Všem členům naší redakce se takto vyhnula série her Munchkin, až do Apokalypsy. Ta přišla z vydavatelství Blackfire s přípodotkem, že jde o samostatně hratelné rozšíření, a tak jsme se na ni vrhli.

Bodák na lékárničce vztyč!

Musíme předeslat, že Munchkin velmi úspěšně táhne světem, že jeho počeštění nemalá část hráčů přivítala a že pro řadu z nich se jedná opravdu o srdeční záležitost. Ovšem přistoupí-li ke krabičce s jinak bezesporu lákavým názvem Apokalypsa nevarovaný a nepřipravený munchkinopanic, není láska na první pohled vůbec jistá.

Apokalypsí pravidla se totiž moc nenamáhají s vysvětlováním věcí kolem, jako například co to ten munchkin vlastně je. Inu, tak se u RPG říká hráčům, kteří dobře míněná pravidla využívají do posledního písmene a za všech okolností k superúspěšnosti své postavy, takže například úrovní obratnosti – pochopitelně určené pro boj – se ohánějí i v kuchyni při smažení lívanců.

Karetní hra, o které je zde řeč, dovádí tento nepříliš oblíbený přístup do důsledků a umožní vaší postavě například získat bonus +2 v boji za lékárničku – ovšem ne proto, že byste si s její pomocí ihned po střetu vyléčili rány, ale protože s ní prostě a jednoduše majznete nestvůru po lebzně. To ale není vše – na zmíněný červenobílý kufřík si můžete dokonce nasadit bodák, a Hippokrate, jaký jsi byl!

Opilcův tuleň

A tady je první třecí plocha. Návod totiž v textu nezdůrazňuje, že co není zakázáno, je povoleno, a tak se tu tradiční, logický přístup některých nezkušených hráčů může (ale nemusí) srazit s humorem a rozvolněností Munchkina.

Fungovalo by to lépe, kdyby pravidla na začátku jasně uvedla, že tohle je hra pro jenom pro zábavu, že se má hrát tak a tak, a s takovým přístupem, a že co není zakázáno a tak dále. To se ovšem neděje, a systematici mezi námi asi znervözní, pokud se do čtení návodu pustí před kontrolou materiálu a narazí na oddíl o „tuletích“ kartách. Před zkušební hrou jsem nadhodil otázku na význam tohoto slova, a po chvilce ticha zazněla jediná odpověď, totiž že tak by to vypadalo, kdyby se nějaký opilec pokoušel vyslovit slovo tuleň.

A ejhle, na rubu karet zvláštních událostí opravdu tuleň je.

A v návodu opět ani stopa po vysvětlení.

Když se přihazují pohromy

Princip hry složitý vůbec není. Máte postavu, kterou se snažíte vybavit výzbrojí a výstrojí, a postupnými souboji s nestvůrami (eventuálně odprodejem oné výstroje a výzbroje) ji dostávat na stále vyšší a vyšší úrovně, až nakonec na tu vítěznou, desátou. Do toho škodíte soupeřům – a že příležitostí k tomu je víc než dost – nebo jim za tučnou odměnu (a skřípění zubů) i pomáháte, a všichni se snažíte zvládat pohromy provázející konec světa, z nichž ovšem za značnou část můžete opět sami. Prostě jednoduché.

Ano, jednoduché – než začnete hrát. Pak se náhle začnou vynořovat otázky typu: Co znamená ‘Zahraj, když se přihodí pohroma?’. Mohu tu kartu zahrát, i když pohromu přihodím sám?

Pravidla dávají mantinely, ve kterých se partie mají pohybovat, ale nedotaženě a trochu nepřehledně. Dokonce ani výslovně neuvádějí, že na sporných místech se lze dohodnout se spoluhráči, což by ostatně beztak způsobovalo problémy při mísení hráčů z různých skupin.

A když už jsme u těch nedostatků, tak ještě dvě hole najde asi každý, kdo chce Munchkina bít. Tu první jste už asi uhodli: karty a s nimi logicky spojená závislost úspěchu na štěstí. Když vám nějakou dobu nepadne list (a nadto třeba nešťastnou náhodou i umřete), už se z toho sajrajtu asi nevyhrabete a můžete mluvit o štěstí, když se vám tu a tam podaří přicmrdávat nebo naopak zaškodit těm, které má Fortuna ve větší oblibě.

Za druhé pak je opravdu velmi smutné, že si musíte sami opatřit počítadlo úrovní – autorům a/nebo výrobci bylo příliš zatěžko doplnit beztak zbytečně velkou krabičku třeba jen o šest desetistěnných kostek, které by tuto funkci pohodlně zastaly.

Srandovní pravidla a pravidla srandy                                              

Přitom v detailech je Munchkin sympatický a zábavný, obrázky a popisy vtipné a jako škodicí hra dobře funguje – ale spíš pro ty hráče, kteří vědí, do čeho jdou, nebo mají předchozí díly s (možná) deailnějšími pravidly. Nováčky od scrabbleovsky zeleného stolu ale může zmást pokyn na kartě Bogera „Ztratíš-li úroveň, postěžuj si online…“, a asi zaváhají i nad tím, jestli ‘vědec’ a ‘vědátor’ jedno jsou.

Proto pokud munchkinovský svět znáte a máte v oblibě, bez obav po Apokalypse sáhněte, ale pokud by to pro vás měl být seznamovací večírek, vezměte zavděk základem a/nebo nějakým průvodcem.

I sranda prostě musí mít pravidla, a čím jasnější a přehlednější ta pravidla jsou, tím více lidí se tím lépe nasměje. Čím dříve si ta pravidla pro Munchkina stanovíte vy, tím větší šanci mu dáte získat si vaše srdce a bránici.

Steve Jackson: Munchkin – Apokalypsa

Vydal: ADC Blackfire s.r.o.

Počet hráčů: 3 – 6

Doba hry: 60 – 120 min.

Doporučený věk: 10+

Čeština: pravidla ano, materiál ano

Cena: 399 Kč