Nightstone – RPG killer

Nepříliš známá a slavná firma New Horizons se rozhodla vydat projekt, kterým by chtěla z pomyslného trůnu sesadit pekelné Diablo II. Ano, uznávám, je to dost šílený nápad, ale již několika tvůrcům se jejich šílené a úchylné vize nakonec podařilo vměstnat do originálního slušivého kabátku posetého perlami invence. Bohužel, New Horizons přes sebou mají velmi náročný úkol, který je takřka neproveditelný. Zdá se, že ani nedávno vylíhlý a velmi slušně provedený Dungeon Siege (recenze) nedokáže smazat hluboce vyryté stopy svého ďábelského vzoru – Diabla II. Když někdo chce vytvořit konkurence schopné RPG, nemůže se spoléhat na zázraky, musí přijít s něčím originálním, úžasným nebo v nejhorším případě klišoidním, ale zábavným. Dungeon Siege se podařilo vytvořit monstrózní 3D svět se spoustou variací, avšak s minimální možností vlastního rozhodování – všechny cestou nevedou do Říma, ale k hlavnímu záporákovi. Nightstone by měl tedy být minimálně tak propracovaný jako DS, aby měl vůbec nějakou šanci, byť i nepatrných rozměrů. Ještě bych také rád zdůraznil, že Diablo II není žádná technologická novinka a překonání audio-vizuální hranice by tedy mělo být relativně velmi snadné. Vzhledem k tomu, že mým úkolem není posuzovat realitu, ale kvalitu počítačových her, přestanu vás nudit a pustím se do rozboru.

Pozor! Příběh se blíží!

Začneme poměrně zostra, takže ti slabší z vás by měli raději odejít do vedlejšího stanu/místnosti. Příběh je tak neskutečně trapný a nicotný, že mám obavu, že se vám z něj udělá nevolno. Tak tedy. Bylo, nebylo, jednou na zemi dopadl mocný kámen. Byl obrovský a sálalo z něj maximální zlo, které brzy zachvátilo skoro celý svět. Přežili jen ti nejsilnější a také ti, kterým to pálilo – utekli do prozatím nezasažené, tedy relativně bezpečné oblasti. Bitvy byly velice kruté a sužovaly lidstvo tak dlouho, až se bůh rozhodl na zem seslat tři udatné bojovníky Pobřežní hlídky. Pardon, myslel jsem původně, že jde o členy pohřební… totiž pobřežní hlídky, ale prozradily je modré trenýrky (baywatcheři mají přece červené). Barbar, lučištnice a velmi těžko odhalitelný tvor – říkejme mu třeba kouzelnice, mají nelehký úkol. Musí zachránit celý svět, obeplout celý kontinent a získat zpátky své světelné meče – omlouvám se – svobodu. Již víme, že naši hrdinové jsou velmi moudří, silní a stateční, ale jsou opravdu tak schopní, aby spasili svět? Ale jistěže ano, jejich mocné artefakty (ruce, nohy) jim budou oddaně sloužit až do jejich/vaší smrti. Toť tedy celý příběh, jestli si ještě stále myslíte, že máte tu čest s nástupcem Diabla II, počkejte si na další “zajímavosti”.

Je to Diablo, není to Diablo?

