Quadropolis čili Křížem krážem duhovým městem

Kudy tudy odkud kam

Oni by lidi měli nejraději všechno u nosu, aby nemuseli daleko do práce, z práce daleko na nákupy, z nákupů daleko domů a z domova daleko do parku. Snad jen do přístavu jsou ochotni trochu cestovat, ale to jen proto, aby je po nocích nerušilo houkání lodních sirén. (Byť, jak zní rodové heslo Gotfridů: Kdo nespí, když může, ten si spát nezaslouží.)

Lidově řečeno: každý hráč má desku o 16ti polích (4×4) a na ní se snaží z předpřipravených destiček postavit svoje město tak, aby za ně získal co nejvíc bodů. Co destička, to budova, kterých je v základu 6 typů: továrny, obchody, paneláky, veřejné služby, parky a přístavy. Každá stavba je ve finále obodována podle jiných kritérií a právě o body tu jde. Paneláky jsou tak například hodnoceny podle počtu podlaží, továrny podle toho, s kolika obchody a přístavy sousedí, parky podle počtu paneláků, mezi kterými se dokázaly usídlit, a tak dále.

 

Číslo 4 vládne všem

Aby to ale nebylo tak jednoduché a hlavně aby hra nebyla de facto křížovkou pro jednoho, je zapotřebí budovy napřed získat. K tomu slouží architekti, čtyři na každého hráče, a očíslovaní od jedničky do čtyřky. Každý vám přinese jednu stavbu ze staveniště – plochy 5 x 5 polí – ovšem vždy jen tolikátou od kraje, kolikátého architekta v pořadí použijete. Takže architekt číslo 3 vám zajistí budovu, která je třetí ve zvoleném sloupci či řádku. Nebo taky ne, pokud jste se sekli v počtech a pole je už vybrané…

A aby to stále nebylo jednoduché, tak po staveništi navíc pobíhá urbanista, který na co pohlédne, tak to nezkamení, ale k mání v tu chvíli není…

A aby to už vůbec nebylo jednoduché, tak když se k nějaké té budově konečně dostanete, musíte ji ve svém městě postavit jen na řádek či sloupec s číslem odpovídajícím číslu použitého architekta; v našem příkladovém případě tedy s číslem 3.

A potom si plánujte úřady tak, aby byl v každé čtvrti / čtvrtce města jeden, či dlouhou a nepřerušovanou řadu přístavů, nebo parky, paneláky a obchoďáky v šachovnicovém vzoru!

Stavby vám navíc přinášejí obyvatele a energii, kterýmižto jednotlivé budovy zároveň aktivujete, ale nic vám nesmí přebývat. Za každého povalujícího se bezdomovce či jednotku znečištění jste na konci hry penalizováni, a proto je dobé si hlídat, abyste všeho měli dost, ale ne moc.

Netřeba se ale děsit, koncept hry je jednoduchý, pravidla všehovšudy na třech listech (čtvrtý nabízí úpravu pro pokročilé hráče), a stačí jediná partie k tomu, aby vám mechanismy přešly do krve. Pak už jen vykoumat vždy to nejvýhodnější rozvržení městečka v závislosti na tom, jaké budovy jsou zrovna k dispozici – a vítězství je vaše.

Od Prahy po Sydney

Quadropolis patří při vší své relativní jednoduchosti mezi větší hry a je to dobře. Budovy jsou vytištěny na asi nejsilnějším kartonu, jaký můžete v současnosti v deskovkách najít, a že mají poněkud duhové barvy? Nikdo netvrdil, že nestavíte vzhledné město v rozjásané budoucnosti. Destiček je hodně: 25 na každé z pěti kol, plus další pro expertní variantu a plus rozšíření v podobě dětských hřišť. Blackfire navíc přislíbil, že ve specializovaných hráčských obchodech budou ke hře k dostání i bonusové kartičky s monumenty, takže si do svého města budete moci umístit třeba Karlův most, Eiffelovku, australskou Operu nebo sochu Svobody. (Čímž se nápadně nenápadně snažíme naznačit, že je dobré chodit kupovat hry do speciálek, kde vesměs pracují fanoušci schopní poradit vám nejen s výběrem deskovky.)

Dříve než jakákoliv recenze se na internetu sice profláklo, že pravidla nejsou úplně bez chyb, ale za nás hlásíme, že nejde o nic fatálního – použijete-li zdravý rozum, nemůže vás těch pár překlepů a jeden omyl svést ze správné cesty. Naopak musíme pochválit výsostně praktickou „vaničku“ pro rozřazení jednotlivých komponentů v krabici a tím rychlejší přípravu každé hry – nejenže má každá sada destiček své místo, ale to je i pečlivě označeno, abyste uložení mohli provést na první dobrou i úplně poprvé.

A aby to bylo úplně jednoduché, můžete si vnitřek vypodložit raznicemi, ze kterých jste si vylámali součásti hry, takže se vám nic nevysype ani při postavení krabice na bok.

Nevýhodou je tak jen pracnější sbírání zbylých budov po každém kole při hře ve dvou, a koneckonců i jejich vykládání před kažým kolem vůbec, ale to je holt daň za stavební princip hry. Pokud nechcete klást cihlu k cihle, neučte se na zedníka. Pokud máte skládanky rádi, směle se do Quadropolis pusťte – od úrovně odrostlejších dětí je prakticky pro každého.

 

Quadropolis

Autor: Francois Gandon

Vydal: ADC Blackfire Entertainment s.r.o.

Počet hráčů: 2 – 4

Doporučený věk: 8+

Doba hry: 30 – 60 min.

Cena: cca 1150 Kč