Spider-Man, tentokrát jako PC hra

Pavoučí muž je legenda. Po několika tunách pokresleného papíru se Spiderman konečně vrací na naše monitory – tentokrát již nejde o žádný amatérský projekt. Nemyslete si, že jde o nějakou náhodu, to ani omylem. Počítačová verze pavoučího elegána byla vypuštěna zcela záměrně s jasným účelem – zvýšit návštěvnost kin, kde se Spiderman promítá (na oficiální českou premiéru si budeme muset ještě počkat – přesně do 6. června). Můžeme začít spekulovat, zda bude film skutečně tak dobrý jako hra nebo to bude všechno jinak.

Komiks u nás není zdaleka tak rozšířený jako třeba v USA. Je pravda, že se u nás objevuje stále širší nabídka komiksů a počet příznivců se neustále zvyšuje, ale doposud jsme se nedočkali kvalitního počítačově-komiksového titulu (tedy pochopitelně, pokud nepočítáme nedávné výtečné Freedom Force). I když Spiderman: The Movie není ani zdaleka prvním titulem, který se inspiroval komiksy, má slušný potenciál, aby se stal titulem nejúspěšnějším – jednak ho produkuje slavný a schopný tým a jednak jde o přeci jenom o zpracování kultovní klasiky…

Grafika
Spiderman: The Movie po grafické stránce nevypadá vůbec špatně. Již na první pohled je vidět, že si grafici dali záležet na Spiderově postavě – ta je tvořena velkým počtem polygonů. Spiderman vypadá tedy velmi realisticky a rozhodně nesnese srovnání s graficky zahnívající Larou Croft. Srovnání Spidermana a Lary Croft by sice mohlo být zajímavé, ale nebudu se mu věnovat, protože by to nemělo smysl – Tomb Raider je přece jen jiný herní styl. Také Spiderovým protivníkům byla věnován kus poctivé práce, mají různé obličeje, nosí různě potrhané džíny a mluví černošským slangem (zejména běloši). Postavám nelze po vizuální stránce nic vážného vytknout, do herní koncepce byly zasazeny s maximální pečlivostí a nemám tedy důvod se strachovat, proč nevypadají tak dokonale jako v MOH. Pro 3rd akční hru je potřeba zvolit důmyslné prostředí a především pěkné a propracované, ale v jistém ohledu kvalitativně omezené, postavy – v případě Spidera se povedlo obzvlášť dobře skloubit kvalitu protivníků s jejich kvantitou, za což patří tvůrcům obdiv a zvláštní porce horké čokolády (nemusí být nutně švýcarská). Raději se ale budu věnovat dalším důležitým věcem, kterými Spiderman oplývá. Grafický engine, který Spider používá, ve mně probudil vzpomínky na skvělého Shadowmana a lehce nadprůměrného Maxe Payna (recenze). Ačkoliv je to trochu diskutabilní, Spiderman si vzal z každého titulu něco a výsledek je velice překvapivý – z Maxe Payna převzal textury a ze Shadowmana postavy a některé grafické prvky. Spiderman je ovšem zcela jinak zaměřený titul než výše zmiňované.

Prostředí a architektura Spidermana je velmi propracovaná, ocitáte se jak v uzavřených kanalizacích, chrámech, feťáckých doupatech, tak na otevřených městských prostranstvích. Je pochopitelné, že zpracování města nemůže být tak detailní jako interiéry (i když takové město za deště je paráda), ale rozhodně se můžete těšit na auty přeplněné ulice, realistické mrakodrapy se spoustou odlesků, chrliče, billboardy (nikoliv volební) a v neposlední řadě také nepřátelské bandy – je to sice překvapivé, ale většina lidských protivníků nemá žádný strach z výšek (šťastní to lidé). Vybavení vnitřních prostor komiksového lágru mne opět příjemně překvapilo. Na zdech se nacházejí hasičské přístroje, různé plynové bomby, na zemi se povalují haldy krabic, pneumatik, v garážích jsou ustájena auta atd. Zkrátka máte dojem, že se pohybujete ve skutečném světě a ne v nějakém sterilním meziplanetárním prostředí. Nejlepší ovšem je, že s téměř každým předmětem může Spiderman manipulovat – může ho házet přímo na nepřátele nebo ho zvednout, trošku si zaběhat a mrštit s ním určeným směrem (na nepřátelský ksicht). Asi nejzajímavější je, když Spiderman popadne bez větších problémů auto nebo dodávku a manipuluje s ní stejně, jako kdyby měl na hlavě mísu plnou jablek – je to zkrátka frajer, ten náš pavoučí-mlž, pardon muž.

