Úvod: Warhammer 40 000

Éra Impéria

„Zemřít pro Císaře je lepší nežli žít sám pro sebe.“

Já, Sebastian Chum, se zavazuji bezpečně vás zasvětit do podstaty Věčné války. Pojďme… ale varuji vás, není chytré cestou váhat.

Abychom pochopili svět Warhammeru 40 000, musíme pochopit vesmír, v němž se odehrává. K tomu nechť pomůže tento úryvek ze základní knihy pravidel:

Již po více jak sto století spočívá Císař na Zlatém trůnu. Z vůle bohů je pánem Lidstva a z moci jeho nepřekonatelných armád pánem milionu světů. Jeho umírající tělo je plné spících sil z Temného Věku Technologie. Je Mrtvým Lordem Impéria, pro něhož denně umírá tisíc duší, v jehož jménu je připíjeno krví a v jehož jménu je pojídáno maso. Lidská krev a lidské maso – matérie, z nichž je utvořeno Císařství.

Být člověkem v těchto časech znamená být jedním z bezpočtu miliard. Znamená to žít v tom nejkrutějším a nejkrvavějším režimu, jaký si lze představit. Toto je příběh z těch časů. Odehrává se ve vesmíru, v němž můžete žít i dnes – pokud si troufáte – neboť jde o temnou a strašlivou éru, v níž najdete jen málo útěchy či naděje. Jestliže se chcete stát součástí jeho mnohých dobrodružství, pak se připravte.

Zapomeňte na sílu technologie, luxus vědy a jistoty běžné lidskosti. Zapomeňte na přísliby pokroku a pochopení, neboť mezi hvězdami není míru, jen věčnosti krveprolévání, zabíjení a smíchu žíznících bohů.

Vesmír je obrovský, a ať už se v něm odehraje cokoliv, bude na vás pamatováno…

Tímto textem začíná naše společná pouť nejtemnějším SF světem, jaký byl kdy napsán. Většina příběhů, které z něj známe, je vyprávěna z pohledu lidí žijících pod nezbytně surovou a nekompromisní krutovládou Císařství. Podívejme se na Císařství blíže, neboť právě ono je můstkem, z nějž se vydáváme dál, do nekonečných dálav krutého vesmíru. Byli jste varováni, teď už není cesty zpět…

Posvátná Terra

“Služba končí jen smrtí.”

Naše planeta, jak ji známe dnes, nemá nic společného s tím, jak bychom ji snad mohli navštívit ve W40k. Na její tváři nejlépe pohlédneme do očí podstaty zbytku tohoto úžasného, ale nebezpečného světa…

V samém srdci Císařství a Segmentum Sol, jako maják naděje lidského pokolení, nachází se sídlo Císařovo.

Terra je jedním obrovským chrámem a kobkou zároveň. Je poseta nekončícími, stovky metrů vysokými chodbami v tuctech pater. Je změtí kamene, plastoceli a lidských těl. V nekončících proudech sem míří flotily vesmírných lodí poutníků, obchodníků a funkcionářů.

Pod zemí leží nekonečné archivy, v nichž celý národ archivářů a servitorů bojuje s logistickou noční můrou zásobení imperiálních armád a vede záznamy neustále kupředu ubíhající historie. Nad nimi pak působí další zástupy lidských bytostí ve službách Říšského kultu, Inkvizice a dalších stovek institucí.

Terra je neustále v pohybu. Ani kousíček povrchu nezůstal uchráněn potřeb lidstva a stal se buď chrámem, svatyní, archivem, nebo místem, na němž se rozhoduje o osudu celých soustav. Tato změť je tlukoucím srdcem Říše a centrem Říšského kultu, nejposvátnější církve, roznášející světlo do nejvzdálenějších koutů Galaxie… Nejposvátnějším místem je ale Říšský palác, v němž stojí samotný Zlatý trůn… ale o těchto tajemstvích není radno psát otevřeně.

“Mysl bez cíle se brzy vydá do temných míst.”

