- Autor: Holdstock Robert
- Nakladatelství: Argo
- Cena: 278 Kč
- ISBN: 978-80-25714-74-4
- Vyšlo: 20. 8. 2015
- Žánr: fantasy
- Provedení: váz.
- Autor obáky: Geoff Taylor
- Počet stran: 256
Nové vydání skvělé fantasy! Kdesi v severní Anglii zbyl poslední kousek lesa z doby ledové: Rhydopský les, les mytág. Tento les k sobě neodolatelně láká. Pro George Huxleye se jeho tajemství stlo posedlostí vedoucí až na pokraj šílenství. Podivné úkazy, které ho pronásledovaly, ho přivedly k poznání, že poslední zbytek tohoto lesa je obýván tvory, v jejichž existenci už dlouho nikdo nevěří a postavami z prastarých mýtů. Nyní je však Huxley mrtvý a jeho životní práci přebírají jeho synové. Co před nimi skrývá les mytág je nebezpečný svět, mnohem podivnější než cokoliv, co si dokážou představit…
Sdílet...
jo tak na tohle se těším. Snad to brzy doputuje k nám do knihkupectví
to zvídavec
Toto už je asi desáté vydání, jen překvapuje, že to vydává argo
je to druhé vydání a podle ukázky na Xb-1 si na tom Argo dalo záležet. Ostatně jak už je jejich dobrým zvykem
Tohle je povinnost pro milovníky skutečně kvalitní fantasy. Holdstockův svět mytág mě před mnoha lety skutečně okouzlil, kupoval jsem všechno, co postupně vycházelo. Škoda, že už Holdstock není mezi námi.
to zvídavec
Tak to není druhé vydání Polaris to vydal několikrát. Než něco napíšeš, tak jsi zjisti pravdu!! No desetkrát to nevyšlo, ale 3x u Polarisu určitě.
Jo, jo! To je klasika! To jsem tehdy hltal!
to Kulagin:
Na Legii mají psáno jen jedno vydání z roku 1994.
http://www.legie.info/kniha/871-les-mytag
Nemohlo jít o dotisky? (Taky mám totiž pocit, že jsem to viděl objevovat na pultech víckrát, než jen v tom roce 1994.)
Nešlo o dotisky, ale to není důležité. bylo to vydané několikrát i když to vypadá jako jedno vydání. MUHAHAAAAAAAA
My v hospodě u Kulagina v Praze víme vše. CHACHAAAAAAAAAAAAAAA
to Kulagin
A co kdyby jsi šel do míst, kde končí záda a začínají nohy nebo třeba na novinky.cz, tam Tvá moudra myslím najdou dalako většího ocenění než zde. Díky Tobě vážně uvažuji, že tyto stránky přestanu navštěvovat a to jsem jejich stálým čtenářem minimálně 10 let. A myslím, že nebudu sám. Pokud máš rád fantastiku, tak jí děláš opravdu medvědí službu.
jen jestli nekecáš holoubku, ani podepsat se neumíš, tak to ti nevěříme ani slovo. MUHAHAAAAAAAAa můžeš si založit svoje stránky. MUHAHAAAAAAA
Pokud FP navštěvuješ 10 let, tak můžeš změnit lokál jak říkáme my ochlastové v hospodě. MUHAHAAAAAAAAA
to Kulagin
A co kdyby jsi ho změnil Ty? Třeba na ty výše zmiňované novinky.cz, to je tak IV. cenová, takže by ses tam cítil jako doma. Nebo snad spatřuješ ve Svém působení zde jakýkoliv pozitivní přínos pro čitatele těchto stránek vztaženo k fantastické literatuře? Já tedy nikoliv. Jsi jedním z posledních hřebíčků do rakve úpadku kdysi čitelného webu zabývajícho se fantastikou. A jak je vidno, máš z toho radost nemalou, což mi přijde velmi ubohé a smutné.
Kulagin už je tu několik let, narozdíl od tebe tady psal hodně zajímavých komentářů. Já půjdu, až se mi bude chtít. Co mě bude nějakej anonym vyhánět? To snad ne, toto bylo za totáče, ted už z mý hospody nikdo nevyhodí.
