Od vydání hry uběhl už nějaký ten pátek, ale nic z toho neubírá na kvalitě pokračovateli úspěšné rozsáhlé ságy The Elder Scrolls. Ba naopak, protože jen tak, s odstupem času, kdy euforie po novém RPG opadla, můžeme zhodnotit klady i zápory, rozčlenit děj a vlastně se na všechno podívat nezkaleným pohledem.
Fantasy po „americku“
Oblivion se Bethesdě skutečně povedl, o tom není pochyb. Všechno je upraveno do nejjemnějšího detailu, na výběr máte stovky, tisíce možností, až se z toho slabším povahám může zatočit hlava, ale přesto tomu něco chybí. Pořádný, dech beroucí příběh, který překvapí, osloví, bude něčím novým, nápaditým, neotřelým. A s tím se hlavní dějová linie bohužel moc neslučuje. Jistě, některé prvky jsou opravdu originální, například zajímavé uvedení do děje, ale pak se všechno tak nějak rozmělňuje, nic vás netlačí do dokončení těch nejdůležitějších úkolů a vy bez cíle bloumáte rozsáhlým světem. V Oblivionu prostě nemáte pocit, že jste jen malá, drobná postavička a proud událostí s vámi zmítá, naopak, vše závisí jen na vás, kdy a jak splníte důležitý úkol, aniž by se hnula dějová linie. Můžete měsíce bloudit lesem, a když se konečně dostanete k místu určení, má to stejný efekt, jako byste tam běželi o překot rovnou. Děj na vás počká, ať jste kdekoliv, třeba na kraji světa.
Jinak mám z Oblivionu dobrý pocit. Vše běží plynule, děj na sebe logicky navazuje, lidé ve městech skutečně žijí, povídají si o nejnovějších událostech a po večerech zajdou na jedno do hospody. Někdy to ale může působit sterilně, je to fantastický svět se vším všudy, rozdělený na bílou a černou část (dobro a zlo) a nic mezi tím. Úkoly jsou tak nastavené – jdi, zabij, pomsti, zachraň. Pár questů vám dovolí podívat se i na tu druhou stranu – například cech vrahů, nebo zlodějů, ale to je jen malý zlomek.
Volba postavy
Na začátku hry si navolíte postavu – její rasu. Na výběr máte rovnou deset – elfy, lidi, skřety, kočky či ještěry. Každá rasa má speciální kouzla a dovednosti – někteří jsou předurčeni ke kouzlení, jiní si dobře rozumí s chladnými zbraněmi, což ale není překážkou, hra nebrání v kombinování podle libosti. Pak se můžete pustit do úpravy postavy – máte možnost změnit barvu očí, vlasů, tvar nosu, obočí, brady; vlastně cokoliv, jen ne tvar těla, upravujete pouze obličej. V další části hry si vyberete znamení, ve kterém jste se narodili – to přidává další dovednosti. Nakonec si určíte povolání. Na výběr máte dvacet jedna předvolených, ale lze navolit i vlastní. Každé povolání má určitou specializaci, určité dovednosti, které je nutné rozvíjet, aby se postava dostala na vyšší level. Na systém, zvyšování dovedností a levelů, je potřeba si zvyknout. Doporučuji hrát a všímat si, jak která činnost ovlivňuje tu kterou dovednost; například boj s mečem ovlivňuje zvyšování dovednosti Čepele, která následně přidává body síly, a ta vám pak umožní unést větší náklad apod.
RPG jak má být
Řeč už byla o fantastickém světě, a co by to bylo za svět bez spletitých, temných dungeonů, nosných pilířů RPG? Pokud máte rádi dlouhé bloudění tmavými chodbami či plížení v katakombách, Oblivion se vám rozhodně líbit bude. Dungeonů je několik druhů – starodávné ruiny, rozpadlé tvrze, podzemní kobky, jeskyně, stoky, sklepy a další. Kdo však holduje spíš čerstvému vzduchu a modrému nebi nad hlavou, i ten si přijde na své. Co si třeba koupit koně a projíždět se křížem krážem napříč světem a objevovat zapadlé, zapomenuté vesnice a hrady? Jak je libo, grafika je skutečně skvostná a je čím se kochat. Jediné, co by vás mohlo trochu otrávit při putování, je fakt, že nepřátele, které zabijete, jsou systémem znovu obnoveni, a tak nikdy nemáte klid.
