Opět vítejte v hájemství projektů z „rudého carství“. Dnes to bude o sice notně pozdě dokončeném, leč též „úspěšně“ odloženém projektu Florov 4302.

V dnešním dílu si povíme o sovětském projektu, který dopadl podobně jako ty německé. Zůstal na papíře a toto rozhodnutí podle současných ruských historiků zpozdilo vývoj sovětských proudových letadel minimálně o tři roky.

Po „plachetničce“ tu máme další díl našeho seriálu, který je opět zaměřen na hráče deskových her. Tentokrát přichází na řadu krajina – tedy kopce na hracím poli. Ač sám hry nehraji, vyrábím si krajinu pro klasické elektrické vláčky, a technologie, kterou jsem použil pro mikrokolejiště zvané „Bonsajová hora“ (45x50cm), je použitelná a hojně využívaná pro vytvoření krajiny na hracím plánu. Vypěstujte si svůj vlastní kopec!

V dílu o létajícím tanku jsem se zmínil o dvou kuriozitách. Dnešní článek je o té druhé. Podařilo se mi ale zajistit stabilnější přísun projektů z druhé strany fronty, takže se časem můžete těšit na mnohé přírůstky do projektového „obludária“.

Po dlouhé řádce německých projektů a prototypů mi trocha štěstí při nákupu umožnila slepit a popsat dvě kuriozity z druhé strany fronty. Situace na frontě byla koncem roku 1941 dosti tristní. Němci stáli před Moskvou, Rudá armáda vyškrabovala poslední rezervy a v týlu nepřítele vznikalo partyzánské hnutí.

Vzhledem k tomu, že „modelárna“ je na FP vedena v sekci stolních her a že scifoidní technika se občas „přejí“, máme tu dnes něco pro hráče stolních her, a sice her využívajících figurky a laděných směrem ke středověku.

Minulý rok v tichosti proběhlo 30 let od chvíle, kdy světlo obrazovek poprvé spatřil seriál „Battlestar Galactica“ (BSG). Kromě skalních fanoušků si výročí povšimla i firma Revell a v reedici vydala stavebnice, které byly na trhu v době největší slávy původního seriálu. Tehdy je lisovala firma Monogram. „Výroční“ stavebnice z BSG ale nebyly v katalogu, jejich existenci jsem zjistil náhodou při pátrání na E-bay.

Po nějaké době se vrátíme k čistě „papírovým“ projektům stíhaček. Situace ve vzduchu nebyla pro třetí říši ve druhé polovině války příznivá, mohutné svazky spojeneckých těžkých bombardérů, doprovázené silným stíhacím doprovodem, obracely německá města a průmyslové podniky v popel a dým. Objevila se řada více či méně konvenčních projektů stíhaček, na jejichž výrobu ale nakonec nedošlo. Dnes si probereme dva zajímavé návrhy.

Aby vyznavači nůžek a papíru neplakali, že na ně ve svém seriálu skoro nedbám, sáhl jsem po další papírové vykopávce z ABC (tehdy ještě mladých techniků a přírodovědců) a ze zásob vylovil téměř kultovní záležirost – hvězdolet Prométheus z dnes již taktéž „skorokultovního“ (skutečným kultem byla trilogie ze Žluté planety – než se z nístala nastavovaná kaše) ábíčkovského komiksu „Vzpoura mozků“.

Na rozdíl třeba od Star Wars byla situace okolo Star Trek modelů v základu jiná. Společnost Paramount poskytovala jen velmi omezené množství licencí pro využití jeho značky a v oblasti modelů už od dob prvního seriálu v šedesátých letech držela prakticky monopol na jejich výrobu jediná firma: Americký Ertl, později přejmenovaný na AMT/Ertl.