- Autor: Šlechta Vladimír
- Nakladatelství: Brokilon
- Cena: 298 Kč
- ISBN: 978-80-7456-276-1
- Vyšlo: 20. 11. 2015
- Žánr: fantasy
- Provedení: brož.
- Autor obáky: Michal Ivan
- Počet stran: 444
Nové vydání. Někdo vypustil nejvražednější ze stvoření Temného mága – sirény. Nad Orcigardem zní orčí bubny a elfské rohy. Paedwankové a bývalí Tourainovi Psi procházejí zemí, zabíjejí a zotročují. Nechávají za sebou jen ploty z kostí.
Půlelf Thompson už dávno nebojuje jen za sebe. Pokud vévodství Barro padne, nelidé dlouho nepřežijí. Je třeba zachránit Dítě osudu a vykoupit pro ně čas. Ale za ten se platí krví přátel. A zrádný černokněžník Orichalkian možná není tak úplně mrtvý.
Jenže kdo je vlastně zrádce?
Sdílet...
Pěkný!
Já tedy zrovna Pohraničí moc nemusím, ale jak tak koukám, tak ta obálka je min na naše poměry … ale myslím nejen na ně … opravdu velmi zdařilá!
Co vím, tak Michal Ivan se chytl i v zahraničí, takže jo tenhle člověk umí.
Krásná kniha!
To mi nedělejte! To potom musím kupovat znovu…
Můj nejoblíbenější díl trilogie… S novou a krásnou obálkou. Asi i úpravami textu? Ježíšku kde se sakra flákáš???
trilogie
Obě trilogie z Pohraničí jsou konečně venku v novém vydání. Čekali jsme od roku 2009, kdy vyšly Hořící keře (Gordonova země 3). Díky!
Teď ještě šílený les a krvavé pohraničí a bude to od Ivana komplet 🙂
pííís: Text je upravený, psal o tom Vláďa Šlechta na svém Facebooku. Hlavně ale přibylo šestnáct stran dříve nepoužitého epilogu, který lépe propojuje druhý díl s třetím.
isaac: Není zač. 🙂 Trvalo to, protože bylo třeba trochu naspořit kapacity a taky finance, Zahrada sirén v novém vydání se totiž kdovíjak neprodávala…
sitko: Mišo je prostě špička. Použít ho na obálku není úplně nejlevnější, ale stojí to za to. 🙂 A jsem rád, že si na Šlechtovy knihy vždycky najde čas. 🙂
sitko: Budou, ale až časem. Přece jenom se ty reedice zase tolik neprodávají a přednost mají nové knihy, tedy hlavně Kukaččí mláďata. 🙂
to Robert Pilch
Díky za vyjádření se ke změnám v textu. Teďka už je to jasná koupě.
Hmm. Škoda že nejde udělat něco jako že těch 16 stránek by se vydalo v nějakém sešitku zvlášť pro majitele starší verze, kterým se jen kvůli nim nechce kupovat knihu znova.
Vůbec je mi to nějak proti srsti, tahle “přepracovaná a doplněná vydání”.
Člověk pak má pocit, že má doma takový nějaký “nedodělek” a autor s nakladatelem po něm za “opravu” chtějí opět vysolit plnou cenu.
Tygr
Upřímně řečeno tvůj názor nechápu. Něco podobného jsem přitom slyšel i v souvislosti s reedicemi Zaklínače. Kdyby zase nakladatelé beze změn recyklovali původní vydání, zase by lidi brblali, že jen rejžují peníze s minimálními náklady a škudlí, kde se dá. Naopak jsem rád, že se nakladatel trochu snaží.
Jako fanoušek Krvavého pohraničí jsem naopak rád, že mám konečně kompletní trilogii v důstojné podobě. Jak mám Straky rád, tak původní vydání Zahrady sirén a Plotů z kostí vypadají dost strašně (otřesná obálka, blbá vazba).
pro Svářeče
Tak si představ, že si koupíš počítačovou hru, do které pak vydavatel přidá třeba jednu hratelnou postavu navíc, nebo pár questů navíc, nebo jeden level navíc (v závislosti na typu hry) a řekne Ti, že jestli to chceš, tak si tu hru jedině musíš koupit celou znova.
Uznávám, že u knihy hraje větší roli i ta vizuální podoba, protože ta se, na rozdíl od toho příkladu s hrou, může změnit k lepšímu, ale smysl mojí poznámky byl v tomhle principu a o tomhle pocitu.
já bych to chápal, kdyby to nakladatel udělal třeba dva roky po původním vidání a na vizuál knihy nesáhl. Ale tady je to už skoro po deseti letech a hlavní smysl spočívá právě v tom mít všechno v jedné (parádní) grafické podobě.
Rozhodně bych neřekl, že na tobě chce nakladatel nějak “rejžovat”…
k úpravám a změnám:
1. “Přepracování” Plotů z kostí vzniklo omylem. Vytáhl jsem si staré soubory, začal jsem text číst a protože se mi stylisticky nelíbil, tak jsem ho upravoval a přepisovat. Teprve na stránce cca 150 jsem zjistil, že upravuju nějakou mezi-verzi. Takže jsem zprovoznil starý počítač a našel finální soubory. Zbytek textu jsem ani moc neupravoval, ten byl OK, ale prvních 150 stránek zůstalo tak, jak jsem je přepsal letos v létě. Pravděpodobně se stylisticky liší od prvního vydání … nekontroloval jsem to.
2. “Budování” cyklu Pohraničí byl bouřlivý a místy i chaotický proces, což mělo také negativní stránky. Všechno nezapadlo na své místo hned napoprvé. Proto jsem nová vydání pokaždé trošičku upravil, případně doplnil. Nikdy ale nedošlo ke změnám v ději.
3. Vše, co vydal Brokilon, je “konečná verze”. I druhá vydáni Krvavého Pohraničí a Šíleného lesa jsou “konečná verze”… Ale – viz předchozí bod – veškeré úpravy byly jen kosmetického rázu a týkaly se buď stylistiky nebo tzv. “backgroundu”.
4. Přirovnání k počítačové hře: přesně tohle udělali s Baldurs Gate, prvními dvěma Monkey Islandy a tuším, že i s dalšími hrami.
5. Už pár měsíců mám stránku na facebooku, takže případné dotazy, poznámky a výtky směřujte, prosím, tam.
Tohle vážně není záležitost “rejžování”. Ale když už se dělá nové vydání a pro mě, coby nakladatele, který první vydání nevydával a musí s přípravou začít od nuly, je logické, že nechám autora vylepšit, co jde, a sám se k tomu připojím. Kdybych to neudělal, nepřišel bych si, že dělám svoji práci poctivě. Plus to, co píše nade mnou Vladimír.
Na druhou stranu si troufám říct, že pokud se majitel prvního vydání rozhodně nepořídit si to nové, o nic vysloveně zásadního nepřijde.
pro VŠ a Robert Pilch
Ok, rozumím, děkuji za vyjádření.
Pokud se tam opravdu neměnilo nic zásadního, tak jsem samozřejmě pro ten výše uvedený pocit neměl důvod.