Vězte jen, že Nesmrtelný Císař na vás shlíží. Vidí vaše duše svýma utrpením zakalenýma očima. Vůle, jež jej zachránila před smrtí, se upíná ke každému z miliard jeho služebníků. Toto vědomí nechť vás provází, ať už stanete proti kterékoliv z nepřátelských forem nebo narazíte na jakýkoliv náznak korupce, zrady, kacířství nebo mutace…

Císař se pro nás hrdinně obětoval a trpí už sto století. Není větší cti než mu tento dar opětovat.

Lid Císaře

“Bolest je iluzí smyslů. Beznaděj je iluzí myšlenek.”

Ani si snad nedokážeme představit, jaké to je žít v imperiální éře. Jde o hyperbolu největších nočních můr odpůrců nacismu, fašismu, komunismu, policejního zřízení státu a ochránců lidských práv. Orwell by se mezi vysokými katedrálami imperiálních měst cítil jako v perverzní verzi svých vlastních vizí… nemluvě o Hitlerovi, Stalinovi a dalších. Ale nezoufejte. V porovnání s tím, co leží za hranicemi Císařství, je tento pro nás nepředstavitelný způsob vlády a života (něco mezi starověkým Římem a nemocným, rozpadajícím se středověkým státem) luxusem.

Proto neodsuzujte Warhammer 40 000 jako esenci toho nejtemnějšího a nejhrozivějšího, co nabízí lidská historie. Vnímejte ho jako metaforu lidské duše a povahy lidstva, kterou ve skutečnosti je… a radujte se z každého záblesku dobroty, který se objeví. Protože za hranicemi Císařství je zrcadlo namířené celému lidskému pokolení…

Tak komplikovaná je hierarchie imperiálních úřadů, stavů a organizací, že již její spletitost není schopen vnímat nikdo krom Císaře samotného.

Lidské bytosti žijí na milionech světů rozesetých kdysi dávno za časů falešného rozkvětu rasy po celé galaxii. Existují stovky kultur a další tisíce čekají na objevení. Přesto všechny nesou stejné lidské dědictví. Opakující se symbol lebky jako dokonalého symbolu lidství společně s technologií Standardního konstrukčního vzoru (zaručujícího kompatibilitu technologií světů vzdálených i stovky světelných let) dávají všem těmto kulturám alespoň základní společný ráz.

Lidstvo přežilo mnoho pádů a galaktických válek. Nepočítaně států, království a falešných říší už padlo, jen Říše zůstává už po tisíce let… ale aby nedošlo k opětovným pádům musí se na její stabilitě, bezpečnosti a rozkvětu podílet každý její obyvatel. 

 Mnoho posvátných tradic a zvyků, některých z dávných dob předků, jiných ustavených samotným Císařem za jeho mládí, dovoluje přežití Lidstva. Prvním základem Impéria je víra v Císaře. Nelze ji nijak vykořenit, nelze se jí vzepřít, nelze ji ignorovat. Lze ji jen přijmout a stát se součástí věčné války v temnotách.

Druhým je bezmezná důvěra v sílu lidské víry. Je třeba ji chránit před zrádci, mutanty i kacíři. Neboť bohové Chaosu a agenti cizích ras neustále dorážejí na okraje Císařství a po každém občanu je požadována ochota položit život na oltář víry, jakmile bude třeba. Ať už v řadách inkvizice, imperiálního námořnictva, imperiální gardy nebo v jiném z bezpočtu dílčích celoživotních poslání jednotlivce, každý musí pracovat, bojovat a žít pro ideu Impéria.

“Vítězství nevyžaduje komentář. Prohra žádný nedovoluje.”

Další tradice jsou implikacemi těch minulých. Ctnosti střídmosti, skromnosti, oddanosti a poslušnosti jsou jejich hlavními rysy.Osobní vlastnictví je privilegiem jen význačných služebníků Císaře.