Tak nikdo Tě nevyhání, máme demokracii. Ale myslím, že soudný člověk pozná, když není vítán a jde o dům dál. A pokud Ti Tvé exhibice zde navozují sexuální či jiné uspkojení, pak uznávám, že je lepší Tvé trollování zde než abys v parku nějaké nezletilce obtěžoval.
to anonym
Znechucený návštěvník mě vyhání, ty ne, pokud to nejsi ty. Já jsem jen hospodský povaleč, jak jsem psal několikrát, stačí mi pivo, dobrá kniha a různé weby, kam píši. To je vše., více nepotřebuji.
to Kulagin
Že já blbec se snažil diskutovat, trolly internetové nekrmit a ignorovat úplně, to jediné na ně platí.
dotisk/nové vydání je rozdíl.
Dotisk – vydává se ta samá kniha beze změn nebo z drobnými změnami
Nové vydání – jiná vazba, jiná obálka
Takže tak
znechucený návštěvník FP –
nemá cenu se s tímhle individuem dohadovat…
to zvidavec
Nemáš zcela pravdu, nové vydání je i to, když vydavateli propadanou práva, pak je musí koupit znova a je to nové vydání. Kniha může vypadat zcela stejně. Dotisk je, když se kniha vytiskne v rámci jedněch práv. Nové vydání může být u stejného vydavatele nebo u jiného, nezáleží na tom, jak kniha vypadá, i tak může vypadat stejně. Zvídavec – máš určitě informace, ale nevíš to zcela přesně, ale to nevadí. tady ti to lidi vysvětlí. MUHAHAAAAAAAAA
Kulagin
vzdělanej jsi docela dost. Ještě by to chtělo vylepšit chování…
to zvídavec
Od hospodského povaleče se nedá očekávat slušný chování přece. MUHAHAAAAAAAAAA chlastám jen pivo a občas si něco zapamatuju, co říkali kámoši u piva. To je vše. CHACHA
Kulagin
i hospodský povaleč se může chovat neburansky
dotisk a druhé vydání
Dotisk je, když se kniha tiskne ze stejných podkladů.
A je celkem jedno, po kolika letech a jak je to smlouvami; pozná se to z tiráže a podle ISBN.
Náklady dnes do knih nikdo nepíše, takže tiráž se nemusí měnit.
Pak je možnost, že vnitřek knihy zůstane stejný, ale mění se tiráž a ISBN; tady netuším, jak to definovat, ale čtenář-fanoušek by měl vědět, že by si koupil znovu totéž.
Klasické druhé vydání znamená změnu sazby a novou redakci, často je to u jiného nakladatele.
Pokud je nová smlouva, tak je to vždy další vydání a musí se dát nové ISBN, i kdyby se nic neměnilo. Pokud by se měnila cena, musí to být také vždy další vydání. Dotisk je vždy v rámci jedné smlouvy s agentem, který zastupuje autora a na knize se nesmí NIC měnit.
I hospodský povaleč má kamarády u stolu, se kterými hraje mariáš a kteří také nějaké ty knihy nejspíše vydali. MUHAHAAAAAAAa
Nová smlouva nemá nic společného s ISBN. Pokud se kniha tiskne ze stejných podkladů, je to pro agenturu stejný titul, což rozhoduje. Navíc u stejného nakladatele se obvykle nemusí dělat nová smlouva; smlouva se jen prodlužuje nějakým dodatkem, i když vyprší.
Samozřejmě pokud se nakladatel rozhodne změnit prodejní cenu, znamená to nutný zásah do obálky, případně i do tiráže, takže většinou i změní rok vydání na aktuální; což vede ke změně ISBN. Ale vlastně je to stále stejný titul, pokud se neměnil vnitřek knihy. Agentura ISBN ho povede zvlášť, ale třeba Dilia za něj nic nevyplatí.
Každopádně bych řekl, že Les mytág má v Polarisu jen jedno vydání, protože Legie tohle vede poměrně přesně.
