Po velmi dlouhé době se v Modelech pro scifisty vracím k německým projektům z konce WW II. Ve druhé polovině války se němečtí konstruktéři věnovali celé řadě projektů letounů s proudovým pohonem. Richard Vogt u firmy Blohm Voss přišel s projekty řady P.209. Varianta 01 měla být samokřídlo, varianta 02 byla se šípovitými ocasními plochami na trupovém nosníku a křídlem s dopředným šípem.
Projekt počítal s motorem HeS 011 s klasicky vpředu umístěným nasáváním a tryskou ústící pod trupovým nosníkem v úrovni odtokové hrany křídla. Výzbroj měly tvořit 2–3 kanóny MK 108 ráže 30mm. Mezi předpokládané výhody zvoleného uspořádání nosných ploch patřila vysoká letová (přes 900 km/h) a relativně nízká přistávací rychlost. Jako zjevný problém zvoleného křídla lze předpokládat nižší pevnost v některých režimech letu – zejména při použití nedeficitních materiálů (dřevo, plast).
Model je polyuretanová dvaasedmdesátina od firmy „Planet models“. V líbivé kartonové krabičce s obrázkem letícího stroje najdeme návod a v igelitu zatavené součástky – odlitky, dva acetátové překryty kabiny a obtisky. Model se lepí vteřiňákem, na kabinu doporučuju Clearfix. Stavbu začneme klasicky – odstraněním nálitků z velkých dílů a jejich začištěním. Následně nabarvíme části interiéru a drobné součástky (RLM 02 a 66, spálený kov na trysku a chrom nebo stříbřenku na hydrauliku, černou na pneumatiky a vnitřek nasávacího otvoru). Ty ale oddělíme od nálitků až před nalepením na stroj – umožní nám to udržet si přehled o jejich číslování a zabrání to jejich případné ztrátě.
Po zaschnutí barev zahájíme stavbu klasicky – interiérem kabiny. Ten lze samozřejmě vylepšit, ale výrobcem dodávaný pro postavení kusu do vitríny bohatě postačuje – pedály, knipl, boční pulty a palubní deska. Zde doporučuji doplnit sokl zaměřovače o reflexní destičku z malého čtverečku acetátové fólie. Po instalaci interiéru můžeme zkusit do vnitřku přídě vlepit co největší kus olova a doufat, že stačí na to, aby model stál na všech kolech. Následně dolepíme kryt přídě s nasávacím otvorem. Na místě styku trupu s krytem bude patrně nutno mírně tmelit a brousit. Dále začistíme otvor pro trysku a vlepíme ji do něj. Následuje přilepení ocasních ploch a křídel – poloviny výškovky mají záporné vzepětí, zatímco křídlo kladné. Pokud jsme nálitky oddělili přesně, pak vše sedí a nebude nutno tmelit. Po důkladném zaschnutí lepidla instalujeme podvozek a jeho kryty. Pozor! Přední podvozková šachta má tři kryty, což není z návodu patrné (na vnitřní hranu širší části šachty patří díl 7). Na závěr vlastní stavby nalepíme na trup kryt kabiny, který musíme nejprve opatrně vyříznout z acetátového výlisku. Díky solidnosti výrobce máme dva pokusy, doporučuji ale úspěšnou preparaci na první pokus.
Slepený model je ještě nutno natřít – použil jsem odstíny RLM 76 (spodek), 75 a 82, které doporučuje návod, stroj jsem navíc vylepšil natupováním skvrn RLM 82 na trup a směrovku. Použít lze ale jakékoliv barvy, obvyklé na německých letadlech koncem války. Identifikační pruhy na trupu jsou na každém z nás, já jsem na ně použil RLM 66. Následně jsem stroj přelakoval lesklým lakem, nanesl obtisky, ty opět fixoval lesklým lakem a stoj následně upravil obtažením spár kolem pohyblivých ploch patinovacím fixem. Finální úpravou bylo nanesení matného laku na celý stroj. Vzhledem k nevyváženosti modelu (olova jsem do čumáku nacpal málo) jsem na závěr pod zadní část trupu těsně před trysku přilepil pečlivě odměřenou nožičku z průhledného plastu, aby stroj stál na všech kolech.
Použité barvy byly dílem akryláty Agama, dílem dvacet let staré syntetiky Molak, kovy pak Modelmaster.
Michael Střelec Pešťák (redaktor)
Strelec.M.P@seznam.cz
Přečtěte si i další díly scifistických modelů.
Nádherná to věc… Víc podobných kravin, miluju takový ty věci co by kdyby… Pobavila mě ta Avie z Drnka. Chtěl bych to protáhnout po obloze aspoň ve šturmoviku… A dá se někde sehnat model Heinkla Lerche? To by do tohoto tématu sedělo úplně přesně.
PS- Sakra, seš neuvěřitelně dobrej modelář a s vkusem ( trocha nekritického obdivu 😀 )
Jo, “Luftwaffe 1946”-to můžu 🙂 A model je pěkný !