Design misí
Jednotlivé úrovně bych mohl rozdělit na venkovní a vnitřní. Mise odehrávající se mezi mrakodrapy jsou slušné, ale nemůžu se zbavit stereotypního dojmu, který mne provázel. Poprvé jsem byl městskou architekturou doslova nadšen, ale když jsem viděl poněkolikáté to samé a navíc s podobnými úkoly, moje nadšení se pozvolna vytrácelo. Design vnitřních misí je rovněž na úrovni. Projdete se různými kanály, bankami, podzemkou, chrámy, polorozbořenými a hořícími věžemi, zkrátka o zábavu nebude nouze (většinou). Ovšem opět si nemůžu odpustit jednu výtku na adresu designérů. Docela mi vadilo, že ve většině interiérů byly velmi nízké stropy – měli jste tedy dost velký problém se chovat jako Spiderman. Je jasné, že šlo o záměr, ale pokud trpíte byť jen částečnou klaustrofóbií, užijete si pravé peklo – co teprve váš Spiderman.

Animace
Zpátky do virtuálního pavoučího šílenství. Jelikož jde o komiksově laděnou záležitost, nabízí se zde velmi důležitá otázka. Jak jsou nepřátelé a Spiderman rozpohybováni? Hu, odpověď není tak snadná. Náš hlavní hrdina vyšel z animačního procesu dobře naladěn a vycvičen. Jeho pohyby jsou plynulé, místy realistické – přece jen jde o smyšlenou a navíc zmutovanou postavu, ale hlavně velmi působivé. Spidermanovy schopnosti jsou zpracovány tak, jak jsem si představoval, ale o speciálních schopnostech se zmíním podrobněji až za chvíli (zatím si dejte kafe nebo tak něco). Drobnou výtku bych měl k rozfázované animaci Spiderova běhu – chápu, že není 100% člověk, ale běhá prostě divně. Jeho styl mi trochu připomíná Maurice Greena s dvaceti-kilovým závažím a křečí ve stehnech. Ale nic nemůže být dokonalé, takže to radši nebude dále rozvádět.

Speciální efekty
Těžko si dnes představit akční titul bez efektních pestrobarevných výbuchů, tepenných gejzírů, světelných a kouřových clon, smrtelných pachů a bezpohlavních nepřátel. Pro jistotu vám hned prozradím, že nepřátelé mají s chrlením krve značné problémy. Abyste mne špatně nepochopili, nechci, aby se v každé hře prolévaly potoky vzácné tekutiny, ale ani naprostá absence krevních nalezišť není východiskem. Je celkem jasné, že autoři zvolili “dětský přístup” k násilí, aby si zajistili dostatečný přísun barevných papírků hlavně od dětských příznivců komiksů – přece jen děti mají komiks raději než jejich rodiče. Násilníci a bloodfilové (milovníci krve a ultra-násilí) si tedy nepřijdou na své, ale tak už to v životě chodí. Spiderman vás ale zaujme jinými efekty. Kupříkladu oheň a výbuchy vůbec vypadají moc pěkně – jsou střídmé, funkční a nemají silně kýčovitý nádech. Střely nepřátel stylem zpracování trochu připomínají trajektorie z již zmiňovaného Maxe Payna. Z dalších čističových efektů na mne zapůsobila voda – a to nejen kvůli tomu, že se mi hra najednou začala neuvěřitelně trhat. Nasvícení potemnělých uzavřených prostor je celkem schopné – nejsou zde sice stíny jako v Blade of Darkness, ale i tak je to hezká podívaná.