Vím, že pan Pobuda z Epochy má na tyhle věci odlišný názor, pro něj je důležitá smlouva, ale z hlediska knihoven je to trochu jinak.
to Michael Bronec:
A jak to bylo v dobách nedigitalizovaných u klasické sazby? Tam se říkávalo: “Uvidíme jestli ještě půjde udělat dotisk.”
Mám určité tušení, jak to fungovalo, ale když už se to tu nakouslo, tak bych byl vděčný za odbornější výklad.
to Michael Bronec
Pokud se původní smlouva prodlouží, tak je to dotisk. Pokud se udělá zcela NOVA smlouva – většinou jsou tam jiné podmínky – tak už je to další vydání. Ale každý na to můžeme mít jiný názor, soudit se o to nebudeme. Dle mého názoru Polaris udělal několik vydání, byly tam změny cen, ale mě je to fuk. jen vysvětluji nevědoucím čtenářům, jak je to. MUHAHA S pobudou chodím do hospody, ale ten o tom neví nic.
KarelC: V dřívějších dobách s v tiráži pečlivě uvádělo co a jak; včetně fontu sazby a autorských archů. Jenže to byly mamutí koncerny, které to tehdy vydávaly, a redaktoři to měli čas hlídat.
Kulagin: I při nové smlouvě nemusí nastat změna vzhledu a ceny knihy. Smlouvy obvykle jen vymezují, že nakladatel se musí postarat o nezkrácené a co nejkvalitnější vydání a že odvede nějaké procento (většinou 7) z prodejní ceny bez dph. Vzhled knihy už obvykle záleží na něm.
A čistě podle zdravého rozumu: Je to jedno vydání, pokud vezmu několik knih do ruky a nepoznám mezi nimi žádný rozdíl, ani kdybych věděl, kde hledat. Nakladatel je samozřejmě může odlišit podle toho, že tiskárna mu dodá dotisky i s polepkami na balících, kde bude vytištěn rok, ale jakmile se balík rozbalí, knihu nelze odlišit od starších exemplářů.
to Michael Bronec
No Vy jste vydavatel, já jen hospodský povaleč, co občas něco zaslechne u piva
Děkuji.
Každopádně doporučuji Legii jako prověřený a pečlivě vedený zdroj.
Věřím, že kdyby v Polarisu vyšlo více dohledatelných vydání, tady by se to objevilo:
http://www.legie.info/kniha/871-les-mytag/vydani#zalozky
ano, ale legie to bere podle toho co je napsané v knize.
Mě by zajímalo, jestli má argo v plánu vydat víc knih z téhle série v novém vydání nebo to zůstane jen u one book project?
Modrej
Bude pokračovat. Na podzim vyjde Lavondys. (Viz diskuze na xb-1)
JJ to je dobrá zpráva diky
to Michael Bronec
Jablko nepadá daleko od stromu a přinášeti poučení tomuto mladému padawanovi (K.) jest asi práce marná, jakkoli záslužná.
to joda
Polaris přenechal Holdstocka Argu? velmi divné. stejně by si člověk myslel, že les mytág už má každý fanoušek fantasy. ale i asi 20. vydání stopařova průvodce galaxie se prodá. Lidi prostě kupujou vše. MUHAHAAAAAAAAAAA
Já a Padawan? SW je pro malé děti, my se zabýváme démony, to je zajímavější. Yodu strčí do kotle a má po ftákách.
MUHAHAA
“Polaris přenechal Holdstocka Argu?” no tak nemuselo mu ho “přenechat” Třeba ho Polaris nechtěl dělat a tak se toho ujalo Argo anebo byly práva dražší nebo Argo nabídlo víc….
to zvidavec
vše co jsi psal znamená přenechat. MUHAHAAAAAAAA jak je vidět, byla to chyba, když je o to takový velký zájem. Ale můeš se na to Polarisu zeptat, pokud tě to zajímá, pro mě je to slovo přenechat jasné.
