Savana: Malé velké války na velkém malém kontinentu

Na naší planetě není kontinent tak malý, aby se na něj jeho obyvatelstvo pohodlně nevešlo, a přece je lidská historie plná válek o území. V Africe tomu není jinak, a ve hře Savana, která z africké historie tak trochu vychází a tak trochu ne, rovněž.

Bylo nebylo, možná byla a možná nebyla Čwezijská říše, nazývaná též Kitara. V naší deskovce byla, a rozpadla se, jak už to tak říše dělají, a vůdcové malých království ji touží na jejích troskách obnovit. Každý hráč je jedním z takovýchto náčelníků a s malou armádou bude bojovat o své místo na žhnoucím slunci.

Nepadnou, vypadnou

List království, který obdržíte, je vlastně přehledovou kartou s krásnou ilustrací, a k němu přináleží deset válečníků, pět šamanů a tři šampioni – co druh, to odlišná hezká dřevěná figurka. (Komu se nepozdávají prapodivně „posazené“ figurky šamanů, najde vysvětlení na poslední straně pravidel.)

Na začátku každého svého tahu si vždy vyberete jednu kartu, která vám umožní a/nebo rozšíří některé akce. Zatímco umisťování figurek na herní plán se řídí vždy pouze aktuálně zvolenou kartou, symboly pro vše ostatní – volba karet, pohyb figurek, zisk bodů – se sčítají ze všech karet, jež máte k dispozici. Promyšlená strategie volby je tu proto stejně důležitá jako chytrá taktika přímo na desce.

Tady figurky obsazují území, válčí, a hlavně neumírají! Střetnutí je vyřešeno jednoduše: početnější armáda prostě vyhraje, ovšem vojáci protivníka nepadnou, nýbrž vypadnou – prchnou do nejbližší oblasti obsazené alespoň jednou další figurkou poraženého… …čímž mohou obratem útočníka přečíslit a v následujícím tahu mu vše vrátit, třeba i s úroky.

Jenže. Jenže jenom jednotka, do níž je začleněn alespoň jeden šampion, vybojuje svému hráči nějaké body navíc, a jenom území savany, na kterém je alespoň jeden válečník, může na konci tahu poskytnout potravu pro jednu kartu ve vašem portfoliu. Karty, které „neuživíte“, musíte zahodit, a s nimi vám utečou i figurky, které jste jejich prostřednictvím nasadili – pravda, pouze do vaší zásoby, ale kol zase není tolik, abyste si mohli klidně říct, že není-li tahle, bude jiná. Naopak, často vás ztráta jednoho každého bojovníka bude zatraceně mrzet.

Fata morgana

Savana patří k dobře vyváženým velkým malým hrám, které je snadné se naučit, ale rozhodně ne snadné (vy)hrát. Kombinace sbírání karet a obsazování území funguje bezvadně a jednoznačný tah na branku, pokud tu vůbec nějaký je, jsme zatím neobjevili; musíte kličkovat mezi podmínkami poskytovanými kartami, promyšleně volit umisťované figurky a takticky s nimi nejen táhnout, ale i ustupovat.

Zdání tu navíc velmi často klame; pocit, že máte obsazený dostatečný počet území, že v jediném kole zaženete některého z protivníků definitivně do kouta či dokonce že máte vítězství v kapse, se může bleskurychle změnit ve fatu morganu rozplývající se ve vzduchu tetelícím se nad rozžhavenými mozky…

Jak obejít náhodu

Savana nicméně má i chybičku. Jsou jí bodovací žetony za úspěšný útok se šampionem – tedy nikoliv žetony jako takové, nýbrž způsob jejich získávání: vytáhnete si jej z pytlíku a na falešné, sprosté náhodě je, jestli na něm bude pět bodů, nebo čtyři, tři nebo dva… Ano, je fuk, zda jste zahnali jednoho unaveného válečníka nebo celou sektu šamanů, protože jen na štěstí závisí výše vaší odměny.

Pravda, na konci kola si smíte nechat pouze jeden nejhodnotnější žeton, ale zdaleka ne vždy máte na výběr, a když už, tak vybírat si z dvojky, dvojky anebo dvojky je taky docela k vzteku.

Zkusili jsme proto jednoduše rozdávat žetony podle toho, nad kolika nepřáteli daný hráč vyhrál, a fungovalo to mnohem lépe. Nebo to můžete vyřešit časově: čím dříve nějaký hráč úspěšně zaútočí, tím vyšší bude odměna…

Jelikož musíte vždy odehrát všech pět svých akcí najednou, mohlo by se zdát, že čekání na tah bude ve čtyřech poněkud zdlouhavé, ale není tomu tak – deska se záhy zaplní figurkami, které na sebe chtě nechtě musí útočit, protivníci musí tudíž ustupovat a vy nakonec budete namísto nudy vděční za chvíli klidu, ve které si přeorganizujete plány, strategii a taktiku.

Herní plány jsou hezky jednoduché a barevně snadno rozlišitelné (ano, pro různý počet hráčů je vždy extra plán), figurky pěkně navozují atmosféru, a když si hru koupíte u vydavatele nebo ve speciálce a budete dostatečně rychlí, možná se na vás dostane i minirozšíření v podobě různých extra figurek šampionů.

Suma sumárum

Savana je velmi dobrá hra. Atmosféra se z ní sice neřine přímo vodopádem, ale téma je dostatečně netradiční, aby bylo zajímavé, mechanismy jsou skloubeny výtečně a korunuje je jednoduchý a přitom důmyslný systém bitev na herním plánu. Nezřídka v jednu chvíli křičíte nadšením z vítězství v poli a vzápětí ječíte hrůzou a nevíte, kam utéct dřív, což prostě má šanci zabavit a pobavit každého byť jen trochu náročnějšího hráče – zejména pokud s náhodou zatočíte podle naší rady a svého naturelu.

Savana