Lerche aj Wespe vyraba/vyrabal v 1/72 Unicraft myslim…ale aka je dostupnost v Cechach a na SR, tak to naozaj netusim…
Unicraft
Ano – ten jmenovaný ukrajinský garážový výrobce to měl v nabídce. Jenže modely Unicraft jsou odlitky z jakéhosi tvrdého a křehkého svinstva, které má patrně s naším polyuretanem společné jen některé chemické vzorce. Navíc oplývají příšernými nálitky… Mě prozměnu mrzí, že nemám poslední projekt N. N. Polikarpova – raketový stíhač (taky Unicraft). Ale možná se jednou dočkáme slušných stavebnic zmíněných typů od Planet Models, nebo jiného našeho výrobce.
Pro příznivce “Luft-46” mám dobrou předpověď – dodělal jsem další dva kousky, jeden je rozestavěný a ještě několik je jich v zásobě. teoreticky by měly vycházet v každém druhém “čísle”. Pokud by se někomu stýskalo po Rusech, mám pár zajímavých prototypů od Polikarpova – I-180, I-190, ITP-1, ITP-2 a bitevní Suchoj Su-6 s řadovým motorem, které se hodí do paralelní historie. Taky bych našel těžký kanónový stíhač I-30 (původně se měl jmenovat JAK-3, ale nakonec to padlo na jiný letoun), dokonce v kamufláži jednoho ze Stalinových synů.
Jak se jmenovala ta polikarpovova tříkanonovka, nevíš? Mělo to motor jako lavočka ( aš 82 ), ale bylo to kratší, celkově taková hoooodně zmodernizovaná Rata. A jen tak na okraj, docela by mě zajímalo, kam by došel zamýšlený vývoj Me 262 (avie S 92 ) v československu, nedostat od sovětů MiGy a Jaky…
I-185
Byla to I-185, dva kusy měly AŠ-82, dva AŠ-71, luxusní stavebnici s odlejvaným motorem dělá Artmodel. Stroj byl příliš dokonalej pro sovětskej průmysl, navíc Polikarpov silně vadil spoustě lidí. Možná rozjedu řadu věnovanou prototypům a projektům N. N. Polikarpova. Někde mám náčrt něčeho, co vypadá jako hybrid I-153 a MiGu-3, který také vznikl jako Polikarpovův projekt. Takže si asi zasochařim po Jackvézově vzoru. Pilka a tmel budou mít žně….
Hybrid stopadesáttrojky a migu 3? Hehehe… No oni tu 153 zkoušeli i s raketovejma motorama pod křídlama, tak se není co divit. A kdesi jsem spatřil i foto Cr 42 s náporákama a DB 601, takže ono se asi podivnostem meze nekladou…
projekt
Představ si dvouplošník, co má čumák jako MiG (řadovej motor), trup a podvozek z I-153 a dvě křídla nad sebou, tvarově shodný s vnějšíma částma křídla MiGu, navíc horní klasicky “prošláplý” do trupu. Výzbroj jako u Jaku – dva kulomety a kanón v ose vrtule.
Avie S ( třeba ) 292
Vezměme že Československo bylo neutrální, jak by mohla vypadat taková avie 269 ( muj pracovni nazev, je klidně možne, že takto byl označen nějaký prototyp ) to je prace pro spekulanty jako ty 😀 Nebo třeba první československý těžký bombardér na bázi DB-3… Já umím tak ulepit spitfajra pro malýho bráchu ( a pak trpím, protože ho nabarví na oranžovo 😀 )
Jo, o stavbě (či spíše vytesávaní z ingotu) modelů Unicraft bych mohl vyprávět dlouhé a smutné příběhy-téměř otřásly mou vírou, že nepostavitelný model neexistuje. I ty Unicrafty jsem nějak dosochal, ale za cenu novovýroby (resp. náhrady z jiných modelů) poloviny součástek…
Unicraft
kragh – pokud jsi nahradil polovinu z těch deseti součástek, co to obvykle mívá, bylo lepší to vytesat z nezpracovanýho materiálu rovnou. Je ale fakt, že interiéry jejich produkce většinou nemá vůbec a z toho zbytku se dá použít nanejvejš trup a křídla (a ještě ne vždycky).
Koniaash – totál překopávky jsou Jackvézovo práce. U nás by se nepřekopával DB-3 (toho by nám neprodali) a ale SB-2 a to už si vymyslel JWP a realizoval Jackvéz. Stačí, když budeš listovat kus zpátky…
ad Avie 292
Takový projekt skutečně existoval, akorát se jmenoval Letov L-52.
http://www.cs-letectvi.cz/letadla/letov-l-52
Křídla a ocas z Me-262, trup by musel být nový (možná by šel upravit z Mysteru).
Jednoduchou přestavbou by byla cvičná stíhačka Avia Av-40 – nezaměňovat s fiktivní proudovou Avií B-40 z Drnkovy Žáby a škorpiona! Skutečná Av-40 vycházela z B-(1)35, jen měla snížený hřbet trupu a dvojmístnou kabinu.
Dobrým inspiračním zdrojem je kniha Československá letadla 1,2 od Němečka, byť některé zajímavé kousky jsou zmíněny jen stručnou poznámkou, doplněnou jednoduchým bokorysem.
Vypadá trochu jak shooting stara…
Ještě jedna otázka, co to bylo za projekt Kurta Tanka, jak po válce udělal pro Perona v Argentině? Navíc jsem slyšel, že z německých projektů vycházela i Puacará…
Pulqui II, viz zde (i jinde): http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/17214
danke…