ne, neznamená 😉
znamená a nehádej se, nerozumíš tomu. jsi jen zvědavej prudič tady. to je vše. MUHAHA a zeptej se Polarisu, když jsi tak zvědavej, já na to kašlu. MUHAHAAAAAAAA
neznamená a jediný prudič široko daleko jsi ty. Řekl bych, že knihám rozumím víc, než ty 😉
hm, když si to myslíš, tak tě v tom nechám, možná jsi majitel arga nebo Polarisu, v tom případě asi ano. MUHAHAAAAAAAAAAAAAA pokud ne, tak….
ani jedno ani druhý 😉
Co to tady kecáte? 1. vydání znamená, že to vyšlo ten rok poprvé. Si o tom něco něgde přečti frajere a nepoučuj lidi vo něčem co nevíš.
MUHAHAAAAAAAAAAAAA
Co si to dovoluješ ty nulo jaksi noužeš dovolit zbeužit muj nik to je protiprovbi ty
Toť tady možu psat jenom já, tak si to laskavě panazuje a nepemujete mi toď jasnyy?!
Jsem nula a nulou zůstanu. Tečka
…sám se polituji a sám si zatleskám… Dlouhá cesta před tebou, padawane mladý.
to Michael Bronec:
Díky. Jasně, to ve světě stále častějších e-booků ani nemá smysl tam psát.
Já jen čistě ze zájmu o retro. Říkal mi kamarád, že to tehdy znamenalo, že tiskárna prostě udržovala sazbu jen nějakou dobu po vydání díla. Do té doby šlo udělat dotisk. Potom ji prostě rozmetala a pokud jsi chtěl tu knihu opět vytisknout, tak už jsi musel připravit nové vydání s novou sazbou. Dotisk už nešel. Tak jsem to chtěl potvrdit, nebo vyvrátit odborníkem. .-)
to KarelC
Tak to bylo možná před revolucí, po revoluci tiskárna nic nerozmetávala a dotisk šel udělat pokud se zachovaly ty podklady – ale to byla věc vydavatele a ne tiskárny. Tot vše. MUHAHAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAAA
sazba
KarelC: O tomhle by věděl nejvíc Honza Kantůrek; ten je totiž původně vystudovaný polygraf.
Dneska je sazba obvykle zachovaná na filmech, ale samozřejmě i tak zůstává problém skladovacích prostor a tiskárna čas od času klade dotaz, co zachovat a co může vyhodit. Při posledních pár dotiscích jsem byl nějakou dobu udržován v napětí, zda to ještě vůbec mají. 🙂
Je jasné, že za dob, kdy se sazba dělala z olověných typů, byla ve hře kromě skladovacích kapacit i ta otázka, že tiskárna neměla typů nekonečně mnoho a asi nechtěla stále objednávat další, takže “zachovat či ne” bylo už nejspíš součástí zakázky. To ale mluvím o první republice; za komančů měly velké nakladatelské domy tiskárny vlastní, kde bylo určitě dost sladovacích kapacit, a knih nevycházelo tolik, zato v obřích nákladech. Počítám ale, že se po nějaké době ledacos stejně rozmetalo.
Jak vidíš, mám taky jen mlhavou představu a rád bych třeba věděl, jak tenhle náš byznis chodil za první republiky. Až se Honza Kantůrek vrátí koncem léta z chalupy, zeptám se ho, co si pamatuje on. Umí velmi zajímavě vyprávět.
ještě sazba
Leonard Medek byl tak laskav, že mi k tématu taky něco napsal.
A maje po krk různých MUHAHA-holoubkou, poslal to mně a dávám to sem já.