Hlad, nemoc, pochyby, šílenství, beznaděj, znečištění a všudypřítomný chlad jsou jen překážky po jejichž překonání každý najde nové hlubiny své víry v Císaře. Je třeba šetřit s energetickými zdroji kdekoliv je to možné – každá svíčka hořící nazmar v neobývané místnosti by mohla namísto toho sloužit písaři v hlubinách nekončících archivů nebo jednomu z milionů hrdinných válečníků Gardy na cestě do hlubin pekelných světů Oka teroru, aby znovu a znovu porazil na kolena nepřítele Lidstva.

Impérium je kruté, ale odolné. Je nemilosrdné, ale nezapomíná. Je mocné, ale nepromíjí.

Mezi ty nejctnostnější ze služebníků Císaře patří Andělé smrti, válečníci Adeptus Astartes – Vesmírní mariňáci. Nadlidé osvícení vůlí a požehnaní krví samotného Císaře jsou rozděleni do desítek Kapitul a v Jeho jménu šíří slávu Impéria.

Dalšími neopomenutelnými služebníky jsou inkvizitoři Nejsvatější říšské Církve organizované ve třech řádech: Ordo Maleus, válčící proti démonům a všem monstrům Immatéria. Ordo Hereticus, lovící čarodějnice, mutanty i kacíře a nakonec Ordo Xenos, využívající ty nejlepší Adepty z Kapitul Vesmírných mariňáků v boji proti těm nejzákeřnějším vetřelcům a mimozemským bestiím na misích, z nichž není návratu.

“Neděsí mě hrůzy války, ale Neznámé běsy míru.”

Kromě těchto slavných organizací má Impérium jak služebníky ovládající zbraně schopné ničit celé planety (Legio Titanicus, jež na jednotlivé válečné zóny vysílá stametrové Titány…) nebo naopak najít a tiše odstranit nepřítele i hluboko v nepřátelském území (Oficio Assassinorum).

Hlavními zprostředkovateli Císařovy odplaty jsou ale Imperiální Garda a Imperiální Námořnictvo, nejpočetnější a nejmocnější armáda ve vesmíru.

“Modlitba očistí duši, bolest očistí tělo.”

O duši Impéria pečují církevní funkcionáři, pozorně ovládající všechny aspekty života imperiálních občanů, aby žádný nesešel z cesty. Kazatelé, mniši a misionáři šíří říšskou osvětu a udržují tělo, ducha i mysl jednoho každého imperiálce na cestě dobra… za použití slova, meče, kulky, ohně i mnohem účinnějších metod.

Imperiální právo a řád udržuje organizace Adeptus Arbites. Dlouhé černé pláště a výsada podle vlastního uvážení udílet trest smrti za porušení složitého Práva, připomínají každému, jak daleko díky Arbiterům dosahuje vůle Císařova k těm, kdo se jí (i nevědomky) vzepřou.

Pamětí a svědomím Impéria je pak Administratum, legie písařů, archivářů, matematiků a učenců….

Technologií a pro jiné zakázanými uměními vědy se zabývá přísný řád Adeptus Mechanicus, služebníků Boha Stroje. Jejich sídelní planeta Mars je místem pietní oddanosti Víře stejně tak jako horlivé honby za ztracenými vědomostmi starých časů.

Jednotlivé součásti Impéria (a stovky dalších menších i větších počtem, avšak nikoliv významem) udržují chod galaktické říše – zemědělci, mechanici, dělníci, vojáci, úředníci a nekončící zástupy dalších.

“Naděje je prvním krokem ke zklamání.”

Dbejte, ať jejich snaha zajistit vám život v blahobytu a světle Císařově niky nevyjde nazmar. A mějte dnem i nocí na paměti, že na vašich činech stále a neúnavně spočívá Císařův pohled.

Vesmír chladu a temnoty

“Otevřená mysl je jako pevnost s bránou beze stráží a dokořán.”

Zvrácená povaha Warhammeru 40 000 se promítá do všech aspektů science fiction. A tvůrci W40k vyřešili obvyklé peripetie žánru v nejzvrácenější tradici svého díla – psionika a posednutí Chaosem jdou ruku v ruce. Víra a šílenství jakbysmet. A co teprve Warp?

