Hry, které jsou vyráběny na motivy známých seriálů či filmů bývají méně kvalitní, než ty ostatní. Je pravda, že i mezi nimi se vyskytlo pár lepších kousků, ale to jsou jen ony pověstné výjimky, které potvrzují pravidlo. Star wars: Battle for Naboo je pouze další z řady průměrných této série.
Předem recenze bych se rád omluvil, že napřináším žádné obrázky. Má kamarádka je mi je (prý) omylem smazala z disku. Myslel jsem, že ji zabiju. Zkuste se sem mrnout klem 9.4. 2001, chyba již bude napravena.
Příběh této 3D střílečky je z větší části kopií scénáře k filmu Star wars: Episode I. Ďábelská Trade federation podnikde vesmírnou blokádu mírumilovné planetky Naboo a vzápětí se na ni vylodí androidí invazní jednotky s cílem ovládnout planetu. Zatímco princezna shání pomoc u vesmírné rady, je na vás, abyste co nejvíce zpomalili postup protivníka, který drží téměř všechny trumfy v ruce.
Do hry poprvé vstoupíte jako člen obranných sil planety Naboo v právě okupovaném hlavním městě Theed. Odtud musíte co nejrychleji uprchnout a začít s polopartyzánským odbojem, ve kterém se podíváte po celé planetě. Lidí i materiálu je málo, a proto osvobozujete zajatecké tábory, chráníte lodě pašeráků poskytující zbraně vašim jednotkám a tak podobně. V závěru hry osvobodíte již zmiňovaný Theed a v poslední misi podniknete velký útok na vesmírnou základnu Trade federation, ze které je útok koordinován. Jak si jistě pamatujete z filmu, její zničení udělá za celým incidentem definitivní tečku.
Po grafické stránce je hra…jak to říci slušně… no prostě nic moc. Opravdu nechápu nač vyžaduje 3D kartu. Stěny, tráva, voda, to vše je jen hladký povrch s vhodným zabarvením ( i když musím uznat, že v otevřeném prostranství hra vypadá docela k světu). Všechny výbuchy vypadají až příliš animovaně, jen málo věcí se dá rozstřílet a ve zdi dokonce po střelách nezůstávají ani efektní krátery! Myslím si, že v dnešní době Duronu a GeForce by Lucas Arts mohli odvést o hodně lepší práci.
Teď bych napsal pár slov o povaze hry. Výběr vozidel ve kterých se proletíte ( projedete, poplavete) je vcelku slušný. Vyzkoušíte všem známý super rychlý Speeder, hbitý Heavy stap( ne nepodobný vnášejícímu se křídlu), a pomalý, ale silněji vyzbrojený Gian speeder. Z letadel je to pak masivní Police cruiser, slabší, ale o to hbitější Naboo Starfighter a proletíte se také prototypem UA Bomberu. Malým rozptýlením je potom jedna mise, ve které využijete schopnosti nepřátelské hlídkové lodi.
Obrovskou chybu bych viděl ve špatné volbě zbraní. Každý z vašich strojů má dva módy střelby. První, primární, je tvořen nevyčerpatelnými laserovými kanóny se střední účinností. Mód druhý, sekundární, je nejčastěij sestaven z omezeného nákladu raket, granátů nebo jiné výbavy s vskutku ničivým účinkem. Musíte si proto velice dobře rozmyslet na které cíle vzácný projektil použijete ( a že se tu a tam netrefíte to je druhá věc). Opravdu mne naštvala nemožnost výměny zbraní, a proto se všechny souboje scvrknou na zuřivé mačkání jednoho tlačítka. Kde jsou ty nádherné bitvy v Mechwarrioru, kde jste využili celou klávesnici téměř beze zbytku? U Battle for Naboo si vystačíte s několika klávesami na ovládání směru lodi a dvěma na střelbu. Nůďo.
Zaměřování cíle tvoří kapitolu samo o sobě. Pohybem lodi ovládáte zaměřovací kříž před čumákem a snažíte se ustálit ho na těle nepřítele. Kříž má nepříjemnou vlastnost vždycky se vrátit na své původní místo, a proto je někdy zacílení na zvláště hbitého androidka hotovým očistcem. Ještěže má laserový kanón nekonečnou munici, a tak bez většího rozmyslu pálíte kde se dá.