“Co se týče “rozmetávání” sazby, to označení je zavádějící, tohle začlo přestávat platit někdy kolem roku1880 s nástupem moderních tiskařských strojů a definitivně dovyhynulo během první republiky. Sazba se rozmetávala, dokud se tisklo z jednotlivých liter, a to okamžitě po vytištení požadovaného počtu archů, prostě proto, že těch písmen nikdo neměl nekonečné množství. Potom se technologie změnila: sazeči sice pořád skládali stránku kousek po kousku, ale když ji poskládali, použili ji jako formu, ze které se odlila celá deska a tisklo se z té. A tyhle desky (byly to tenké pláty, které prý šlo pro lepší uskladnění srolovat), se potom buď uschovaly pro další použití, anebo roztavily… Původní matrici samozřejmě rozebrali (“rozmetali”), jenže teď už to nikoho nepálilo; nebyl důvod ji syslit, z téhle sazby se netisklo. Jo, a někdy, nevím přesně kdy, u nás jsem to zaregistroval v osmdesátých letech, došlo k další změně – už se nemuselo schovávat vůbec nic, protože se z vytištěné stránky původního vydání prostě udělal fotoreprint a bylo. No a někdy kolem devadesátého roku (v některých tiskárnách, třeba v Rudém právu, i dřív) potom nastoupila počítačová sazba, ale to už znáš. L.”
To už znám. A jak nad tím tak přemýšlím, my nakladatelé dnes navazujeme spíše na tradice první republiky, kdy se dělaly malé dotisky a taky se nijak zvlášť neoznačovaly.
Vďaka Michaelovi Broncovi za zaujímavé príspevky.
to Michael Bronec:
Moc díky! Po čase je tu opět něco zajímavého k diskusi. A díky i Leonardu Medkovi – dovolil jsem si to zkopírovat do svého archivu. (Já se mu nedivím, že tu nechce psát, jen doufám, že na mě není naštvaný po té zásadní diskusi na téma Nacismus kontra Fašismus. To by mne mrzelo. )
to Michael Bronec et TZSL:
Ještě by mne zajímalo, jak se do té stránky za pomocí tehdejších technologií zakomponoval třeba obrázek? Zvláště u Sedláčkových Hradů, kde je třeba litografie obtečená ze všech stran textem. To jsem nikdy nechápal, jak se to tenkrát dělalo.
KarloviC.: Dobře, nechám se výjimečně vylákat… 1) Ne, po té diskusi naštvaný nejsem; jen jsem tenkrát asi čtyři dny dumal, jak stručně vyjádřit, že nelze věřit všemu, co přetrvává v učebnicích, a v tomto konkrétním případě proč, pak už jsem nenašel, kde byla. 2) U těch obrázků – na černobílý se vložil štoček normálně do sazby, na tom není nic složitého. Litografii oblitou sazbou jsem nikdy neviděl, vždycky jenom jako vložený list (obvykle i z jiného druhu papíru a navíc na ochranu předloženou dalším listem sajnpapíru). Nicméně řekl bych, že to není zase tak složité, prostě se to vytiskne postupně. Vždyť i ta litografie je následný soutisk několika barev – a ten musí být mnohem přesnější, než dolícovat k tomu pak s nějakou mezerou text.
Kulagin, Zvídavec
Práva Polarisu doběhla s tím, že o poslední vydání byl už jen malý zájem. Pak o ta práva (zřejmě) požádalo Argo a vzhledem k tomu, že byla volná, je dostalo. Žádná spolupráce či domluva mezi domácími vydavateli v tom není.
to standa
Jako to víš stando? ty pracuješ v argu?
to falešný Kulagin
Víš, holoubku, informace lze získat i jinak, než že člověk někde pracuje! Tak například u nás ve vsi skoro všichni víme ( až na starého Deklasiče, který má umělou hlavu, ale o tom někdy jindy) kdy jede ten který vlak! Nastojte! A to od nás nikdo nepracuje na železnici! Inu, jak se říká: Kdo má prázdnou mozkovnu, ten toho ví poskrovnu!
standa.e
díky za vysvětlení. Teď už jen knížku koupit a přečíst 🙂
mytága
Les mytág jsem četl hned po vydání a přišel mi naprosto úžasný.
Není to veselé čtení, ale je to velmi britské. Dodneška si vzpomínám na ten pocit hlubokého lesa, mlhy a melancholie, co ve mně vyvolal.
Mohu jen vřele doporučit.
Možná si to dokonce v novém vydání i znovu přečtu!
Pár let se podle knihy dělal larp Mytágohraní; což byl rovněž skvělý zážitek.
Škoda, že už je mnulostí.
