San Gimignano čili Zploď příznivce, zasaď destičku, postav věž

Ono totiž ač s historizující zápletkou, je San Gimignano strategickou hrou, kterou je velmi snadné až primitivní se naučit, ale docela náročné zvládnout na nějaké vyšší úrovni. Ovšem je fakt dost zábava to zkoušet!

Věže San Gimignana

Původní San Gimignano je městečko v Toskánsku v Itálii, dnes čítající něco přes sedm tisícovek obyvatel, jehož největším vývozním artiklem je šunka z divokých prasat a dovozním turisté (čili občas taky divoká prasata). Návštěvníci se do SG táhnou za původní architekturou včetně kamenných věží, které fakt vypadají jako zvětšeniny těch herních – jen tu a tam mají na jednoduchém hranolu nějakou nástavbu či vížku nebo zvoničku.

A tím jsme u nejtěžšího argumentu pro tuhle hru: čtyřicet poctivých kamenných hranolovitých věží ve čtyřech barvách, z nějakého leštěného šutru. (Pozn.: když to vrátný stihne, ať se zaběhne – totiž ať zaběhne na fakultu k šutrologům zeptat se, co je to sakra za kámen.) Jsou krásné a na stole vypadají bezvadně a hrát s nimi je úplně jiný pocit, než kdyby v krabici chrastily jejich ekvivalenty ze dřeva či – nedejbože – z plastu.

No, pokochali jsme se, a teď opět k práci. Sangimignanské věže byl symbol moci vysoké šlechty, ale ani pro ni nebyla jejich stavba žádná legrace. Pročež v dobách největší slávy jich v SG sice stálo 72, ale jen jediná dvojice patřila jednomu rodu. Ostatní dali jednu a byli rádi.

Hra samozřejmě situaci zjednodušuje. Základ tvoří šestiúhelníkové destičky vžy rozdělené na tři cechovní čtvrti (z celkových čtyř); pár je jich vždy od začátku vyloženo na stole. Hráč do libovolné čtvrti umístí žeton vlivu, pak přiloží jednu z destiček ve své ruce tak, aby zůstal zachován kosočtverečný vzor, a nakonec – může-li – postaví věž. Což může v okamžiku, kdy má vliv ve čtyřech různých ceších spolu sousedících.

V té chvíli si vybere jednu čtvrť z obsazené čtveřice, vyčistí ji od žetonů a postaví do ní krásnou věž své barvy. Čímž může nabourat plány soupeřům, neboť v každé čtvrti mohou být dva žetony – jedno jestli stejné nebo různé barvy. Čili když se zadaří, nejenže rozbije čtveřici soupeři, ale má-li partii dobře rozehranou, může v dalšch kolech postavit další věže a například rozdělit sféru vlivu protivníka na dvě nepřekonatelnou zdí. Cechovních destiček totiž není mnoho, a tak se krátce po začátku území přestane rozrůstat a vy potom už musíte na omezené ploše hrát jen s tím, co máte a umíte.

Strategie balení

Strategie je tu alfou a omegou a my v redakci budeme tuhle hru dál zkoumat – zda je lepší obsazovat cechy a hned stavět věže od prostředka, nebo si připravovat půdu po okrajích a sledovat taktiku protivníka, a tak podobně.

Bohužel už víme, že nepříliš vhodnou strategii balení zvolil výrobce. Monolit tvořený čtyřicítkou kamenných věží zatavených v igelitu má svou váhu, a tenká plastová výstelka krabice jej při přepravě prostě nemůže udržet, takže (pravděpodobně nejen) ta naše skončila deformována a roztrhána a my budeme muset věže skladovat mimo škatuli. (Snad je nenajde ten pitomec vrátný a nesebere nám je na skalku.)

Nicméně odhlédneme-li od potíží souvisejících s putováním hry na český stůl, je SG dobře vymyšlená hra, která s kamennými věžemi vyrostla do krásy.

San Gimignano
Autor: Duilio Carpitella
Vydal: Piatnik Praha s.r.o.
Počet hráčů: 2 – 4
Doporučený věk: 8+
Doba hry: 45 min.
Cena: 499 Kč