Rudolf II. aneb Ten neví to a ten zas tohle

Vědomostní hry (a soutěže) jsou ve velké oblibě, přestože je víc otázka náhody než vašeho vzdělání, zda budete znát odpověď. Dětská hra Rudolf II. je příspěvkem k tomuto žánru nebývale dospělým a vtipným.

Opravdu málokterá deskovka apriori určená mládeži spatřila světlo světa s takovým umem a elegancí a my odrostlí můžeme jen závidět – eventuálně si s dětmi zahrát a vysvětlit jim ty fóry, které ještě nemají šanci pochopit.

Kámen mudrců a obchodníků

Cílem je dostat se do středu hracího plánu a „objevit“ kámen mudrců, ale zapomeňte na obvyklé pobíhání dokolečka, dokud nenashromáždíte správný počet žetonů za zodpovězené otázky. Kartičky s dotazy na osobnosti a dobu před začátkem třicetileté války tu sice jsou, ale přinesou vám jen stříbrné tolary. Za ně si lze koupit žetony s elixíry a teprve s pěti baňkami smíte zamířit k bájnému všemocnému šutru.

Aby ale ti mladší a nepoučenější nepřišli o veškerou zábavu, přidali autoři do hry i políčka, kde lze ingredience získat zadarmo, pokud vám správně padne kostka. Každému navíc může pomoci golem či uškodit loupežníci, a nechybí ani superpole s velkými osobnostmi té doby, kde lze za správnou odpověď získat hned dva tolary.

A protože se na plánu cestičky proplétají, rozdělují a zase scházejí – a někde mají dokonce i přikázaný směr chůze – je vhodná putovní strategie důležitá úplně stejně, jako správné odpovědi.

Ty pochopitelně nejsou z nejtěžších, nejen s ohledem na věk plánovaných hráčů, ale také proto, že ve většině případů alespoň jedna z nápověd dává před zmatením hráče přednost jeho pobavení. A tak máte na vybranou, zda byl Rudolf II. rodem Habsburk, Lucemburk nebo Trautenberk, musíte zvážit, zda sgrafita nejsou nepříjemná nemoc projevující se geometrickými skvrnami na kůži, a pomůže vám vědět, že Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic se tak nejmenoval proto, že by se neúspěšně pokoušel sestavit družici.

Nakupujte v Jednotě

Některé narážky, pravda, nejenže nepochopí děti, ale možná ani později narození dospělí, ovšem měl to být důvod k tomu je nepoužít? Nemyslíme si, neboť nás u hry dlouho nic tak nerozesmálo jako nápověda k tomu, co byla Jednota bratrská: obchody s potravinami vypěstovanými na obecních polích…?

Přitom faktů o životě, díle a době zmíněného panovníka je tu dost, včetně informací o lidech, kterými byl obklopen; rozhodně více a v mnohem záživnější formě, než jak to bude / bylo školou povinným dítkám naservírováno v hodinách dějepisu.

Moc náhody reprezentovanou kostkou tu solidně kompenzuje mechanismus hry, a tak jedinou nevýhodou je fakt, že po dvou třech zahráních už bude mít v otázkách jasno i hloupý Honza – tím spíše, že tu a tam otázky směřují na doplňkové informace v návodu či na údaje z jiných kartiček. Na druhou stranu, děti snadno zapomínají, a tak vytáhnete-li po čase tuto nevelkou krabici z police, šance na znovupobavení je velká.

Proto můžeme hru Rudolf II. vřele doporučit, podobně jako starý, ale nezastaralý film Císařův pekař a Pekařův císař. (Kdo vám jako první vysvětlil zákony nebeské mechaniky, že?) Je chytrá a nebere se vážně, čímž si vysloužila naši úctu větší než všichni politici rudolfinské doby dohromady.