Kulagin
Jednoduše jsem se zeptal přímo u Polarisu. První dvě věty jsou v podstatě citací odpovědi Miroslava Kociána a poslední věta je závěr, který z nich logicky vyplynul. Někdy se prostě stačí zeptat. 😉
Michael Bronec
Já byl okouzlen poprvé už povídkou v Ikarii, která mě tedy fascinovala i “novovlnským”, i když méně přesným překladem názvu (“Za polem je les a ten je plný kostí”). V podstatě jsem díky Holdstockovi pochopil, jak intenzivně lze vybudovat atmosféru místa za pomoci detailů všedních či samozřejmých věcí a využitím vůní a pachů a vzpomínek na ně – tedy takových těch chvil, kdy člověk v dospělosti vejde do budovy jeslí a najednou ví přesně kde byla jaká místnost a kde měl skříňku, i když tam od raného dětství nebyl. Ještě získat jeho imaginaci a schopnost udržet příběh 😉
Zrovna v sobotu jsem sešel mezi Verušicemi a Dolánkou tady u nás ve Žluticích z polní cesty do úvozu hluboko zaříznutého do terénu. Procházel lesem, jen málo užívaný. Občas jej překrývaly padlé kmínky z okolního terénu, pod kterými člověk, obestřený navlhlou vůní chladu a pomalého práchnivění a tlení staré trávy šlapal do slunečních penízků označujících místa, jichž se po staletí dotýkaly lidské nohy – aby stejně, jako ty padlé kmeny porostlé choroši, stejně jako vzpomínka na cestu i lidi, pomalu zanikaly v zapomnění… Připadal jsem si veskrze holdstockovsky. Slíbil jsem si, že to chci prožít, až padnou podzimní mlhy a pod nohama mi bude klouzat spadlé listí.
Standa Ertl: Argo pracuje s trochu jinou množinou čtenářů, takže zatímco Polaris pro Holdstocka svého času získalo čtenáře fantastiky, teď zkusí Argo oslovit intelektuály, milovníky mýtů, čtenáře Coelha a Dana Browna atd. Taky si jako silný subjekt může dovolit knihy na skladě dlouho a třeba tu ságu chvíli dotovat, než se chytne a zaplatí. Akorát mě mrzí, že obálka zas není od Bouškové. Chápu proč (aby si lidi nepletli nakladatele), ale tahle je taková na pohled lehce filmová.
Žlutice jsou mi takové lehce povědomé. Mám dojem, že tam teď bydlí Jiří Netrval, autor Styxu a taky Stínu železné věže.
Argo
Argo dokáže oslovit opravdu jiné čtenáře a je obrovské, dokáže koupit starší tituly, které tu už vyšly a prodat jich asi hodně. Vydává velmi mnoho knihy a z toho pár, které asi musí vydělat hodně peněz.
Michael Bronec
Přiznám se, že si nejsem jistý, že bych za posledních 15 let, co zde bydlím, mezi místními jméno Jiří Netrval zachytil. Ale nevylučuji, že se prostě naše světy zcela míjejí. Ale k Holdstockovi – ano, to potenciální rozšíření k lidem mimo žánr je asi ta největší služba Holdstockovu dílu. Řekněme spolu s vazbou. Jiný výtvarník mě také zamrzel, i když obálka chystaná pro Lavondyss jistý inspirativní zdroj asi nepopře… Jsem hlavně zvědavý, jak jsem už poznamenal jinde, jak pojmou Bránu. Zda v “české” či “originální” verzi… Či zcela extrémně, zda nevymyslí způsob, jak zachytit obě 😉
to Tlustý zlý strýc Leonard:
Zkrátka žiji v bludu. A hlavní vlastností bludu (na rozdíl od omylu) je, že je nevývratný. Abych tak parafrázoval pana profesora Höschla. 🙂
Ale podnětná diskuse to tehdy rozhodně byla, neb jsem prolezl několikero encyklopedií a dozvěděl se ledasco zajímavého. Třeba o Novém Zélandu.
Každopádně čistě pro své osobní potěšení se snažím najít ten mezník, kdy došlo ku spojení obou ideologií.