Verdikt
Oblivion je obrovská hra, snad ani nelze pořádně vyjádřit všechno, vytáhnout to nejpodstatnější si musí každý sám a udělat obrázek také. Myslím, že zaujme téměř každého, ostatně tak to také Bethseda zamýšlela a tento tah se jí dokonale povedl. Navíc je možné do hry přidávat stále nové objekty a lokace, takže nikdy neomrzí.
Co dodat? Úžasná grafika (ano, někdy působí kýčovitě), stovky možností, na tisíc lokací, zajímavá, i když na můj vkus tuctová hudba při hře (snad až na ten úchvatný začátek v menu a intru) a relativně dobrý, ale dopředu odhadnutelný příběh dávají dohromady velice slibnou kombinaci, kterou mohu s čistým svědomím doporučit.
85%
HardCore
Stále mi ta hra příjde příliš složitá a mozkově náročná. Doufám, že další díl ještě více ořežou.
dufam, ze to bolo myslene ironicky, lebo taku kravinu nemoze normalny clovek mysliet vazne… hraj freecell
Ten rozsah série Elder Scrolls je nelidský. Hrál jsem kdysi Morrowind, strávil jsem u toho doslova tuny hodin a docela mě to i bavilo, ale pak jsem se zasekl, koukl do návodu a zjistil – že jsem zhruba v desetině. Šokován a zhrozen jsem to okamžitě odinstaloval – to jako autoři čekají, že u toho hráči stráví čistého půl roku života?
Hmm same negativni ohlasy… ja hraji uz pul roku, mam splneno pres 150 ukolu a kralovsky se bavim, mam pocit jako bych v praci jen prezival, ale v tomto svete u PC nalno ziju :o)), pro fantasy magora to prave, navic lehke, zabavne a mistrovsky zpracovane.Nedavno byl ohlasen paty dil.
Oblivion
Jsem na tom podobně, s tím rozdílem, že na hraní prostě nemám čas. Oblivion hraju už taky zhruba půl roku, jednou nebo dvakrát do týdne se mi k tomu podaří sednout na hodinku, na dvě… Bloumám si přírodou, na hlavní úkoly moc nehledím, prostě jak se co zrovna přihodí:-). Tímto tempem a stylem je to hra na celý život.Recenze není zdaleka kompletní, nezmiňuje se třeba o trestuhodné nestabilitě hry. Ono je hezké, jak je to všechno nádherné a grafika plynule šlape, když vám to co 15 minut spadne. Po spoustě přečtených rad a nainstalovaných patchů to stejně alespoň jednou za hodinu zhučí do woken:-(. Za zmínku stojí také tisíce módů, kterými si člověk může hru upravit – od přidání drobných předmětů, přes dodání postav a nestvůr do sterilního světa, až po celé nové lokality i s questy, či úpravy herního systému. Bez modů je Oblivion doslova poloviční. Každopádně chvíli trvá, přijít téhle hře na chuť a někomu se ta brutální rozsáhlost a volnost může jevit jako prázdnota. Já jsem spokojená… až na to věčné padání:-/
Mě ani jednou nespadla… divný. Jinak taky moc casu nemam, ale hraju tak 4x do tydne pres 4hodiny v kuse.
Určitě jedna z nejlepších her, brutálně rozsáhlá měl jsem nahráno asi 100 hodin a spoustu úkolů jsem ani nerozehrál. Dohrál jsem hlavní linii asi před rokem a furt si říkám, že bych se k tomu ještě měl vrátit.Výborná atmosféra, při úkolech nemáte pocit, že by se nějak opakovali. Jedno z nejlepších virtuálních dobrodružství ve fantasy světě které jsem prožil:) Kdysi mě takhle chytla hra Shadows over Riva.
2 samwise:
Ani jednou? Neuvěřitelné! Koukni na web, kolik zoufalců si tam stěžuje na padání a řeší se to i vcelku zajímavými (a kupodivu účinnými) způsoby, jako je změna názvu či smazání některých kodeků apod.Zdůrazňuju, že mám originál Oblivion, proto považuju nestabilitu hry za opravdu nepřijatelné zvěrstvo – programátory z Bethesdy by měl někdo pověsit za … uši do průvanu.
Ja mam nahrano taktez neco malo pres sto hodin, a opravdu ani jednou mi to nespadlo, ale ted budu mit novy comp, tak uvidim :-). Jen kdyz to vypnu to woken, tak nekdy musim ukoncit pres task manager, tot vse.
Upřímně: Ve hrách vyžaduji intenzivnější napojení na vypravěčskou linii, zatímco bloumat chodím ven do přířody.