Nyní pár slov o protivníkovi. Po stovkách budete ničit filmové droidy ( spolu s jejich legračním elektronickým hlasem) těžké tanky, z jejichž hlavní hledí sama smrt a ve vzdušných soubojích se střetnete se slaboučkýma stíhačkama. Nutno dodat, že co jim chybí na síle nahradila hra na kvantitě, protože vždy budete stát proti několikanásobné přesile ( dvacet na jednoho bývá zívačka). Moc velký výběr nepřátel to rozhodně není, ale jak vám, tak ani vašim zbraním to asi vadit nebude. Málem bych zapomněl pohovořit o umělé inteligenci počítače, ta je totiž opravdu hrozná. Droidi se vás jen málokdy pokusí pronásledovat, stíhačky se ani nesnaží uhnout před střelbou, naopak se schumlují do velkého houfu a opisují stále stejnou dráhu letu. Celá invazní armáda vypadá hrozně chaoticky a nepůsobí to dvakrát příznivým dojmem.
Teď o tom, co je na hře skutečně důležité. O hratelnosti. Měl jsem v ruce hry s bezvadným enginem, výborným ovládáním i AI, ale bez dobré hratelnosti byly k ničemu. Ta je u Star wars: Battle for Naboo poměrně dobrá, zvláště létací mise považuji za bezvadné.
Dobrý dojem trochu kazí systém hry na životy. Pokud jste zasaženi příliš často, tak se poroučí vaše štíty a chvíli na to i vaše loď. Velmi mne překvapilo, když jsem se po své první smrti objevil nedaleko místa ztroskotání a na obrazovce se jen zjevila zpráva “Two lives remain”. Realističnost byla ta tam, ale má to i své kladné stránky.
Pokuste si představit situaci: Ze svého Starfighteru rychle pálíte po vesmírné základně, cíli vaší mise. O všechny životy jste přišli již dávno a ani v nejmenším se vám nechce hrát dvacetiminutovou misi znovu. Výstražná kontrolka štítů bliká krvavě rudou barvou jako o život, stíhačky obránců míjejí váš stroj jen o pár metrů. Energetické paprsky v různých barvách křižují vesmírný prostor. S lehkým třesem v rukou chrlím další dávky na reaktor základny – “Tak už vybuchni ty hnusná mrcho” slyším se křičet. Proplétám se kolem radarových antén základny a hledám výhodnou pozici pro poslední nálet, který by měl (alespoň teoreticky ) vyhrát válku. Vykouknu zpoza rohu a chystám se nabrat rychlost, když tu hledím do hlavně protiletecké baterie. KU*VA!!! Jebu na to, hnusná hra!!! Pouštím televizi, ale za pár desítek minut jsem zpět a zkouším to znovu.
Jak jste jistě poznali tak atmosféra je tu a tam docela povedená, k čemuž napomáhá i dobře koncipovaných patnáct misí. Každou z nich dokončíte za deset až dvacet minut čistého času, a to je důvod proč hra nevydrží déle než jeden víkend pohodové pařby.
Co říci na závěr? Kladná stránka hry tkví v její hratelnosti, relativně snadných misích a dobrém výběru strojů, které použijete. Malým zpestřením je také udělování medailí na konci mise za splněné položky (počet zabitých, přesnost střelby, čas mise atd.).
Druhá strana mince je tvořena nepěknou grafikou, slabým výběrem nepřátel s jejich mizivou AI a zbytečně jednoduchým ovládáním.
Podtrženo sečteno, Star wars: Battle for Naboo je hrou, jež nenabízí nic nového. Osobně bych ji doporučil spíše mladší věkové kategorii, která nemá tak vysoké názory. Těm ostatním ani ne.
Pro usnadnění přináším několik kódů.
Jděte do menu Options/Passcodes a napište: (uslyšíte cvaknutí)
PUHRPJAG ?
GPAYQWAJ ?
JHGNRGAS – Všechny levely
FMRYLDAD – Dark Side level
RJDGABAU ?
NIZWAGAO ?
LFZWKXAA ?
UYCZNCAX ?
SJTNGBAY ?
EOWXZGAS – Team foto
YEQKISBO ?
EBTRHBAF ?
JOBXXFAI ?
RECTVBAH ?
MFBCTYAQ ?
GEWBFUAU ?
EKMEMPAH ?
ABVUSEAY ?
HRDTOKIL – Advanced shields
RECTVBAH – Music showroom
Zadny text nebyl uveden – asi nekdo zmackl tlacitko Odeslat drive, nez neco napsal – to se stava…
chi