Co dokáže Spiderman?
Víme asi všichni, že Spiderman není žádný padavka a jeho schopnosti značně přesahují možnosti běžného uživatele PC /wrestlingového zápasníka/ovčí babičky. Jestli mi nevěříte, je to vaše škoda, ale pak mi tady nebrečte, že jsem vás nevaroval. Ne, vážně. Spidermanovy schopnosti jsou hlavním trhákem hry (a filmu), které dělají z na první pohled jasné Tomb Raiderovky zcela jinak zaměřený titul – a to je přesně to, na co všichni příznivci komiksu čekali. Přiznám se, že jsem Spidermana četl hodně dávno, ale ještě dodnes si pamatuji jeho hlavní přednosti a schopnosti. Jen tak pro oživení. Spiderman se dokáže přichytit na jakoukoliv stěnu a pohybovat se po ní stejně dobře jako vy po chodníku. Není pro něj problém využít svých pavoučích schopností k tomu, aby skočil z dvacátého patra mrakodrapu (zkuste vyhodit pavouka z okna a uvidíte, co se stane). To ale zdaleka není všechno. Spiderman používá různé pavoučí triky – dokáže se bleskurychle pavučinou přichytit na strop nebo přilehlé stěny rychlostí letícího torpéda. Má v zápěstích zabudovanou pavučinu, kterou může kdykoliv vystřelovat – umožňuje mu hladké přemísťování/skákání vzduchem. Spiderman je rovněž velmi dobrý bojovník Jeho styl netvoří žádné pseudo-realistické výdobytky technické doby, ale v boji používá pravé pěsti a, světe div se, vlastní nohy. To by ale nebylo nic divného, vždyť i někteří filmoví akční hrdinové dokážou rozdat pár (mnohdy dokonce smrtících) ran svými končetinami. Jenže, náš Spideřík dokáže zajímavější kousky než stagnující a stárnoucí Jean-Claud. Spiderman začíná s několika obyčejnými kopy a postupně se propracovává k složitějším a působivějším kombům. Nové údery získáváte tak, že najdete průsvitnou žlutou, polo-průsvitnou ikonu pavouka. Ve hře jsou také stříbrné (doplňují magické schopnosti) a červené (obnovují životní sílu) pavoučí ikony. Spidermanovy bojové schopnosti jsou velmi rozmanité, ale musím vás upozornit, že zvládnutí silnějších komb není žádná legrace. Komba se skládají s variací kopů, pěstních úderů v kombinaci s výskoky a spec. pavoučími klávesami. Spiderman disponuje také speciální pavučinou, která má simulovat střelnou zbraň. Tuto specialitku budete hojně využívat proti bossům, které můžete pomocí jiné klávesy pohodlně zaměřovat.

Zvuk, hudba
Zvuk je již od úvodní instalace špičkový. Ne, vážně si nedělám legraci, ale po zvukové stránce je Spiderman vynikající. Skřeky, nepřátelské hlášky i zvuky pavučiny a speciálních zbraní bossů jsou úchvatné. Kopy a údery znějí totiž stejně jako v každém druhém akčním filmovém béčku – charakteristický kovový zvuk připomínající pleskání masa. Překvapivým, a z převážně většiny pozitivním, faktorem je audio-vizuální účast hlavního herecké hvězdy Tobeyho Maguira (střízlík z Pravidel Moštárny – nepleťte si ho z Elijahem Woodem, ten mu není vůbec podobný). Jinými slovy, ten hošík, co se objevuje zejména v začátcích hry (potom už jen v přiléhavém sexy pavoučím kostýmku), vypadá jako skutečný herec. Tobey své postavě propůjčil svůj velmi zvláštní hlas, ale musím říct, že je na něm vidět, že neměl dosud nic společného s počítačovým dabingem. Hlášky, které hbitě vypouští ze svých (v podstatě ještě) dětských úst, mi k drsnému pavoučímu muži mnohdy příliš neseděly. Nevím, možná vy budete spokojeni. Mimo hlavního hrdiny se ve hře ještě objevuje druhá důležitá postava – hlavní záporák (zelený skřítek) v podání Willema Dafoea (Americké Psycho). Jeho hlas je úchvatný a oblíbil jsem si jej víc než Tobyeho. Opravdu nejsem úchyl, ale Dafoe je zkrátka fajn záporák 😉 Hudební doprovod je docela průměrný, pochopitelně nevím, zda obsahuje nějaké motivy z filmu, ale představoval jsem si něco trochu jiného. Možná měli autoři vsadit na trochu tvrdší styl, protože forma, jakou zvolili, podle mne není příliš vhodná.

