Modely pro scifisty #66: Blohm Voss P.209.02

Projekt počítal s motorem HeS 011 s klasicky vpředu umístěným nasáváním a tryskou ústící pod trupovým nosníkem v úrovni odtokové hrany křídla. Výzbroj měly tvořit 2–3 kanóny MK 108 ráže 30mm. Mezi předpokládané výhody zvoleného uspořádání nosných ploch patřila vysoká letová (přes 900 km/h) a relativně nízká přistávací rychlost. Jako zjevný problém zvoleného křídla lze předpokládat nižší pevnost v některých režimech letu – zejména při použití nedeficitních materiálů (dřevo, plast).

Model je polyuretanová dvaasedmdesátina od firmy „Planet models“. V líbivé kartonové krabičce s obrázkem letícího stroje najdeme návod a v igelitu zatavené součástky – odlitky, dva acetátové překryty kabiny a obtisky. Model se lepí vteřiňákem, na kabinu doporučuju Clearfix. Stavbu začneme klasicky – odstraněním nálitků z velkých dílů a jejich začištěním. Následně nabarvíme části interiéru a drobné součástky (RLM 02 a 66, spálený kov na trysku a chrom nebo stříbřenku na hydrauliku, černou na pneumatiky a vnitřek nasávacího otvoru). Ty ale oddělíme od nálitků až před nalepením na stroj – umožní nám to udržet si přehled o jejich číslování a zabrání to jejich případné ztrátě.

Po zaschnutí barev zahájíme stavbu klasicky – interiérem kabiny. Ten lze samozřejmě vylepšit, ale výrobcem dodávaný pro postavení kusu do vitríny bohatě postačuje – pedály, knipl, boční pulty a palubní deska. Zde doporučuji doplnit sokl zaměřovače o reflexní destičku z malého čtverečku acetátové fólie. Po instalaci interiéru můžeme zkusit do vnitřku přídě vlepit co největší kus olova a doufat, že stačí na to, aby model stál na všech kolech. Následně dolepíme kryt přídě s nasávacím otvorem. Na místě styku trupu s krytem bude patrně nutno mírně tmelit a brousit. Dále začistíme otvor pro trysku a vlepíme ji do něj. Následuje přilepení ocasních ploch a křídel – poloviny výškovky mají záporné vzepětí, zatímco křídlo kladné. Pokud jsme nálitky oddělili přesně, pak vše sedí a nebude nutno tmelit. Po důkladném zaschnutí lepidla instalujeme podvozek a jeho kryty. Pozor! Přední podvozková šachta má tři kryty, což není z návodu patrné (na vnitřní hranu širší části šachty patří díl 7). Na závěr vlastní stavby nalepíme na trup kryt kabiny, který musíme nejprve opatrně vyříznout z acetátového výlisku. Díky solidnosti výrobce máme dva pokusy, doporučuji ale úspěšnou preparaci na první pokus.

Slepený model je ještě nutno natřít – použil jsem odstíny RLM 76 (spodek), 75 a 82, které doporučuje návod, stroj jsem navíc vylepšil natupováním skvrn RLM 82 na trup a směrovku. Použít lze ale jakékoliv barvy, obvyklé na německých letadlech koncem války. Identifikační pruhy na trupu jsou na každém z nás, já jsem na ně použil RLM 66. Následně jsem stroj přelakoval lesklým lakem, nanesl obtisky, ty opět fixoval lesklým lakem a stoj následně upravil obtažením spár kolem pohyblivých ploch patinovacím fixem. Finální úpravou bylo nanesení matného laku na celý stroj. Vzhledem k nevyváženosti modelu (olova jsem do čumáku nacpal málo) jsem na závěr pod zadní část trupu těsně před trysku přilepil pečlivě odměřenou nožičku z průhledného plastu, aby stroj stál na všech kolech.

Použité barvy byly dílem akryláty Agama, dílem dvacet let staré syntetiky Molak, kovy pak Modelmaster.

Michael Střelec Pešťák (redaktor)

Strelec.M.P@sez­nam.cz

Přečtěte si i další díly scifistických modelů.