Ve filmové trilogii o Spessartu je limes definován jako „obranný val vztyčený proti vpádu Germánů, na pět písmen“. V pravidlech stejnojmenné hry se nedefinuje vůbec a zvědavému hráči nezbývá než samostudium – nebo my.
Jako limes byla označována hranice Římské říše mimo přirozené předěly, například řeky, vybudovaná skutečně na obranu proti „barbarským“ národům. Tvořily ji příkopy, valy, ploty, později palisády či zdi, povětšinou doplněné o obranné věže. A o to ve hře Limes jde: o hranice.
Na rozdíl od Carcasonne
Základem jsou čtvercové kartičky, které pochopitelně mají své hranice, ale jsou ještě rozděleny na čtyři čtvercové zóny, které představují nějaký krajinný typ: pole, les, vodu či skaliny. Na rozdíl od (nejen) Carcasonne tady nemusíte přikládat vodu k vodě, pole k poli, ale zato se musíte vejít na prostor – tedy do hranic – 4 x 4 kartičky. Podobně jako v Carcasonne můžete obsadit přiloženou kartu pumprdlíkem, ale na rozdíl od Carcasonne může pinďa změnit povolání – v dalším tahu může přejít někam, kde je to pro vás výhodnější, a ze silného dřevorubce se stát tichým rybářem, pozorným strážným (na každé skalině tu je strážná věž) nebo dotovaným farmářem.
Zcela zásadní rozdíl oproti Carcasonne (a už s tím dám pokoj, nebojte) je v tom, že každý hráč si staví svou krajinu, ze svých destiček, ovšem naprosto stejných, jako má protivník. Vše tedy závisí na vašich takticko-strategických schopnostech a na ne/přízeň náhody se nelze vymlouvat. (Zkoušel jsem to, ale ukřičeli mě.)
Na konci obdržíte body jen a pouze za obsazené oblasti a jejich výpočet se liší podle krajinotypu – u vody bodují rybářské chatrče, zatímco ve strážních věžích množství lesa, na které dohlédnete. Jak už tu padlo, do poslední chvíle můžete pumprdlíkama pohybovat a přecházet mezi zónami, ale vždy jen jednou za tah, takže vypravit se přes herní plán pro dva bodíky navíc se jen málokdy vyplatí.
Co si člověk neudělá
Pravidla Limes jsou nastavena tak, že zbavují partii veškeré interaktivity. Asi budou hráči, kterým to nebude vyhovovat, ale vzhledem k tomu, že her, ve kterých soupeř naprosto neohrožuje vaše hranice politické ani ekonomické, je málo, buďme za každý další přírůstek vděčni. Kdo se chce s protivníky přetahovat o zdroje, má dost jiných možností; tady sice nebudete mít, co si sami neuděláte, ale taky vám to nikdo nerozbourá.
Podobně jemně kontroverzní asi bude vyrovnanost výsledků, ale kdo chce riskovat skóre, kde – řečeno s Eduardem Baassem – bude „na jedné straně nula, a na druhé cifra připomínající spíš letopočet než součet bodů“, má opět možnost u spousty jiných her.
Pravidla nabízejí i sólovou variantu hry či úpravy, při kterých je možno přikládat kartičky krajiny jen k rohu dříve položených, nebo zaměstnat rybáře současně jako převozníka a cestovat přes vodu ve zrychleném režimu.
Limes je prostě hezká rychlá hra pro ty, kteří si nechtějí dát po hubě při hraní ani po něm. Využívá sice mechaniku přikládání kartiček, ale je sdostatek odlišná od Carcasonne a nápad, že oba hráči vykládají zcela stejné kartičky, je příjemně originální.
Pro další vydání máme tedy jen jedinou připomínku – vlastně dvě: doplnit do Limes něco o limes, a z „kartiček“ krajiny udělat „destičky“. Sice se budou hůř míchat, ale zato snáz sbírat.
Limes
Autor: Martyn F.
Vydal: Albi ČR a.s.
Počet hráčů: 2
Doporučený věk: 8+
Doba hry: 20 min.
Cena: 299 Kč
