Lovci a sběrači čili Ma-mut, ma-mut!

Hru Lovci a sběrači od Piatniku můžeme k této scéně přirovnat: je hezká jako zmíněný vtip a jednoduchá jako slovní zásoba pravěkých lidí.

 

Cesta po pravěku

Každý hráč se svými čtyřmi figurkami vrací do pravěku, kde se hojně sbíraly bobule, hlízy a koření, a tu a tam se ulovil nějaký mamut a připravil s koprovou omáčkou, máme-li věřit panu Humlovi a Miloši Macourkovi. V této hře se sbírá rovněž – každé políčko herního plánu je obsazeno žetonem, a pokud po něm figurka přejde, hráč si jej smí vzít. Tedy s výjimkou kamenných stezek, jeskyní a vesnic, přesněji řečeno letních a zimních osad. Jinak je ale opravdu záhodno posbírat co nejvíce potravy s různými bodovými hodnotami, vzácných předmětů typu džbán a náhrdelník, a žetonů zbraní, které je možno a nutno použít k ulovení žetonu mamuta.

 

Každý hráč má ve svém tahu k dispozici dvě akce, každá akce představuje jeden krok figurkou, každý krok znamená přínos některého ze sbíratelných žetonů. Na políčka bez žetonů se ale už nesmí vstoupit, a tak se herní plocha stále zmenšuje a zmenšuje, a když už se žádná z figurek nemůže nikam pohnout nebo to pro ni nemá smysl, léto skončí a nastane zima. Její příchod znamená osazení plánu novými žetony, přičemž ale na svých místech zůstávají jeskyně a stezky a umocňují tak dojem hráčů, že se vše odehrává na stejném místě, které znají z letního období…

 

…jenže nyní je k nalezení méně potravy a zbraní a naopak je k ulovení mnohem více mamutů, kteří jsou začasté bodově cennější. Jo, a místo nádobí a ozdob lze pradomácnost vybavit kožešinami a parožím.

 

Pokud jste se v létě zodpovědně zastavili ve všech zimních sídlech a zanechali v nich bedny se zásobami (ano, tady nám pravěk trochu hapruje), vyroste vám z každé člověk, který zase vyráží sbírat a lovit úplně stejným způsobem. Ovšem ti, kteří na otázku zimy, co dělali v létě, jen nasucho polykají, musejí si vystačit s tolika figurkami, kolik beden umístili.

 

Červí jeskyně

Lovci a sběrači mají krásný herní plán, po jehož obvodu se postupně střídají roční doby, a velmi hezky ilustrované žetony. Výsledný dojem bohužel trochu ruší jednoduché figurky v nepravěkých barvách (trikolóra a černá) a zejména zmíněné bedny se zásobami – stálo by o tolik víc, kdyby byly dřevěné kostky nahrazeny koženými vaky z plastu, nebo velkými džbány? (Sebekriticky ovšem uznáváme, že kdyby se nám žetony a deska tolik nelíbily, ani by nás nenapadlo proti figurkám a bednám brojit – jde o standardní výbavu.)

 

Hra samotná pak má rozhodně své kouzlo i malé úskalí. Souboj v podobě sbírání žetonů je zábavný a při větším počtu hráčů musí být i náležitě strategický, neboť odebíráním žetonů se figurky mohou – a také to často dělají – navzájem „odříznout“. Naopak vypomoci si lze jeskyněmi: všechny jsou jakoby propojené a tak skrz ně lze „probíhat plánem“ podobně jako červími dírami v kosmu.

 

Nevýhodou je při každé hře nutnost hned dvakrát rozložit po herní desce ke stovce žetonů a pak je všechny poobracet, za což ale jste odměněni vždy novým prostředím, ve kterém jsou jednou mamuti ve stádu uprostřed a bobule roztroušeny po kontinentu, zatímco jindy se chlupatí sloni courají každý někde jinde a bobule naopak obkličují vesnice. Také začínající hráč má výhodu v množství větším než malém, ale to lze omezit jednoduše tak, že v prvním kole povolíte pouze jeden tah na hráče.

 

A palec nahoru za využití kartonů po vylámání žetonů: nevyhazujte je probůh, ale umístěte na dno krabice. Vložka pro uložení materiálu se tím zvedne přesně o tolik, aby z ní žetony nevypadaly ani při postavení škatule na bok.

 

Vyloženě dokonalí Lovci a sběrači nejsou, ale jsou krásní, zábavní a vhodní do každé rodiny (mrkněte na cenu), v níž děti umějí říct víc než „ma-mut“.

 

Lovci a sběrači
Autor: Reiner Knizia
Vydal: Piatnik Praha s.r.o.
Počet hráčů: 2 – 4
Doporučený věk: 10+
Doba hry: 45 min.
Čeština: pravidla ano, materiál bez textu
Cena: 499 Kč