Kombo Afrika: V džungli plné zvířat, taktiky a náhody

Kombo Afrika patří ke hrám, které klamou tělem.
Na první zběžný pohled vypadá jako dětská hra pro malé, na druhý jako taktická hra pro velké, a nakonec zjistíte, že pravda je někde mezi.
A jestli je to dobře? Proč by nemělo?

Proč by vás hra nemohla překvapit, proč by vás neměla naučit, že není dobré něco odsoudit na základě obálky či anotace – a že jako knihkupec vím, o čem mluvím. Nicméně zpátky ke Kombu Afrika.

Kdyby, jenže, ale, navíc

Hrací plocha je místo pro pět krát pět karet, ale karty jsou ve skutečnosti jen v rozích a uprostřed dobírací balíček. Toť džungle, kam přikládáte zvířata na základě pravidla, že vždy musí sousedit s nějakou již vyloženou kartou, nebo s balíčkem. Když se podaří shromáždit do přímého sousedství alespoň tři stejné obyvatele divočiny, otočí se rubem a hráč si zapíše body ze všech takto obrácených karet. Když se herní plocha zaplní, karty s džunglí navrch se odstraní a jede se dál. 77 bodů je cílová páska, po jejím protržení se dohraje kolo a šmytec.

Kdyby zde pravidla skončila, mohla to být ničím nevynikající hra pro plus minus předškolní mládež. Jenže on každý zvířecí druh má zvláštní schopnost spočívající v možnosti otočení další karty lícem nebo rubem, výměny, posunutí a tak podobně, z čehož navíc tu a tam vyplývá zisk dalšího bodu – ale tuto schopnost nejste povinni využít. Navíc je tu chameleon, který napodobí libovolné zvíře, a hlavně pravidlo o tom, že počet a pořadí vyložených karet nemá žádná pravidla; pouze že v jednom tahu si smíte přičíst body za jediné kombo.

Tím pádem padá předškolní mládež pod stůl – před hrou bez následků, po hře s dospělými s brekem…

Jak zkombit jedno kombo v Kombu

V Kombu se prostě dá zdařile kombit a jen málokdy vám náhoda dopřeje tak strašné kombo karet do ruky, že neurvete ani bod; ale když je Fortuna přízniva, soupeři se budou divit. Široké možnosti mají ovšem svou nevýhodu, kterou je čekání na tah. Jelikož i jediný hráč dokáže džungli aka herní plochu zásadně proměnit, nemá moc smysl plánovat dopředu. Pročež svůj tah vymýšlíte až ve chvíli, kdy na vás přijde řada. Pročež vám to chvíli trvá. A spoluhráči se tím pádem nudí – čím je jich víc, tím déle. Pročež nezbývá než přiznat, že čím je jich míň, tím lépe, a ve dvou je Kombo nejzábavnější.

Je to taktika okamžiku. Nikdy nevíte, co se vám v dalším kole dostane do ruky, a i když si z toho předchozího můžete nechat třeba všechny karty, z principu hry to není dobrý nápad. Čili jde o to, co máte v jednu chvíli v ruce a co před vámi leží na stole a jak s tím dokážete pracovat. Pokud je to váš šálek tropical džusu, pochutnáte si.

Zelená je džungle, Kombo – to je hra!

Jako střední karetka s přiznanou náhodou funguje Kombo Afrika velmi dobře, i když bez chyb úplně není – ale jejich velikost naštěstí dost záleží na úhlu pohledu. Pokud si chcete pokecat s přáteli a hra má posloužit jen jako něco, co je udrží u stolu, prosím – je možno se bavit a tu a tam jen nechat někoho, aby sklopil hlavu a trochu pozměnil dekoraci na ubrusu. Jestliže vás nebaví furt otáčet očima coby počítadly bodů, můžete je suše nechat ležet v krabici a sáhnout po tužce a papíru. Když trváte na přesné šachovnici 5×5, aby se vám karty nerozlézaly příliš po stole, vyrobte si ji, protože s ní by už Kombo Afrika nebyla malá krabička za malou cenu.

To všechno můžete, ale taky vám to může vadit v množství více než malém. Je to na vás. Za naši redakci můžeme prohlásit, že herní plán nám trochu chybí a očička neprotáčíme nijak nadšeně, ale když se ponoříme do džungle a začneme shánět zvířata do houfů, smeček, hejn a té neviditelné rozmazanosti, kterou tvoří více chameleonů na jednom místě, zapomeneme na problémy a kombíme, kombíme a kombíme. Tahle zelená hra má u nás zelenou.

Ondrej ‘Nero’ Sova: Kombo Afrika