaxaci, odpočinek a zábavu.

    Jinak Sapkowski je minimálně na úrovni Tolkiena. Nejde jen o svět Zaklínače, ale třeba i série Narrenturm je prostě famozní. Ale je nutné dodat, že Tolkien a Sapkowski jsou dva různé druhy fantasi literatury. Tolkien působí dětsky se strikně rozdělenou hranicí dobra a zla a Sapkowski je fantasi pro dospělé (řekl bych, že dítě nemá šanci pochopit narážky a skryté významy z jeho knih a charakteristiky postav).
    Když jsem u toho knihu Tajemství Morie si pořádně neužijete bez dobré znalosti knihy min. Pán prstenů. Ale pro všechny milovníky Tolkiena a konspiračních teorií je tohle jasná volba (upozorňuji, že na Aragona/Aragorna se už nikdy nebude dívat jako na klaďase 🙂

  43. 1. Je to parodie, autor to sám řekl. Toho bych se držel. (Pokud by to bylo oficiální pokračování, pak je to konina)
    2. Sapkowski a Šlechta / Tolkien – to je jako srovnávat meloun a ústřice s Excelsiorem. Je to dobrý, pochutnáš si, ale klenot z toho nevyrobíš.
    3. Olda – kamaráde přečti si to po sobě. Jinak můžeš argumentovat sebelépe, ale každej ti to omlátí o hlavu. A tady se to nedá editovat! To je tady potom na věky! .-)

  44. Pokud máte někdo zájem o převracené charaktery hrdinů LOTR, doporučuji *Posledního pána prstenů* od Kyrilla Jeskova. Sorry, ale ta v česklém prostředí teď tak módní anglická transkripce ruských jmen mě se..eh, irituje. Ten chlap se jmenuje *Есков* (česky čti Jeskov) ne *Ыэсков*.

  45. to Olda
    Nechci zbytečně živit flame, ale má dítě šanci pochopit ty narážky u Tolkiena? A nebo bez toho může klidně žít a vychutnat si knihu? Já bych se v tom nebabral 🙂

  46. to Olda
    A to je právě ten problém, dobrý muži, ty, stejně jako Sapkowski, nechápeš, že existuje Dobro a Zlo. Ty se domníváš, v souladu s modernistickou pseudopsychologickou doktrínou, že v každé bytosti se Dobro a Zlo musí jaksi potýkat. To je velký omyl! Soudíš tak pravděpodobně podle sebe, ale to je tvůj problém, nikolvěk problém Tolkienův! Nejsi prostě “vyzrálý”, “hotový” člověk! Nahlédni do svého nitra a odpověz sobě, ne mě, zda chceš stát na straně Dobra (tedy na straně elfů), nebo Zla (tedy na straně skřetů). Takhle je to jednoduché! Žádné “možná”, žádné “snad”, ale staré dobré “Ano” a “Ne”, tak se k tomu musíš stavět! Hlavně nenaslouchej falešným našeptávačům, rozmělňovačům pravdy a relativizátorům, kteří se snaží z Bílé a Černé udělat jednu rozostřenou Šedou! Inu, jak se říká: Když můžeš sloužit Bohu, nač naslouchat Satanu?

  47. to podchaljuzin ci co..
    no jasne Tolkien je buh jediny a Gandalf jeho prorok..necht zhynou neverici…jak tak ctu tve prispevky ,obcas by ses mel jit vyvetrat nekam ven…L

  48. to all
    Tak za prvé: Tolkien nepsal fantasy, ale jen tak si z plezýru vymyslel vlastní mytologii, k jejímuž vydání jej ukecali přátelé. A všichni ostatní autoři fantasy jsou v podstatě jenom jeho plagiátoři, v lepším případě epigoni. Tolkien kodifikoval pravidla hry (třeba elfa v podobě například z lidového folkloru 16. století by dneska asi neskusl žádný čtenář, o elfech z původních legend, alespoň tak jak je známe z verzí zapsaných s příchodem křesťanství, nemluvě).