Ovládání, kamera
Nemohl jsem si pomoct, i přestože hra nabízí dost možností, jak si v praxi vyzkoušet všechny pavoučí schopnosti, měl jsem s ovládáním dost často problémy. Spiderman disponuje spoustou přídavných tutoriálů, jenže z výjimkou toho základního se skoro nic nedozvíte – máte před sebou pouze trať, kterou musíte v nějakém časovém intervalu zdolat, nic víc. Spidera ovládáte tolika klávesami, že se vám z toho možná zamotá hlava, ale neděste se, všechno si můžete přizpůsobit dle svého gusta. Bohužel ani to není dostatečnou zárukou pro bezproblémové a přehledné ovládání. Představte si, že jste v situaci, kdy musíte jednou ruku ovládat pohyb Spidera, druhou speciální pavoučí funkce a třetí zůstane zaměstnána tvorbou komb – v případě, že byste neměli dostatečný pár rukou, obraťte se laskavě na vašeho psychiatra, který podobné problémy dokáže řešit s lehkostí mu vlastní. V případě nedostatečných finančních prostředků máte smůlu a budete si muset vystačit s jedním párem pokud možno vlastních rukou (můj případ). Ovládání je tedy vyřešeno, jdeme dál. Jelikož je celá hra snímána kamerou sledující vaše pozadí, poměrně často se stává, že vidíte své pozadí, ale nikoliv mnohem podstatnější bitevní vřavu v popředí. Problémy s kamerou lze v titulu s 3D zobrazením předpokládat, ale to ještě neznamená, že je to správně. K tomu ,abyste měli ve hře vůbec nějakou šanci, se musíte velmi dobře orientovat ve vzduchu a právě s tím souvisí další problém. Mám konkrétně na mysli vzdušné souboje. Nemohl jsem si pomoct, ale připadaly mi děsně nudné a nezáživné, vrcholem byl souboj z bossem, kterého jsem musel postupně ubíjet ve vzduchu a poté ještě dokopat na pevné zemi. Uff. Díky automatickému zaměřování, bez kterého byste byli ztraceni, dochází často k paradoxním situacím, že nepřítele vůbec nevidíte. No, nevím, ovládání a kamery mi prostě nesedly, je možné, že by pomohla delší praxe nebo nějaký genetický implantát, ale na to nemám ani čas, ani peníze.

Závěrečné zamyšlení 😉
Herní podoba Spidermana předčila moje očekávání, je docela zábavná, věrná své předloze a nabízí slušný počet akčních prvků. Bohužel ji provází problémy v podobě nevyváženého ovládání, špatně snímajících kamer, vysoké obtížnosti a místo neúnosné hardwarové náročnosti. Určitě vás nepotěší nemotat ukládání v průběhu mise a relativně krátká herní doba jednotlivých úrovní. Co je platné, že je Spiderman vizuálně přitažlivý, když vás po několika hodinách začne štvát. Na druhou stranu Spiderman nabízí spoustu bonusů a doprovodného materiálu, který může být pomyslnou náplastí na technické bolístky. Je to na vás, ale já už se těším na filmové zpracování.

Převzato z GamePortu