V této části úvodu do světa W40k najdete imperiální, dogmatickou verzi skutečnosti. Proto ji berte s rezervou a vězte, že pravda je mnohem, mnohem podivnější a hlavně strašnější… ale o tom snad někdy příště.

Jádro Galaxie (Segmentum Sol) je obklopeno více či méně probádanými úseky vesmírného prostoru. Miliony planet osídlených lidmi pod vládou Impéria jsou rozděleny podle funkce: chrámové, výrobní, agrikulturní, zahradní, armádní, vězeňské, archivářské a mnoho dalších tvoří složitou mozaiku spojenou celými flotilami obchodnických a transportních lodí.

“Krutost je milosrdenstvím moudrých.”

Ačkoliv je moc Impéria obrovská a dosah vůle Císařovy nedozírný, stále by nebylo možné udržet tak obrovský kus vesmíru pod jednou vládou, nebýt technologie warpových skoků a také talentu Astropathů a Navigátorů.

V populaci se rozmáhající psionický talent je čím dál tím větší hrozbou stabilitě Císařství a Černé lodi Inkvizice loví čaroděje, kdykoliv na ně narazí. Každý takto prokletý a neregistrovaný člověk musí být buď zastřelen nebo pokud to není možné, nahlášen představiteli Imperiálního kultu nebo Adeptus Arbites. Jestliže ani jedna z možností není k dispozici, je každý občan Impéria povinován obětovat život snaze daného psychotronika buď zabít, nebo předat spravedlnosti.

“Nemáme se čeho bát, kromě neúspěchu.”

Ale přestože je psionika velkým rizikem, zároveň vyřešila komunikační problém Imperiální správy. Astropati, prokletím psioniky zasažení lidé, jimž bylo dovoleno pohlédnout na pravou podstatu Císaře, získali část jeho moci… a nyní slouží jako pojítka mezi lidskými světy, ignorujíc při telepatické komunikaci omezení prostoru i času.

Ti nejmocnější jsou pak zaživa včleněni do Astronomicanu, spleti těl a vůlí nedaleko Císařského paláce na Posvátné Teře, jejichž moc září jako maják a připomínka existence Impéria  pro všechny psykery v celém známém vesmíru…

“Uznat porážku znamená zneuctít Císaře.”

Navigátoři jsou lidé jimž genetická odchylka (pěstovaná v jejich rodech hlavně zákazem mísení  s neobdarovanými lidmi) dovoluje vidět a cítit energie Warpu. Jen oni dokáží provést loď tímto proměnlivým čtyřdimenzionálním mořem, v němž jsou proudy a bouře mnohdy inteligentnější nežli Navigátor sám.

 Warp (jinak nesoucí názvy Ephemerál, Immaterium a další tucet pojmů…) je odrazem vesmíru (nebo „druhou dimenzí reality“), v němž neexistuje hmota a přírodní zákony zde nemají moc. Nejschůdnějším vysvětlením je, že jde o „stín světa“ vrhaný do nekonečna… Myšlenky a pocity živých bytostí se do Warpu promítají a zanechávají v něm nesmazatelné stopy. Interakcí odrazů těch nejčastějších a nejsilnějších vjemů vznikají warpové entity – démoni, temní bohové a mnohem horší věci, a jediné po čem touží jsou duše…

  

Warp nelze vysvětlit lidskými termíny nebo pochopit lidskými smysly a budiž Císař pochválen, že se jeho tajemstvími nemusí nikdo soudné mysli kromě Navigátorů a Astropathů zabývat.

“Požehnána budiž mysl příliš malá pro pochyby.”

Kromě psichotroniky se v populaci Impéria rozrůstají kulty Chaosu (warpového konceptu zhmotnělého do čtyř Šílených bohů a jejich nekončících armád démonů), spolky mutantů nebo i uctívačů mimozemských model. Všichni tito kacíři jsou zabíjeni okamžitě a bez soudu. 

Vyvarujte se jejich osudu. Věřte v Císaře a neodvracejte se od Jeho schovívavé vlídnosti!

“Vůle Císaře je mocí Impéria.”

