Zaklínač 2: Vrahové králů

Asi nikdo nepochyboval o úspěchu, protože to, co se odehrávalo před a během vydání, nemá ani ve světě počítačových her obdoby. Vývojáři na nás chrlili vývojářské deníčky. Kamkoliv se člověk na internetu podíval, tam na něj shlížela Geraltova hlava. A už někdy v lednu se strhla bitva o sběratelské e­dice.

Pojďme se tedy teď blíže podívat, jak to s druhým převedením zaklínačova světa do počítačové hry vlastně dopadlo.

Technická stránka hry je úchvatná, je radost se jen tak procházet po lese či bažinách a pozorovat svět okolo sebe. I modely postav doznaly velkého zlepšení. Geralt vypadá mnohem lépe než v prvním díle, a ačkoliv je těžké se zavděčit všem čtenářům a hráčům prvního Zaklínače, zdá se, že tato podoba Geraltovi sedí více. Například i Triss se dočkala velkých změn, jestli jsou však k lepšímu, to bude muset hráč zhodnotit sám, příležitostí k tomu bude mít dost. A možná se nakonec dočká i pár nahých scén.

Všechno, co udělalo knižní ságu tak oblíbenou, se ve velké míře objevuje i ve hře. Budeme procházet drsným, surovým světem, kde není žádné dobro ani zlo, pouze naše rozhodnutí. A nutno říct, že ta zde mají obrovský dopad na celkovou hratelnost. Například podle našeho chování v první kapitole se bude zcela lišit dějová linka ve druhé. Ale v menší míře se zde takové dopady na okolní svět vyskytují velice často.

Nové postavy do Geraltova světa dobře zapadají, za tohle je nutno vývojářům dát velikou pochvalu. Příběh samotný je hlavním tahounem a lákadlem celé hry a je pravda, že se velmi povedl. Dočkáme se mnoha zvratů, politického pletichaření, zkrátka všeho, na co jsme z knížek a předchozího dílu zvyklí.

Nerad bych prozrazoval něco víc z příběhu a kazil tak hráčům zážitek ze hry. Pár slov ale určitě neuškodí. Jak je podle názvu zřejmé, hlavní dějová linka se točí okolo záhadných úmrtí králů a jejich vrahů. Od začátku je jasné, že v tom má prsty ještě někdo jiný, možná veverky, čarodějové nebo Nilfgaard. Na to bude muset hráč během hry přijít sám. Snad mohu prozradit, že si konečně Geralt vzpomene na svoji minulost a co se s ním stalo po té, co byl zabit.

Příběh navazuje na knižní sérii velice obratně a všechno do sebe zapadá, skoro jako bychom pouze četli další díl ságy. Co možná trochu zklame, je konec. Těch má být podle dostupných informací až 16. Avšak nemůžu se zbavit dojmu, že působí trochu odfláknutě. Přesto ale výborně navnaďuje na další díl, kterého se podle všeho určitě dočkáme.

Co také prošlo změnami od minulého dílu, je soubojový systém a vývoj postavy, velice důležité prvky v RPG hře. Souboje se staly trochu akčnějšími, hlavně pro hráče. Ten nyní musí správně časovat slabé údery levým tlačítkem myši a silné pravým. Geralt se dokonce naučil blokovat údery a začal v soubojích používat vrhací dýky, také více používá petardy a lektvary musí pít před bojem. Vývoj postavy se trochu zjednodušil – můžeme si vybrat ze tří větví, a to buď šermířství, znamení nebo alchymie.

Po cestě nám také budou zpříjemňovat hraní různé kratochvíle jako třeba pěstní souboje, kostky a podobně.

Bohužel má hra také nějaké chybky, za něž by se dal označit již zmíněný konec, kratší hrací doba, již však nahrazuje veliká znovuhratelnost díky velkým možnostem, a technické problémy, které by měl z větší části řešit vydaný patch. Příběh už si nebudeme moci vychutnávat v našem rodném jazyce, ale podle chuti si můžeme nastavit angličtinu nebo polštinu. Je pravda, že občas se na český dabing v prvním díle snášela kritika, ale některé hlášky vyzní opravdu lépe v češtině než v angličtině. Je to sice škoda, obzvlášť ve chvíli, kdy si musíte vybrat, jestli se soustředit na dění ve hře nebo číst titulky, ale na druhou stranu se překlad povedl, takže to není taková hrůza.

Sečteno podtrženo je nový Zaklínač skvělá hra bez větších chyb a pro milovníky bělovlasého hrdiny a jeho světa jasná volba. Ale doporučit ho lze všem fanouškům fantasy i počítačovým hráčům a těm, kteří mají dostatečně silný počítač, aby tuto nádheru rozběhli. Určitá znalost předchozího děje je však pro hraní potřeba, v případě absence předešlého setkání se zaklínačem bych doporučil kromě prvního dílu sáhnout rovnou i po knihách, které jsou neméně (spíše více) kvalitní.

Adam Seicherstein (redaktor)

adamseicherste­in@seznam.cz