Tak schválně, je Nightstone povedený klon Diabla nebo ne? Odpověď je stejně triviální jako otázka – není a zřejmě ani nemůže být. Nejsem zaujatý fanda Diabla II, to ani náhodou, ale nemám rád plagiáty – ještě méně jsou mi sympatické nekvalitní plagiáty. Nightstone se vás bude snažit omračovat argumenty typu: “Já mám tři postavy a Diablo jen jednu (+ pomocníka měkotu)“. Je sice moc hezké, že Nightstone nabízí hned tři postavy, ale než se začnete radovat, musím vás zchladit konstatováním, že můžete hrát pouze s jednou postavou. Ne, nezbláznil jsem se, opravdu to tak je. Zbylé dvě nevyužité postavy se budou nudit. On je totiž herní systém Nightstonu, slušně řečeno, velmi zvláštní. Po relativně slušném, ale nijak extatickém intru přichází první šok v podobě volby postav. K dispozici jsou tři odlišné charaktery, které si musíte všechny zvolit. Prvním chrabrým válečníkem je roztřesený barbar, dále vás uchvátí sexy unuděná lučištnice a závěrečné výběrové kolo uzavírá bezpohlavní asexuální kouzelnice. Oproti Diablu máte sice výhodu, ale velmi brzy poznáte, že jde spíše o přítěž. Postavy máte vybrány, hra tedy muže začít. Po krátkém načítání se objevíte na docela hezké měňavkovité mapě – je rozdělena na několik odlišných částí (skály, hradby, lesy). Ve třech rozích odpočívají vaše navolené postavy, které se z nedostatku zábavy proměnily v sochy. Způsob volby levelů dost nesmyslně kopíruje RT návyky v Duně 2 – vezmete postavu a přemisťováním se vám budou vyznačovat úseky, kde budete moci bojovat. Je to trapné, hloupé a podle mého skromného, ale zasvěceného názoru, v žánru RPG dokonce vysloveně nechutné. Rozdělovat hru na nějaké úrovně, proboha, kam chodili tvůrci do školy? Vraťme se ale zpět. Pouhá změna zaběhnutého herního konceptu ještě nemusí znamenat, že bude hra naprostý propadák, říkal jsem si. Třeba budou mise nápadité, provázané a možná dojde i ke spojení všech charakterů. Možná, ale co když ne? Všechno je přesně naopak.

Novinky? Raději ani ne.

Nightstone na nás mimo stupidního rozčlenění hry přichystal spoustu dalších nepříjemných překvapení. V Diablu mě velmi bavilo hledat cenné a velmi silné předměty, které dohromady přidávaly cenné bonusy (setové předměty). Ještě si občas vzpomenu na nezapomenutelný souboj se “svatou trojicí” v Lord of Destruction (recenze), který byl celkem obtížný, ale díky němu jsem získal spoustu zkušeností a magických předmětů. Souboje v Nightstone jsou tak nudné, že jsem u nich několikrát usnul. Bojový systém je doslova ukradený z Diabla, jenže obsahuje spoustu chyb. Lučištnice si s lukem docela rozumí, ale bohužel jí nedošlo, že jde o zbraň užívanou na větší vzdálenosti – hlavní (skutečnou) výhodou luku je velká přesnost a rychlost střel, které nepřátele devastují dříve, než se k vám dostanou. Lučištnice používá luk správně jen velmi zřídka – dřevěné bedny a sudy nedokáže zlikvidovat z větší vzdálenost (2 metry). Barbar celkem bez problémů vládne sečnými zbraněmi, ale luk mu raději nesvěřujte – zcela jistě by se zastřelil. Kouzelnice je asi nejpodivnější a nejhloupější charakter. Veškerá magická moc, kterou disponuje, vychází z hůlek, které nachází na nejbizarnějších místech. Žádná efektní kouzla jako v Diablu II nebo DS, no myslím, že již teď máte jistou představu o kvalitách Nightstone. Nebojte se, dál už to bude jenom horší a horší. Nightstone pochopitelně zkopíroval mnohem víc, než jen systém, boje a postavy. Běžné předměty jako hojící a manotvorné lahvičky jsou téměř totožné jako v DII, pouze jejich obsah je vyjádřen v procentech. Tomu říkám invence. Další překvapivou abnormalitou jsou zbraně, brnění a ostatní magické předměty. Je vám už asi jasné, že je nacházíte v nádobách, sudech a truhlách (opět téměř shodných jako v DII), ale celkem mne zarazila jejich účinnost. Síla zbraní a odolnost brnění se vyjadřuje několika podivnými ciframi, ale také úrovní – např. meč první úrovně atd. Zmatenost a nepropracovanost tohoto systému vás bude neskutečným způsobem iritovat. Když přidám pár plesnivých jahůdek na zkažený pejsko-kočiččí dort – stupidní hromadění sáčků peněz v inventáři, nízká odolnost zbraní, nesmyslné předměty (lahvička s otazníkem s obsahem, který má různý účinek), nedořešený interface vašeho inventáře – netušíte, jaký máte útok, obranu atd. Velmi nepříjemné je, že během mise nelze hru ukládat. Pozici si lze uložit až po ukončení mise ve speciálním menu Options – tam bych tedy já SAVE a LOAD rozhodně nehledal. Docela humorně vypadá mapa, která se podobá zatemnělému nefunkčnímu radaru – vaše postava je modrá tečka a nepřátelé jsou drobné červené tečky vyzařující zelené pruhy (podle toho, jak jsou daleko). Zapomeňte na pohodlné cestování s bohatou mapou ála Diablo II či DS.

