Medieval: Total War – bomba ze středověku!

Nasedněme do stroje času, zapomeňme na přítomnost a vychutnejme si návrat do temného středověku. Nic se nebojte, nestaneme se ubohými poddanými s těžkým a nejistým životem, plným bídy a dřiny. Čeká nás velkolepý život a o našich činech se budou vyprávět pověsti. Naše jména budou navždy zapsána do dějin. Toto je Medieval: Total War, neuvěřitelná a strhující 3D strategie z dob středověku, přesněji 11. až 15. století. Zavede nás do světa strachu a krutosti, plného politických intrik. Osud nás povleče po krvavých bojištích a záleží jen na nás, jak schopní a udatní jsme.

Zatemněte si svůj pokoj, vypněte mobilní telefon, zamkněte dveře, ať vás nikdo neruší. S posvátnou úctou vložte instalační CD do počítače. Po instalaci a spuštění doporučuji rozhodně shlédnout efektivní film, který vám dokonale přiblíží, o co v Medieval: Total War půjde. Po pokoji se vám začnou rozléhat tóny hudby, která středověk jistě vystihuje a vy řádně vychutnávejte věk temnot a neútulných obydlí. Tak. Jste správně naladěni? Věřím, že ano.

Než se pustíte do ovládnutí středověké Evropy pomocí hlavní kampaně, doporučuji kliknout na Battle Tutorial, který vás nenásilnou formou naučí zacházet se svými vojsky na bitevním poli. Na tomto místě je nutné pochválit zcela jednoduché a intuitivní ovládání, které se vám hned dostane do krve. Svým vojskům budete velet neomylně, jako rození vojevůdci. Jednoduché ovládání vám umožní zcela si vychutnat atmosféru středověkých bitev. Tutoriál vás provede několika bitvami, kde také nastíní základní strategické triky pro středověké bitvy a dobývání hradů. Pro seznámení s diplomatickou částí hry zde najdete i Campaign Tutorial. Ten je sice méně obsáhlý, avšak postačující. Naučí vás jak stavět jednotky, jak s nimi pohybovat po mapě Evropy a efektivně je využívat. Dozvíte se také, jak získávat informace o soupeřových úmyslech a vojskách. Po dokončení obou tutoriálů budete  připraveni pokleknout před odstupujícím vladařem, převzít jeho vládu a začít rozšiřovat království.

Jak jsem v předchozím textu naznačil, Medieval: Total War je příjemnou kombinací tahové a realtime strategie. První případ nastává tehdy, kdy k vládnutí využíváte diplomatických kroků, stavíte hrady, budujete svá vojska, vylepšujete jejich výzbroj stavbou příslušných budov, snažíte se pomocí náboženství udržet poddané v klidu, vysíláte emisary na mírová jednání, či provdáváte princezny, aby se utvrdily přátelské vztahy. To vše děláte v průběhu roku a další tah začíná s rokem novým. Pokud však diplomacie nestačí, je třeba nechat promluvit meč a vést svá vojska do bitvy. Chcete li však velet svým vojskům osobně, hra se změní na strategii realtimovou a vrhá vás do víru středověkých bitev v 3D prostředí. Na ploše velkých map pak v reálném čase vedete udatně svá vojska do boje proti šikům nepřátel. Střety vojsk, dobývání hradů a pevností. To vše, v rozmanitém terénu – od evropského až po pouštní, vás dokonale vtáhne do krutých a nemilosrdných bitev středověku. Ti nejdrsnější vladaři pak mají i možnost pozabíjet zajaté vojáky s vystihující, trochu morbidní zvukovou kulisou.. Takový detail je opravdu potvrzením krvavosti těchto bitev. Slabším povahám hra nabídne i automatickou kalkulaci výsledku bitvy.

