Modely pro scifisty #69 – Hezké narozeniny, Fantasy Planet!

A podle hesla „víme, co stavíme“, zde nabízíme i medailonek tohoto stroje, účastnícího se závodů Astro Racers.

95. pozici má Takzvaný Fantasy craft. Je to další případ tuningu klasických strojů. Tentokráte se jim stal 30let starý model firmy Luxus nazvaný X-ONE. Původní letoun se i přes své stáří vyznačuje vysokou spolehlivostí. V předešlém podniku Astro Racers dojely tyto stroje na předních příčkách. Jak skelet, tak i pohonná jednotka jsou téměř nezničitelné a právě proto jsou pro tunery ideálním základem na úpravu. Skupina kolem Fantasy planet si tento luxusní model vylepšila po svém. Prvním , čeho si pozorovatel všimne, je přesunutí celého kokpitu nad motorovou gondolu. Do míst po původním kokpitu a do prolisovaného podvozku určeného k nastoupení posádky byla implementována další pohonná jednotka. Takzvaný Booster vyplňuje celý předek letounu a výfuk se táhne středem trupu pod výdech původního motoru. Pavla Lžičařová bude jako pilotka mít plné ruce práce ukočírovat tak namakaný stroj.

Valná většina modelů od Honzy Rükra se vyznačuje nízkým počtem dílů, segmenty jsou častokrát ve formě základních geometrických tvarů, ale výborné grafické zpracování ve výsledku i tvarově nenáročný model posouvá do vysoké sféry atraktivity. Ne jinak je to i u Fantasy Craftu, tudíž se jedná o vhodný modýlek jak pro modelářské začátečníky, tak na procvičení pro ostřílenější „patlaly“. A teď vás s dovolením unavím trochou teorie. Pokud vše níže uvedené znáte, klidně přeskočte rovnou na odkaz s modelem. Ten je ke stažení zde.

Já osobně jsem si nechala model vytisknout na papír 160 g/m2, sice je to silnější papír, ale zase model bude ve výsledku pevnější. Vytisknete-li si však model na tenčí papír (kancelářský nedoporučuji), bylo by dobré dlouhé díly trupu případně podlepit a nechat pod zátěží přes noc proschnout. Pokud si budete nechávat vytisknout model v laseru, tak pozor, sice je tisk nádherně lesklý a barvy nadmíru syté, ale taky to při hrubším zacházení rádo praská. Na takzvané zaretušování hran používám už léta tempery, nejen pro jejich výbornou ředitelnost vodou ale i proto, že se z nich dá namíchat obrovské množství odstínů. A navíc, ač to bude znít trošku nechutně, pokud se netrefíte jenom na hranu, dá se do pár vteřin přebytečná barva odstranit nasliněným nebo namočeným prstem. Někdo používá fixy, ale tam se mi zdá případná chyba až moc nevratná.

U Honzových modelů si člověk většinou vystačí s návodovkou, lepení dílů jde v číselné posloupnosti. Bylo by ale slušností upozornit na to, jak se tvarují díly, chlopně či části dílů s ryskou vyznačenou takto _ _ _ _ _ se rýhují zvenčí a ohýbají se „dovnitř“, díly označené takto _._._._. se rýhují z rubu tisku a ohýbají se „ven“. A co za chirurgické nástroje a případná pojidla člověk k celému zákroku potřebuje? Nestárnoucím mohykánem u papírových modelářů je Herkules, disperzní lepidlo. Prodává se od malých lahviček s hubičkou až po velkou žlutou s černým závitem. Dále výše uvedené tempery, nějaké ty štětečky (já osobně nanáším štětečkem i lepidlo na chlopně, ovšem musí se pravidelně proplachovat, aby neztvrdl a nebyl definitivně k nepotřebě). Na míchání barev nebo odlévání lepidla používám víčka od limonád. Malá, vděčná a když se naplní, prostě se vyhodí – spíš tím lepidlem, namíchané odstíny barev se dají použít i o několik desítek modelů dále.

Určitě je potřeba po ruce mít pravítko, nedocenitelný pomocník při rýhování chlopní. A teď se dostáváme k nejdůležitěj­ším nástrojům pomsty – nůžkám a řezacím potřebám. Nůžky by bylo dobré mít u sebe dlouhé, velké a pak nůžtičky na nehty – jak rovné, tak zakulacené, ale ty druhé tady zrovna potřebovat nebudeme, neb lodička nedisponuje žádnými koly. Co se týče záležitosti s rýhováním, portfolio se nám rozšiřuje – lze použít malý kuchyňský nožík, odlamovací řezák na porcování lina anebo přímo modelářský skalpel s vyměnitelnými čepelkami. Osobně užívám třetí možnost, ale dopracovala jsem se k ní až po užití těch dvou předchozích. Taky podložka není marná, určitě z vás rodič nebo lepší polovička nebude mít radost když si na modelařinu připravíte noviny a skrz ně se dostanete i na sváteční ubrus. Nenáročným stačí kus lina či rovné kuchyňské prkénko, já už nějaký ten rok používám podložku Olfa, apriori určenou na patchwork, mezi papírovými modeláři je však dlouholetým stabilním hitem. Tahle investice je však trošku dražší, pohybujeme se v řádu několik set. Podložku tedy doporučuji spíš kdyby vás to opravdu chytlo a nepustilo, na jednorázový flirt vám klidně bude stačit něco z předchozích alternativ. Dále pak samozřejmě dobré světlo, stolní lampička jakékoliv ráže bude lepší než nic. A pak už jen pevné nervy a ruce.

Dobrý let!

Text: Vendula Brunhoferová a Jan Rükr, kresba Jan Rükr