Bajku o závodu zajíce a želvy znalo kdysi každé dítě školou povinné. Jelikož si nejsme jisti, zda se v současném korektně-inkludovaném školství ještě vůbec smí příběh o rychlém a pomalém zvířátku vyučovat, dovolíme si jej ve zkratce shrnout.
Zajíc a želva si domluvili závod. Želva svým tempem vyrazila k cíli, zajíc se cítil sebejistý, flákal se, zdříml si – a nakonec ji předhonit nestihl.
V dnes recenzované hře jde o odvetu tohoto závodu, u které se ale sešlo zvířátek celkem pět a jejich i svoje vítězství mají v rukou hráči.
Kdo nesází, nehraje ani nevyhraje
Předně si ale můžete a musíte složit trasu závodu z oboustranných destiček. Cesta, po které zvířátka poběží, se kroutí podle vaší volby a rozměrů stolu, a končí „opravdickou“ cílovou páskou a „skutečnými“ stupni vítězů. Zvířátka, pravda, tvoří namísto figurek – které mohly být opravdu krásné – jen dřevěné obrysy s nalepenými samolepkami, ale nešť, třeba v další edici nebo jubilejním vydání najdeme příjemné překvapení.
Základem hry jsou dvě karty sázek na zvířata, z nichž jednu dostanete a druhou si víceméně zvolíte. Čím lépe se jedno nebo obě (nikdo neřekl, že nemůžete vsadit dvakrát na jednoho závodníka) zvířátka v cíli umístí, tím více dostanete bodů a tím lépe se umístíte vy.
Dále máte v ruce stabilně šest karet, jejichž vykládáním ovlivňujete, které zvíře a o kolik úseků trasy se pohne. Logicky se snažíte preferovat své favority, ale protihráči mají zase svoje karty a svoje sázky a svoje zájmy, a tak hra nemá daleko k chaosu, pokřikování a nadšení/zoufalství známých třeba z dostihů koní či chrtů – introvertnější povahy to tak jenom cítí, extroverti se tak možná budou chovat.
Jen počkej, vlku
Na startu se seřadí zajíc, želva, vlk, liška a jehně. Nikdo ovšem nevyběhne na trať, dokud nejsou vyloženy karty v určitém počtu a/nebo kombinaci, a i potom jednotlivá zvířátka uhánějí podle toho, kolik jejich karet hráči vyložili a co jim určuje jejich role… Například zajíc při vyložení jedné až čtyř karet popoběhne o dvě pole, pokud ovšem není na prvním místě. Tehdy se domnívá, že má oproti těm ostatním loudalům dostatečný náskok (asi neviděl Jen počkej), a místo postupu si hodí šlofíka.
Podobné vymezení a omezení mají i ostatní; například jehně může běžet o počet vyložených karet + 1, ale zasekne se, pitomec, pokaždé, když doběhne k potoku; zatímco želva se pohne, i když nikdo žádnou její kartu nevyloží. V konečném důsledku to znamená, že hráči nemohou prvoplánově ani pomáhat svým favoritům, ani škodit ostatním, ale na druhou stranu také to, že ani při opakovaném líznutí si nevhodných karet není závod ztracen a zajíc se ještě může včas probudit.
A želva frrr…
Cenou za tento důmyslný systém samozřejmě je, že v prvních hrách budete často hledat přepočet vyložených karet zvířete na jeho pohyb, ale jakmile vám tyto jednoduché rovnice přejdou do krve a do paměti, tak pokud máte jen trochu sázkařského ducha, rozhodně si hru užijete. (Pokud ne, tak vám není pomoci…)
Herní mechanika tu silně omezuje vliv náhody a činí napínavými i ty tahy, ve kterých se jen vykládají karty a zvířátka neběží, přičemž všichni musí kvůli taktice sledovat vždycky všechny a nemají tudíž čas se nudit.
Při troše praxe lze partii zvládnout za 20-30 minut a hra tak může posloužit stejně dobře coby hlavní hra rodinného odpoledne jako předskokan či mezihra deskoherního večera zkušených veteránů. (Ti ale asi nebudou nadšení z krabice, která je zcela zbytečně o půlku větší, než měla a mohla být, a zabírá tak v polici drahocenné místo.)
Gary Kim: Zajíc a želva
Vydal: Albi ČR a.s.
Počet hráčů: 2-5
Doporučený věk: 7+
Doba hry: 20 min.
Čeština: pravidla ano, materiál bez textu
Cena: 599 Kč