    A za druhé: Knihu jsem právě dočetl. Mno, na parodii je to málo vtipné popravdě, ale smysl to dává, a navíc je to klasický šlechta (včetně skřetů ve stylu mingů :D), takže za mě s přimhouřenýma očima palec nahoru!

  49. Dobro a zlo jsou poněkud zavádějící označení. Záleží na úhlu pohledu té které ideologie.
    Raději bych dal přednost obecnějšímu dělení magie samotné: magia alba (bílá magie)- magia nigra (černá magie).

    Podchaljuzin píše výborně. Jeho příspěvky mají hlavu a patu a dokáže vyjádřit vlastní myšlenku pomocí psaného slova. Již po prvním přečtení vím, co chtěl říct. I když s ním ve všem nesouhlasím, tohle mu absolutně nelze upřít! Naopak celé řadě přispěvatelů by prospělo, kdyby se šlo provětrat a potom se vrátilo, přečetlo si co napsalo a teprve po té publikovalo.

  50. to sasha grey
    Tolkien si to “jen tak z plezíru” nevymyslel, inspiroval se starogermánským souborem eposů Edda http://cs.wikipedia.org/wiki/Edda a také anglosaskými legendami. Tyto inspirační zdroje dokázal přetavit naprosto ojedinělým způsobem a nelze než souhlasit, že prakticky všichni současní autoři jsou jeho, já bych neřekl plagiátoři, ale rozhodně epigoni. V tomto se mu může rovnat pouze jediný autor, a to je R. E. Howard. Pán prstenů a Conan, to jsou základní kameny žánru fantasy, tak jak ho dnes známe.

  51. Tolkien kontra Sapkowski
    Srovnávat ty dva je obtížné, protože každý má úplně jiný styl. Jedno je umělý mýtus, druhé je “umělý realismus”, odkaz na stávající lidskou společnost.
    Překvapilo mě, že když jsem s Podchaljuzinem diskutoval nad jinými knihami, zastával se spíš stylu kdy byly postavy vypsány víc realisticky(Silo) a nyní spíš upřednostňuje mýtyčnost a idealismus Pána prstenů.

  52. to dva mraky
    Neřekl bych, že postavy z Pána prstenů jsou málo realistické. Spíš mi připadá, že dnešní realita je mnohdy tak pokřivená, že mnoho lidí není schopno rozeznat co je Zlo a co je Dobro!

  53. to podchaljuzin (kdo se s tím má vypisovat kurva :D)
    Tak jeho záměrem údajně bylo vytvořit mytologii pro Anglii, která v tomhle směru dost zaostávala za jinými národy. A jeho inspioračních zdrojů bylo spousty – od Eddy, jak píšeš a jiných severských bájí (např. napsal komentář k legendě o Siegfriedovi a Gudrun), přes klasické středověké básně (např. Sir Gawwain a zelený rytíř) po povídačky Anglického venkova. To všechno v katolickém obalu (Melkorův/Sauronův luciferianismus), okořeněný tehdy módní evoluční antropologií a samozřejmě Hegelianismem (základem celého příběhu je konflikt). Tolkienovy inspirace, život a filosofie jsou parádně popsané v knize “Setkání Lévy-Strausse s Tolkienem”. Pokud by někoho svět Tolkienovy mysly zajímal podrobněji, tak nemůžu než doporučit.

    Na howarda bych málem zapomněl, pro žánr fantasy byl stěžejní stejně jako Tolkien, ale spíš především tím, že kodifikoval strukturu vyprávění příběhu a jako formu pro fantasy určil realismus. Proto třeba Borgés není považovaný za fantasy spisovatele, ačkoliv by jím být mohl. Jinak o hloubce Howardovy tvorby je asi zbytečné se přít. Ale je sympatické, že vycházel z teosofismu, což je věc, která mě vždycky bavila.

  54. to Podchaljuzin
    nevím, nevím, dějiny lidí jsou plné podrazů a toho že každý bojoval za svou pravdu, i když ty pravdy bývaly zhusta přesně opačné. A čím větší moc, tím víc člověk přijímá všelijaké kompromisy a pragmatická rozhodnutí. Asi právě to je jeden z důvodů proč je Pán prstenů tak populární, tam to je to prostě čistší.

