Zámky šíleného krále Ludvíka čili Stavte zámky, stavte hrady, od sklepa až po zahrady

Ludvík II. Wittelsbach alias Ludvík II. Bavorský vybudoval několik nádherných zámků, ale žádný nedokončil, hostil skladatele Richarda Wagnera (Prsten Nibelungův), ale nedokázal zabránit jeho vyhnání ze země, a byl záhadně zabit přesně 2 dny poté, co přestal být komukoliv nebezpečný a na obtíž. Inu, jak praví klasik, taková degenerace není žádný med.

Realita nad fikci

Pravda, nic nebylo tak jednoduché, jak to podáváme my a Opráski s dějin českích, ale faktem je, že (nejen) pro nonšalantnost, s jakou zacházel se státní kasou, jej v roce 1886 prohlásili za nesvéprávného a na druhý pokus zbavili trůnu. Lékaři, kteří se pod diagnózu podepsali, se jej ovšem vůbec neobtěžovali prohlédnout a jeden z nich na to doplatil životem. Ludvíka odvezli na zámek Berg, kde dva dny po sesazení umírá i se zmíněným doktorem. Co se na břehu Starnberského jezera událo, je dodnes záhadou…

Recenzovaná hra však nechce, abyste si hráli na detektivy a vypátrali, jak to bylo. Ani abyste coby realitní magnáti prodávali a kupovali státy, přestože jedním z nejslavnějších (a také posledních) Ludvíkových požadavků bylo, aby ministr financí prodal Bavorsko a koupil zbrusu novou zemi někde v Jižní Americe. Ne, vaším úkolem je postavit nejkrásnější a nejpříjemnější zámek ve stylu těch Ludvíkových.

Dobrá a špatná zpráva

Máme pro vás dvě zprávy: ta špatná je, že se budete mít co činit, protože jeden ze zámků krále Ludvíka je tak úchvatný, že se stal předlohou pro Disneyho logo, ta dobrá, že půjde vlastně jen o půdorys přízemí a sklepení, takže nebudete muset vyřezávat hradby ani obtahováním pětikoruny kroužit věže. Stačí chytře poskládat předpřipravené komnaty z kartonu..

Na začátku máte malou vstupní halu a něco peněz, abyste si k ní mohli přikupovat místnosti. V nabídce jsou čtvercové, obdélníkové, zahnuté i kruhové, zahrady i sklepy. Ve střídavé úloze Mistra stavitele vždy jeden z hráčů určuje jejich cenu – a sám pak nakupuje jako poslední. Zvláštností je, že za místnosti neplatíte hře, ale právě Mistru staviteli, takže i tady se dá taktizovat a trénovat obchodní duch. Nechybí tajné úkoly pro každého ani prémiové odměny pro ty, kteří mají nej-: nejvíc jídelen či zahrad, nejvíc kruhových nebo čtvercových pokojů atd.

Místnosti se k sobě přikládají dveřmi a spojují chodbami a schodišti. Zvláštní bonus získáte za to, když všechny dveře místnosti někam vedou, respektive nevedou do zdi. A pochopitelně se vyplatí brát ohled na panovníkovy potřeby a spokojenost. Nejen krále by totiž asi nepotěšilo, kdybyste mu naplánovali jídelnu vedle stájí, ložnici vedle strážnice a cestu do zahrady skrz pokoj pro služebnictvo. Ovšem když si bude moct nikým neviděn skočit v noci z postele do kuchyně pro něco k zakousnutí a dámu svého srdce (či jiných hříšných údů) vyvést z hudebního salonku přímo do růžové zahrady, bude logicky spokojen. (Touhy spočívající v tom skočit si z hudebního salonku pro něco k zakousnutí a vyvést dámu svého srdce z ložnice přímo do stáje zcela zdarma přenecháváme Georgi R. R. Martinovi.)

Stan na cimbuří

Na vaší hra(čičko)vosti závisí, jak moc si Zámky oblíbíte. Pokud jste někdy s alespoň dílčím potěšením kreslili mapy pro Dračí doupě, nebo se třeba jen snažili namalovat zubaté cimbuří s bílou paní (a nedůvtipná učitelka vám dala trojku za stan ve vysoké trávě), troufáme si odhadnout, že vás skládání zámku bude bavit. Jak vám tak pestrobarevné komnaty z šedého kamene rostou pod rukama, vrátíte se trochu do dětství a partie vám udělá radost, i když ji třeba nevyhrajete.

Nevyhrávat ovšem není nutné – pravidla obsahují i úpravu pro jednoho hráče, takže pokud chcete, nebo nemáte zrovna protihráče, můžete trénovat do aleluja.

Hra samotná je příjemně vyvážená; náhoda, strategie a zábavnost zabírají každá jednu stranu trojúhelníku obchodní desky – čili jejich podíl je zhruba stejný a nemají k sobě navzájem daleko. Samozřejmě lze Zámky hrát jako tvrdě úporný takticko-strategický architektonicky střet, ale domníváme se, že by to byla škoda; na to existují jiné hry a tahle by měla zůstat hlavně zábavou. Pravidla nejsou složitá, jen jich je trochu víc kvůli různým typům místností a zmnoženým možnostem, za co všechno lze sbírat body, ovšem po jedné dvou hrách do nich zcela v pohodě proniknete.

Kdyby tyhle Zámky znal Ludvík II, kdo ví, jak by to s ním a s bavorskou historií dopadlo.