SACRIFICE

SACRIFICE

Válka pěti bohů může začít a každý příznivce RTS a akce by u toho
měl být.

Všechny hry od SHINY jsou trháky- naprosté bomby a pářky pro fajnšmekry. Pokud tady napíšu MDK, všem znalcům akce se vybaví dokonalá řežba z dílny těchto herních bohů,
druhý díl nezklamal a opět dokázal mistrnost SHINY. Nyní nám tento tým přichystal koktejl nefalšovaného stratégování s drcením protivníka ve stejném vtipném kabátku, na který jsme zvyklí, a pozor! Z fantasy světa, což je bonbónek navíc!

Sacrifice má naprosto úchvatnou hratelnost, totálně vás vtáhne do děje a svou pohádkovou grafikou občas nechá vaše instinkty drtiče kochat se krásou panoramat z jejího překrásného světa. Příběh hry je plný tajemna a nejistoty, jakýsi Eldrad se ze svého světa (ve kterém exnul) díky jakémusi impovi (který jako imp nevypadá) dostává přes spektrální tunel do světa nového, ve kterém vládne pět bohů elementů a který je plný magických bytostí. O Eldradově světě se toho moc nedozvíte, jen že Eldrad před svou smrtí bojoval s démonem Mardukem, který se dostane i na tento nový svět a začne otvírat brány do světů démonů. No a vy je začnete zhruba od sedmé mise hledat a ničit, pronásledujete Marduka a jeho přisluhovače a nakonec zjišťujete, který z bohů se k němu přidal. Na své pouti bojujete s jinými kouzelníky, řešíte questy, potkáváte různé postavy a nové spojence/nepřátele.   

Hra samotná je založena na velice jednoduché bázi, která se stává čím dál tím více hratelnou a zábavnou, jak objevujete své možnosti. Na začátku každé mise máte establovanou základnu v podobě oltáře, který vám dodává základní obnos many a je bránou vlivu vašeho zvoleného boha. Pak jsou tady magie, duše a budovací kouzla. Manu využíváte k používání
budovacích kouzel a magie, duše pak k vyvolávání bytostí pomáhajících vám ve vašem úkolu. Do budovacích kouzel patří všechna základní kouzla včetně stavění modly, stavění manalithu,zasvěcení nepřátelské duše, spojení bytosti s budovou a obětování své bytosti u nepřátelského oltáře. Magie zahrnuje základní léčivé a zrychlovací kouzlo společné pro všechny bohy a dále jedinečná kouzla každého boha, např. bůh země vám umožní bombardování kameny, bůh smrti útok kobylek. Kouzla umožňující vyvolávání bytostí spotřebovávají duše i manu, každý bůh má vzhledově jedinečné jednotky, které se ale dělí do kategorií, které jsou zase stejné u každého boha, např. kategorie první zahrnuje u každého boha základní útočnou a velice levnou jednotku, která má u všech bohů v podstatě stejné bojové využití, ale u boha vzduchu se umí velice rychle pohybovat pod vlivem svého vlastního zdroje magie a u bohyně života zase kolem sebe dokáže vyvolat magický ochranný štít. Takže rozmanitost užití v boji opět nedosahuje kvalit Starcraftu, ale je tu.

Naopak oproti Starcraftu je tady patnáct krát pět misí, přičemž se nedočkáte opakování nápadů, to hře dodává tak obrovskou přitažlivost, že se prostě neodtrhnete od monitoru. Samotný boj je chaosem, magii můžete použít pouze kliknutím na dolní lištu, pro pokročilejší kouzla zde nejsou klávesové zkratky, takže pokusit se najít to nejničivější kouzlo uprostřed boje se většinou rovná smrti. V tu chvíli je jedno, že si můžete zadávat opravdu hodně různých příkazů a formací jednotek, v boji to prostě většinu času nezvládáte. Tento systém ale naopak dává šmrnc multiplayeru, ve kterém se pak pozná zkušený mág, proto se systém kouzlení nedá považovat za až tak velkou chybu.Trochu mě mrzela účelnost prostředí, kromě bohů a několika hrdinů si tady s nikým nepokecáte, všechno je přizpůsobeno tomu, aby jste se mohli soustředit na samotnou válku. Na druhou stranu to není RPGéčko, ale akční strategie. Všechny rozhovory se omezují na enginovou animaci, po které se vás postava zeptá, jak chcete odpovědět. Nyní bych se rád zmínil o bozích v Sacrifice:

PERSEPHONE, bohyně života a naděje

Jednotky Persephone se nejrychleji léčí, takoví trollové se po pár okamžicích v klidu mohou hned vrátit do vřavy. Má spíše ochranná kouzla, ale nechybí ani silná útočná. Magie mysticismu si najde uplatnění v každé situaci, proto se Persephone hodí pro začátečníky.