A moc díky za zasvěcený výklad o tiskařských finesách!
oprava sebe sama
Abych se vyjádřil přesněji a zabránil válce – Taylorova obálka k Lavondyss se zdá být inspirativním zdrojem k obálce od Zdeňky Bouškové (kterážto je mi přesto bližší svou větší melancholií, danou snad méně realistickým pojetím). U vnitřních ilustrací ale pro mě Zdeňka Boušková vede nad Janem Dřevíkovským (alespoň z toho, co jsem viděl v ukázce) z Arga na body. Jeho ilustrace si umím představit spíš u nějaké dětské knihy. Jsou příliš ukázněné, statické, ty doplňkové ornamenty možná až příliš kašírované. Jako když navštívíme výstavu v muzeu. Živočišnost (mytág), šílenství (postav), chaos (přírody), který je pro ryhopskou sérii tak typické, v tom prostě nevidím. Ale jde o čistě subjektivní dojem, kterým rozhodně netvrdím, že jsou ty vnitřní ilustrace špatné. Většina to klidně může vidět jinak.
to procházky krajinou:
Já si tuhle v Atlase magických míst našel jedno zákoutí poblíž Brna a vydal se tam sobotní procházkou. Památné duby, jeskyňka tvořená skupinkou mechem porostlých balvanů, poblíž zurčící stružka. Celé scéně dominoval odstavený, lehce opotřebený, bojler. Vzhledem k tomu, že to bylo patnáct kiláků od Brna, neprůjezdným terénem, v zemi nikoho a do kopce, tak to považuji za skutečně magické zjevení.
A stále častější proutěná obydlí našich bezdomovců, mají v sobě také kus oné předvěké mystičnosti.
To u nás v Černém lese o také potvory zakopnete na každém kroku! Tleti hejkalové, vlkodlaci, trpajzlíci, divoženky, kolozubové… A všem vládne mocný Velký jezevec, pán lesů a nor! Jinak Les Mytág i jeho pokračování jsou moc pěkné knihy, ale opět si rýpnu a napíšu, že méně by bylo více! Je tam toho vysvětleno příliš! Výteční jsou také Poražení králové! Holdstockovo pojetí “Merlina” je úžasné!
Přesněji řečeno Merlinův kodex, ne jen Poražení králové.
to Podchaljuzin:
To bylo výborné!
Tak to by bylo přímo yynikající, je to supeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeeer!! Konečně napsal podchajda něco rozumného. Gratuluji!!
Kulagin
A trnitá.
to falešný Kulagin
Zato tys ještě nic rozumného nenapsal, holoubku 🙂
to Kulagin a Podchaljuzin
Vy dva jste nikdy nic rozumného nenapsali, to víme všcihni, to muhahání a sklízení bandorů je už ohraná písnička.
to falešný Kulagin/Botulin
Kteří všichni, holoubku?
to Podchaljuzin
My všichni džedájové.
Kulagin atd.
Kdepak, padawane mladý. Sám sobě můžeš vzkazy psáti a mým jménem je podepisovati, leč rytířem jedi se tím neučiníš; ba právě naopak.
Mrs. Ýodowá tinktúra
Ticho buď a nasekej dříví, ať mám na čem vařit.
Už jsem to dříví nasekal.
Tak jdeme vařit obed
Kulagin a spol.
Už to začínáš přehánět, broučku. To je celé. Měl by sis znovu změnit nick, ustálit se nepromiskuitně na jednom a vybrat si přitom i nějakou slušnější osobnost.
A HLAVNĚ chvíli mlčet.
Oběd je hotový. Jdi bastit yodo.
dobrý obídek, pochutnal jsem si.
Yodo, tak přijd zítra na večeři.
Neskutočne overrated kniha. Tak príšerne nudné dielo s minimom deja a maximom dlhýýýých opisov som azda ešte nečítal (s výnimkou pokračovania, to bolo asi ešte horšie). Na každej stránke som cca 2 x zaspal a vyslovene som sa nútil to čítať len preto, lebo to bol darček od fraJerky.