(nucené) Přídavky

Nightstone obsahuje editor, ve kterém si můžete vytvářet vlastní dobrodružství. Možnosti editoru jsou podobné jako u Warcraft II. Je sice fajn, že máte možnost editovat postavy, ale pak nemá smysl hru hrát. Pokud se tedy budete hodně nudit, zkuste se ponořit do editoru a vyzkoušejte si jiné volby, vlastní prostředí, třeba se budete bavit víc.

Audio-vizualice, aneb jak se zadarmo zbláznit

Na první pohled se vám bude zdát grafická úroveň Nightstone docela slušná, ale až se pořádně rozkoukáte, zjistíte, že to byl jen sen. Nightstone údajně podporuje 3D akcelerátory, ale já jsem si žádných 3D efektů nevšiml. Všiml jsem si pouze toho, že Nightstone je 2D izometrickou podivností, která se snaží vydávat za A titul. Grafika umožňuje sice rozlišení až 1024 × 768, ale v tomhle rozlišení jsou předměty sotva patrné, takže budete stejně muset použít rozlišení o řád nižší. Architektura a design úrovní je k pláči. Úrovně jsou skoro stejné, neustále se opakují kobky, hory, lesy. Prostředí není nijak rozmanité ani zajímavé. Budete se cítit stejně špatně na slunných vrcholcích jako v nejhlubších kobkách – atmosféra je tedy 0%. Ještě horší je to s animací, ta je tak strašná, že mi připomněla 2D arkádu The Simpsons. Vaše postavy po bojišti bruslí, nepřátelé se pohybují rychlostí světla, ale jakmile dojde na boj, přepnou se do zpomaleného módu – jejich smrt je otázkou několika pozemských vteřin. Celkem uboze vypadají magické efekty, ale jejich provedení odpovídá celkové kvalitě Nightstone. Protivníci jsou graficky dosti ohavní, a místo aby vám naháněli strach, působí spíš legračním dojmem. Vrcholem nestoudnosti a arogance je zvuk a hudba. Hudební doprovod je špatný, skládá se z nesourodých pazvuků hudebně impotentních amatérů a navíc je proveden velmi nekvalitně (ze špatných nízkofrekvenčních samplů). Skladatel byl buď naprostý hudební diletant, nebo největší génius a žertéř v jedné osobě – to, co se mu povedlo vytvořit, je vskutku “impozantní”.

Ovládání

No, asi byste chtěli slyšet, že tahle parodie na Diablo se aspoň dobře ovládá, ale ani to vám bohužel nemohu říci. Často se vaše postavy při pokusu obejít oblázek zaseknou, a to zrovna v momentě, kdy to budete potřebovat nejméně – v časově omezené misi. Ovládání je plné chyb a rozhodně neumožňuje tak komfortní zacházení s postavou jako DS nebo Diablo II.

Nightstone je po všech stránkách špatně zpracovaná RPG, která dnešního hráče nezaujme ani technickou stránkou, a už vůbec ne hratelností. Ruce pryč od tohohle nudného, šedivého a odpudivého paskvilu, raději si zahrajte Diablo nebo šachy! Kdo má rád RPG, nechť si přihodí jeden bodík, ten, jehož favoritem číslo jedna je Diablo II, bude body odebírat.

Převzato z GamePortu