JAMES, bůh hlíny a skal

Mágové Jamese se vrhli na umění Butromagie, dovolující to nejprostší  “kouzlo”, vrhnout po nepříteli kámen. Má velice silné jednotky, jeho základní jednotka trogg má dokonce odolnost proti magii. Nevýhodou jednotek je pomalost a neúčinnost létavců.

STRATOS, bůh vzduchu a ledu ( možná tedy i vody)

Stratos je nejinteligentnější (nejvypočítavější a nejarogantnější) z bohů, má nejslabší pozemní a nesilnější vzdušné jednotky. Jeho magie se soustřeďuje na usnadnění vaší práce, odhodí nepřítele tornádem nebo ho zmrazí, magie Stratose je bonbónkem pro stratégy.

PYRO, bůh ohně a pokroku

Tento bůh je nejdivnějším ze všech, a pro mě i nejnesympatičtější, je bohem těžícím z toho, že jeho pomocníci působí dlouhodobá zranění ohněm. Mágové Pyra se většinou o své umění pěkně spálí, ale to samé platí o jejich nepřátelích. Má asi nejsilnější kouzlo: sopku.

CHARNEL, bůh smrti a bolesti

Nekromantové Charnela mají ve svých rukávech mnoho podlých kouzel, mor, kobylky, oživení mrtvol a jiné specialitky z Nechutné kuchyně. Charnel má slabé jednotky, které ale pokud působí bolest, získávají zdraví. Mají také největší zásoby many.

Sacrifice je DOBRÁ HRA, ale není pro lidi přemýšlivé nebo nesnášející akci. Je poněkud podivné, když vidíte tak pohádkový svět, sledujete, jak se druid vedle vás protahuje a vychutnáváte atmosféru klidu a pohody, kytičky se táhnou od obzoru k obzoru, mlýn v dálce se poklidně točí a stíny stromů se překrásně zařezávají do modrozelené trávy. Pak najednou polovinu obrazu zalepí výbuch černé energie a následně se druid rozprskne po okolí v přívalech masa a krve. Z kopce sjedou podivní Charnelovi lebkouni a kobylky vás začnou žrát téměř okamžitě. Horlivě rozdáváte příkazy trollům a lučištníkům, pak si všimnete řady vysokých postav, trhajících si ze svých těl vnitřnosti, bombardujíc s nimi vaši armádu, rychle přivoláte déšť žab a stáhnete se, výbuchy černé energie pronásledují váš běh a vy míjíte své hrdě se vznášející draky, mířící do vřavy. Když se otočíte, máte jasno, tuhle bitvu už nevyhrajete. Jedině tři draci se ještě drží, obludná stvoření nepřátelského necromanta drtí poslední trolly, kteří jsou stále ještě ve formaci kruhu, aby se stihli léčit, pak si všimnete jeho samotného, stojí na kopci a čeká, sesílajíc svá zvrhlá kouzla na všechny strany, vrhnete se do boje, kosíce kouzlem Zloby všechno, co se přiblíží, sesílajíc žáby a vyvolávajíc trolly. Dostanete se do mraku kobylek, obklopí vás lebkouni a vyběhnou démoni, tři gigantická sarančata vypálí a vy máte už jen opravdu málo zdraví, najednou se přes celé bojiště rozlehne výboj energie který vás zasáhne, skarabové odvádějí dobrou práci, s plným zdravím se vrháte k necromantovy a kosíte ho Zlobou, révovou zdí oddělíte jeho posily a drtíte zbytky svými gnómy. Z ničeho nic se z nebe snese černý létající přízrak a promění vás v mastný flek, no nic, snad to k oltáři stihnete rychleji, než necromant… Tak přesně tak probíhají souboje v Sacrifice, jde v nich o přesné načasování, oddělení nepřítele od velení armády, přerušování kouzel, volení správných formací a vyvolávání vhodných stvoření.

Sacrifice je hrou založenou na akci, přesto se bez strategie neobejdete. Doporučuji ji všem hráčům, majícím alespoň nějaké zkušenosti se strategiemi, dále pak milovníkům akce a lidem zbožňujícím fantasy, přesně pro tyto lidi Sacrifice je. Pokud si ji pořídíte, určitě si to užijete, je to dokonalá oddechová záležitost.