Kromě přirozených a warpových nebezpečenství vesmíru se mezi hvězdami skrývají další, možná mnohem horší věci. Většina planet Galaxie je osídlena nebo nese známky dávného osídlení – ne lidského.

Nejpočetnější známou rasou jsou Orkové, barbarská stvoření, pozůstatky dávné a tajemné rasy, jež zmizela ještě před vznikem člověka. Jde o hrozivé bestie, jejichž kultura a technologie ale ve srovnání s tou říšskou ztrácí dech a nemá šanci přežít. V brzké budoucnosti bude podle záznamů a pečlivých výpočtů Administratum nebezpečí Orků eliminováno vyhlazením této hrozivé rasy, jež jako zázrakem unikla prvním vlnám Xenocidy (dávné tradici masového vyvražďování nelidských ras, kdekoliv na ně lidstvo narazilo).

“Víra bez činu je bezcenná.”

Druhou početnou rasou jsou Eldar. Ze všech ras nejvíce připomínají lidské bytosti, ale nenechte se zmást! Jsou zrádní a zastaralí. Jejich čas je již dávno pryč a jediné, co je čeká, je pomalé vymření s přispěním dědiců vesmíru – lidí.

Poslední rasou kterou zmíním jsou Tyranidé, bytosti z jiné Galaxie, poháněné jen primitivní zvířecí touhou krmit a množit se. Ačkoliv některé skutečnosti nasvědčují tomu, že již naši Galaxii před nepočítaně věky jednou vymýtili, není důvod se obávat, že by se taková událost opakovala. Nyní totiž Tyranidé míří do jiné Galaxie než jakou pamatují. Míří doGalaxie, v jejímž srdci čeká Nesmrtelný Císař a jeho neporazitelná vojska, jež je rozmáznou jako otravný hmyz.

“Je lépe být zmrzačen na těle než zkažen na mysli.”

Na vzdálených planetách jistojistě přežívá mnoho jiných ras (například mladí Tau, kanibalističtí Krooti nebo prastaří služebníci C´Tanů, Necroné… mimo Xen´Archů, Mingů, Hrudů, Fraalů, Slaanů a mnoha dalších. Z otevřeně nepřátelských lze jmenovat například Temné Eldar), ale je jen otázkou času, kdy je zastihne spravedlivý plamen očistné lidské nenávisti. Kromě inteligentních ras čeká na každém novém světě mnoho jednodušších, ale o to zákeřnějších nebezpečí – bakterie, tamní vyšší formy života nebo jen nepředvídatelné klimatické a jiné podmínky.

“Analýza je záhubou přesvědčení.”

Pionýrské snahy Impéria ale tato nebezpečí nezastavila a nezastaví.

Vesmír bude náš. Pro Císaře!

Jsme na konci malé úvodní ochutnávky atmosféry světa Warhammer 40 000. Je to středověk 40. tisíciletí, kde je technologie považována za dílo duchů a mimozemské rasy za dílo zvrácených božstev minulosti…

Všudypřítomný chlad, tma a neosobní architektura jsou však kulisami monumentálních příběhů archetypálně epického hrdinství, stále ještě mocné víry i hrozivě slepého fanatizmu. Pokud jste přišli tomuto ukrutnému světu na chuť, vězte, že jste učinili teprve první nepatrný krok na nekončící cestě k jeho poznání. Svět W40k má neuvěřitelně bohatou historii i současnost a velmi nejistou budoucnost… v činnost je v něm uvedeno tolik koles prastarých pravd a předvěkých tajemství, že jejich rozplétání a odhalování vydá na celý život.

Rozhodně jde o jeden z nejzajímavějších SF světů, který se vám za pozornost mnohokrát odvděčí. Jeho krása spočívá v tom, co se skrývá pod onou neutěšenou krustou nenávisti, tmářství, pověr, zmaru a smrti – hrdinný boj za to jediné, co mělo kdy hodnotu: právo na vlastní život, víru a hlavně naději. 

A to samé se dá říci o světě, ve kterém žijeme my sami…