  55. to Podchaljuzin: Ona i naše česká Kronika Česká od Václava Hájka z Libočan nemá do fantasy literatury daleko. 🙂

  56. to dva mraky
    I v Silmarillionu jsou “podrazy” a boje mezi elfy navzájem, mezi elfy a trpaslíky, mezi lidmi mezi sebou, ale to je prostě soupeření mezi skupinami, které vyznávají společné hodnoty a v podstatě jim jde o to samé: žít v klidu, budovat, vytvářet hodnoty… Naproti tomu Morgoth a jeho skřeti a podobné stvůry jsou čiré zlo, které chce jen ničit a podrobit si celou Zem! Musíš rozlišovat mezi protivníkem, který tě chce porazit kvůli cti nebo území a mezi protivníkem, který ti chce useknout hlavu a pak tě sníst!

  57. to Podchaljuzin
    V Silmarilionu je víc rozporů, ale pořád je tam prostě ta čistota. Jak říkáš ostatní rasy jsou v zásadě čestné a dobré. A na druhé straně je ona říše zla.
    Jediná věc by mně zajímala, co by se Morgothovi stalo, kdyby náhodou vyhrál, co by pak chudák dělal. 😀

  58. to dva mraky
    Po vítězství ve Středozemi by zaútočil na Valinor. A pak by zřejmě seděl na soudku se zavařeninou a děsivě se chechtal, jak mají podobní diktátoři ve zvyku!

  59. to Podchaljuzin
    Ano, myslím ho máš psychologicky zmáknutého. Jen kurňa nevím, odkud vezme tu zavařeninu, elfové určitě nezavařovali, tak jedině z Kraje.

  60. to dva mraky
    Skřeti by mu uvařili speciální zavařeninu z hlav “lidí slunce”, kteří by až do poslední chvíle věřili, že když budou na skřety hodní, budou hodní i skřeti na ně 🙂

  61. to Podchaljuzin
    Morgoth by dnes byl velmi úspěšný. Jen si to uvažme, on slavil úspěchy na poli metalurgie, strojírenství, chemie, genetiky, managementu, vojenství, magie, byl mezi svými podřízenými oblíben a teď se ještě dovídám, že by mohl vydat kuchařku zajímavých receptů 😀

  62. Nehledě na to, že byl patřičně bezohledný, asociální a za svým prospěchem šel přes mrtvoly. Do dnešní doby by zapadl 😉

  63. Vy si z toho děláte legraci, ale ve skutečnosti je to hrůza! Když se tak chová Morgoth, je to pochopitelné. Ale proč se tak chovají lidé? Podle mě pijí buď málo vodky, nebo naopak moc!

  64. to Pdchaljuzin
    Ono ani nejde o to, že byl Tolkien překonán, ale o to, že se fantastika natolik rozvětlila, že je Tolkien jen jeden z mnoha proudů. A že jsou lidi zlí, s tím se nedá nic dělat. Tak akorát si stanovit tu hranici s vodkou, ale stejnak i tak člověk s tím tvrdým pitím je na vážkách. Je moc snadné rozumnou hranici překročit a následky z toho si nést je pak někdy víc jak skličující a často ví než existenciální.

  65. To Podhaljuzin
    No a právě to je důvod proč mistr Tolkien sáhl k vyhraněným charakterům. Zlo v životě obvykle nepoznáme tak snadno jako to jde u Morgotha.
    Morgorth nás varuje před obdivem k někomu jen proto, že je mocný a že něco dobře umí.

  66. to dva mraky
    Samozřejmě! Kouknu, vypiji lahvičku, kouknu znovu a už je mi to jasné!

  67. Tak jsem to dočetl. No, literární počin století to rozhodně není, ale čte se to dobře, je to celkem zábavné a určitě jsem to nečetl naposledy.

Zveřejnit odpověď