JMENO NEUVEDENO: Morrowind jde dohrat za cca deset minut, kdyz vis jak ;-)myslim ze doslo k nepochopeni (a stejne tak u TNT) tehle hry, ktera je prave o tom, ze je slozita, hraje se dlouho a da se v ni “zit” komu se to nelibi, at ji nehraje, je to jako s jidlem, nejite to, co vam nechutna, ale nezlobite se, ze to v restauraci vari a nechcete po nich, aby to varit prestali, muzete si prece z jejich jidelnicku vybrat i to na co mate chut 🙂
2 Sartori:
Já toho venku se psem v přírodě nabloumám dost, ale adrenalin se mi při tom zvedne jen v případě, že mě začne buzerovat některý z přiblblých ostravských pseudomyslivců… a ani je nemůžu praštit mečem či přismažit fireballem:-D.
Jana677:musím se připojit k Samwisovi, Oblivion mi taktéž nepadá, naopak mi přijde jako velmi dobře odladěný a zbetatestovaný. Problémy jsem měl sem tam s Morrowindem, tam to občas spadlo a když nebyl po ruce save….aj, proklínal jsem všechny a všechno 🙂 Ale Oblivion je v pohodě…a to prosím i neopatchovaná verze. Na rozdíl od Areny či Daggerfallu si tady Bethesda dala záležet.
2 Fenris 13:
Tak to vám oběma jen gratuluji a tiše závidím:-). Osobně jsem zvědavá, kdy mě svět Oblivionu přestane bavit, protože je to skutečně simulace fantasy života, která má jen minimum omezení.
Presne tak, ta hra se nehraje, ale zije. Muzu si tam delat co chci, vse jako v realu, akorat v mem oblibenem prostredi 🙂 a za svistotu cepeli.
Svistot čepelí a bublání alchymistických aparátů 🙂 Alchymií se leveluje nejlépe…a některé lektvary mohou být opravdu zajímavé a zdraví prospěšné – viz. ono 10-20 minutové odehrání Morrowindu 🙂
Hra byla ve své době parádní. Když přišly modifikace a datadisky, už tak obrovský svět nabídl mnoho a mnoho hodin zábavy navíc. Ano, hra má své mouchy, od některých hloupých questů až po neživost krajiny či nemizící mrtvoly, kterých si nikdo z kolemjdoucích nevšímá, ale i tak jsem jí nahrála nějakých 160 hodin a to je dneska rarita. Utéct od ní jen proto, že je dlouhá, může jedině člověk, který ji pravděpodobně ukradl. Kdo čeká tupou bezduchost, končící během pár hodin, jak je tomu bohužel zvykem u nových kousků, ať si doboha nejdřív sežene nějaký informace. Chápu, že v článcích je příliš mnoho písmenek, ale škodíte si sami sobě :D.
“Utéct od ní jen proto, že je dlouhá, může jedině člověk, který ji pravděpodobně ukradl.”Tohle mě rozesmálo. Vlastně i ten zbytek. Dík.
To P.J.
No dobře, možná to zní divně, chybí tam pár informací. Takhle – když si něco kupuji, předem si to dobře rozmyslím případně hraji demíčko. Jde o moje peníze. Ale lidi si to často jen sosnou bez rozmyslu, pak je na tom naštve nějaká kokotina a je tedy snazší hru opustit.. z toho – možná špatně – usuzuji, že jenom projíždí kradené hry. A upřímně, pobavil mě první a třetí post a to velmi, u toho se zase chechtám já.Článek se mi líbil. Jen tak dál.
Já se přiznám, že Morrowind jsem koupil, ale nedohrál. Přestalo mě bavit, jak se to vleče, konec v nedohlednu. Žádná motivace k dalšímu hraní. Za těch tehdejších pět stovek dobrá dovolená, ale mám vlastní život. Ovšem chápu, že student zváží investici více a chce si hraní užít co nejvíce; mně jako vydělávajícímu už na tom tak nesejde, nevybírám tak pečlivě. Koupil jsem, zahrál, zařadil do kategorie “dobré, pobavilo, ale stačilo”. Mám raději sevřenější a příběhovější hry se spádem a dynamikou, kdy je šance, že to během týdne či dvou dohraju (třeba Zaklínač) a můžu se zas věnovat něčemu jinému. Práci, zálibám, přátelům, rodině… Prostě jsem zjistil, že už nemám chuť jako kdysi vysedávat u toho půl roku. Proto jsem Oblivion už ani nezkoušel. A proto se například důsledně vyhýbám i všem onlajnovkám.Holt, někteří děláme stejnou věc z různých důvodů a někdy měníme názory za pochodu/při hraní.
