Bylo nebylo, v oblasti Palenque v Mexiku vládl před necelými patnácti sty lety král Pakal. Dodnes se ovšem archeologové dohadují, co tehdy doopravdy bylo a co nebylo, jelikož záhad a tajemství, které jej obklopují, je přehršel.
Už jenom fakt, že staří Mayové si dali tu práci a přístup k jeho hrobce zasypali takovým způsobem, že s moderní technikou poloviny minulého století trvaly odklízecí práce přes tři roky… Přitom to očividně nestačilo; obyvatelé stejně město po dalších sto letech opustili.
Také se říká, že Pakal byl obr se šesti prsty na rukách a kónickým tvarem lebky, že žil osmdesát let, ale jeho tělo zchátralostí odpovídá padesátníkovi, a hlavně: přístup do jeho hrobky kryla kamenná deska s vyobrazením muže letícího na / v raketě, které nechybí dokonce ani typický oheň šlehající ze zádě. A mimochodem, mexická vláda dodnes znemožňuje náležitý průzkum.
Pokládání energetických kamenů
Hra nesoucí po tomto tajemném panovníkovi jméno a námět po vás však nebude chtít, abyste se pouštěli do archeologických vykopávek ani do vědeckých disputací. Jednoduše počítá s tím, že Pakal měl pod palcem nějaké ty mimozemšťany, a právě oni že vystavěli slavné pyramidy. Oni čili vy.
Po hracím plánu rozděleném na okrsky (divné označení, víme, ale o překladu bude ještě řeč) se hráči pohybují prostřednictvím svých raket a podle hodů kostkou. Kde „přistanou“, tam zanechají energetický kámen, jež se snaží skládat do předem určených tvarů. Správně sestavená skupina kamenů pak umožňuje postavit pyramidu – čím sofistikovanější sestava, tím má pyramida více stupňů. Podle nich se pak určuje převaha konkrétního hráče v konkrétním okrsku a bodové odměny v průběhu i na konci hry. Pyramidy lze i vylepšovat, a hlavně je zahrnovat do sestav pro postavení dalších pyramid, takže takticko-strategického uvažování a rozhodování je tu víc než dost.
Patrová nadvláda
Pakalova raketa je víceméně abstraktní hra s konkrétním a velmi hezkým materiálem. Herní deska sice vypadá jako zvláštní šachovnice, ale stavby, respektive „patrová nadvláda“ na březích řeky a jezera je zvýhodňována, a samotné pyramidy z plastu a v příjemně decentních barvách vypadají fakt dobře. Jen ty lodě jsou víc účelné než krásné, ale za ten obrázek na krabici jim to patrně odpustíte.
Podíl náhody tu je, ovšem jelikož hozené číslo určující pohyb kosmolodí platí vždy pro celé kolo a všechny hráče, není to zase tak fatální, jak by se mohlo zdát. A pak už můžete rozvažovat, jestli poletíte do okrsku, kam se dosud nikdo nevydal, nebo jestli se budete snažit o nadvládu v oblasti, ve které zrovna stojíte. Body totiž lze získat nejen když někde postavíte pyramidu jako první, ale i když na počtem pater přečíslíte soupeře.
Jak komáři po dešti
Při méně hráčích je partie spíše nekonfliktní, při více zábavnější a plná šarvátek nejen o nadvládu, ale i o samotnou pyramidovou výstavbu, neboť na každém poli může být více energetických kamenů, které se ale vrací svým majitelům ve chvíli, kdy tam vyroste pyramida. Jejím založením tak můžete nejen pomáhat sobě, nýbrž i škodit ostatním – zase je ale dobré si spočítat, co se vám vyplatí.
Díky mechanismům hry se podmínky na plánu mění po jednom každém tahu, což přináší tu potíž, že teprve když jste opravdu na řadě, má smysl se detailně zamyslet nad taktikou. To hru zejména ve více hráčích pochopitelně dost protahuje. (Jenže marná sláva, zase je docela zábava, když s pěti hráči vyrůstají ze stolu pyramidy jak komáři po tropickém lijáku.)
Pochválit tentokrát nelze ani překlad pravidel. O „okrscích“ už jsme se zmínili; také je divné, že přehled akcí zmiňuje na čtvrtém místě Zabírání budov, ale v podrobném popisu najdete na této pozici bodování; a vyloženou ostudou je info o tom, kdy nastává konec hry: při hře tří hráčů po dosažení 40 bodů, se čtyřmi při 35, a když je vás pět, tak ejhle, zase při čtyřiceti…! Ještě že je to na plánu namalované. Navíc jsou celý text i sazba neobratné a s chybami.
Naštěstí nejsou pravidla ani dlouhá, ani složitá. Deskovka tak možná nenadchne zkušené matadory v oblasti abstraktně-strategických her, ale nezklame běžné hráče a patrně se trefí do vkusu nemalému procentu rodin s dětmi tak starými, aby viděly alespoň přes jednostupňovou pyramidu. Nepřináší nic nového, ale kdybychom si v našich sbírkách ponechali jen ty přelomové hry, tak bychom sice konečně zase jednou uviděli barvu stěn či vzorek tapet, ale náš život by byl mnohem smutnější. To raději nasedneme do rakety a postavíme nějaké ty pyramidy.
Günter Burkhardt: Pacal’s Rocket
Vydal: Piatnik Praha s.r.o.
Počet hráčů: 2-5
Doporučený věk: 8+
Doba hry: 60 min.
Čeština: pravidla ano, materiál bez textu
Cena: 849 Kč