Na Morrowindí edici za pětikilo se mi tu práší. Vydržela jsem to hrát jen do doby, než přišel Oblivion. Vpodstatě jsem to koupila chvíli před tím a pak tu hru odložila. Oblivion mě dostal trochu víc než jeho předchůdce.Jeden čas u her vůbec nevydržím a někdy tam žiji víc než v reálu. Jednou je to FPS podruhé vleklé RPG a jindy raději zajdu s přáteli popít a pokecat, tak to máme asi každý, kdo jednou hrál nebo hraje.. ale škatulkovat už nechci. To zas někdy, až mi ujedou nervy nebo něco.
Problem Oblivionu je ten Oblivion – ty brany+veze jsou desne nudne a skoro kazdy se nakoec prizna ze po dvou trech zavrenych branach to proste probehnul k Sigilu de facto bez boje na chvostu desitky pronasledovatelu… Je to skoda protoze ten hlavni pribeh ma i super momenty (Kvach, konec). Mnohem lepsi je v Oblivionu plnit postranni questy (+guildy a ruzne jine chainy), zahrat si podarene Knights Of Nine a hlavne genialni Shivering Isles…
Mohu doporučit mody z projektu Unique Landscapes (neskutečné předělávky krajiny) a Lost Spires (cech archeologů se skvělým příběhem a finálním bojem).
Oblivion je výborná hra, ale bohužel jsem se do ní pustila po Zaklínači, takže mi v porovnání s ním přijde takový prázdný a neakční…. Nebýt toho – a zkouškového, kdy na dlouhé procházky s mečem u pasu nemám čas, tak v něm taky žiju:o)
FPS
Shodou okolností jsem si Oblivion koupil před týdnem, mám nahráno cca 18 hodin a zjišťuju, že je to z poloviny povedené RPG a z poloviny střílečka ve stylu stařičkých FPS (DOOM 1, Quake 1). Při “zavírání bran Oblivonu” je to jako když hrajete jeden a ten samý level DOOMa pořád dokola. Snad bude Shivering isles lepší.Ad “nudnost Morowindu”: měl jsem ho doma asi 6 let, 2 x jsem ho zkoušel a nic (nuda) a pak (zčistajasna) jsem mu docela propadl. Morrowind není ve skutečnost nijak zvlášť dlouhý, hlavní linie se dá se dohrát za 15 – 20 hodin, jenom musíte proniknout do systému levelování a využít “zkratky” které tam tvůrci buď záměrně nebo omylem nechali.
Oblivion je určite výborná hra, ale v porovnaní s predchádzajúcimi časťami série The Elder Scrolls ju považujem (okrem desne zabugovaného Daggerfallu) za najslabšiu. Najväčšou chybou, zrejme nie len podľa mňa, je level scaling príšer – úroveň je stále v rovnakom pomere k hrdinovi. Dá sa to síce odstrániť niektorými modmi, ale… Ďalej je to snaha o výrazné zjednodušenie oproti Morrowindu (navádzanie k miestu splnenia questu, fast travel prostredníctvom mapy a pod). Nelogická je možnosť stať sa masterom nejakej gildy bez potrebných znalostí – v Morrowinde som musel mať určité postavenie v gilde aby sa so mnou niektoré postavy vôbec bavili a zadávali mi úlohy. Grafika je síce nádherná, ale hra ako taká mi pripadá príliš “sladká” a čierno-biela. Osobne za najlepší diel považujem Morrowind. Jeho podstane surovejší svet, prachové búrky, nakazené príšery, nutnosť túlať sa divočinou pri hľadaní tej mizernej jaskyne kam zaliezol ten hľadaný zločinec.A kto hral starú Arenu na 486-tke a 14 palcovom monitore, tak ten len nostalgicky spomína. :-))
Oblivion
Oblivion mě teda bavil dost, až do chvíle kdy jsem se snažil zachranovat jednotliva města a skončil jsem v cheydinhallu kde mě poslali najít syna od hraběte ale našel jsem prd u brány a v oblivionu. Bránu jsem pak uzavřel a vratil se k hraběti. NO a ukol se nedal splnit.Tak jsem se zasekl ve 3/4 hry zhruba a nasralo me to tak ze sem se na to vyprdl, ale pak do toho pudu zase znova.