Ale podívejme se na Medieval: Total War postupně. Nejdůležitější součástí hry je samozřejmě kampaň. Máte několik možností, jak ji začít. První, na co při zakládání nové kampaně narazíte, je volba období, ve kterém bude kampaň probíhat. Každá z nich má svá specifika a vyžaduje odlišnou strategii:

„Early Period“ nás zavede do nejtemnějších dob středověku, kde hlavním přesvědčovacím nástrojem je meč. Evropa není jasně rozdělena, loajalita je více osobní než abstraktní pojem národního cítění. Je to věk válečníků, kteří byli za své úspěchy na bitevním poli odměňováni majetkem a postavením ve společnosti. Charakteristickou feudální politikou je: běž válčit a pokud přežiješ, dostaneš majetek a postavení. Strategii musíte založit více na dobývání území než na politických intrikách. Pacifistům rozhodně nedoporučuji.

„High Period“ začíná roku 1200, v době, kdy je Evropa pod vládou dynastií. Je z velké části rozdělena na království s nejasnými hranicemi, o které se vedou spory. Každé království je tak velké, kolik je schopno udržet armádou. Křižové výpravy dosahují svého vrcholného období. Ke slovu se tu však ve velké míře dostává i diplomacie a je k úspěšnému hraní potřebná. Zahoďte zábrany, provdejte dceru krále a potvrďte tak přátelství. Silná paže a dobrý meč jsou důležité, ale bez uzavírání aliancí se neobejdete.

„Late Period“ nás postrčí k roku 1320. Rivalita mezi Anglií a Francií přechází do dlouhého konfliktu, stoleté války. Evropa je již z většiny pevně rozdělena. Německo se stejně jako o několik století dopředu snaží rozšiřovat říši. Národy však docházejí k názoru, že pomocí armád a teroru nevyčistí Evropu od ostatních náboženství. Před hraním tohoto období shlédněte v televizi několik politických diskusních pořadů a přiučte se fíglům. „Late period“ rozhodně vyžaduje obratnou politiku a vhodné umísťování tlaku armád.

Po zvolení období, ve kterém chcete kampaň hrát, přichází nabídka národů. Nechybí mezi nimi samozřejmě Anglie, Francie, Španělsko, Rusko, Egypt, Turecko… a k nim i příslušné osobnosti středověku, jako Richard Lví Srdce, Johanka z Arku či William Wallace … Národů je přesně 12 a každý z nich je různě obtížný a vyžaduje odlišný přístup. Zatímco například Francie vyniká těžkooděnci Chivalric Knights, obzvláště trénovanými v Toulouse, Rusko disponuje rychlými střelci na koních. Příkladů je mnoho a nechci vás nudit jejich vypisováním. Ostatně vše máte dobře vysvětleno ve spodní části obrazovky, tedy pokud alespoň trochu umíte anglicky.

Tak, zvolili jste vše potřebné a začali kampaň. Pokojem se vám rozléhá středověká hudba a vy vidíte mapu Evropy. Vše je celkem jasné, možná bych vytknul hůře rozlišitelná vlastní území. Své jednotky a hrady poznáte dle praporů, na které si musíte zvyknout. Ke všemu vám pomáhá i malá mapa s barevným rozlišením území. Jak jsme si psali, tato fáze slouží k politickým tahům, výstavbě, přesunu armád… Pokud jste již spokojeni se svými kroky, vyhlásili jste jedněm sousedským národům válku, ke druhým jste vyslali emisary s žádostí o příměří, můžete ukončit rok. Ne, rozhodně to není tak jednoduché. Často se dostanete do politického tlaku, kdy musíte zvolit mezi aliancemi. Pokud se totiž dva národy nemají rádi, nemůžete kamarádit s oběma…, hra tím dostává šťávu a přinutí vám rozpumpovat mozkové závity naplno. K tomu se vám přidá rebelie, cholera a další výkvěty středověku. Zkrátka, jako panovník to nebudete mít jednoduché.
Při získání území můžete také udělit dekrety o vlastnictví generálovi. Tím si více získáte jeho přízeň a v bitvě za vás bude bojovat, třeba dokud nepadne. A i pak uvidíte na jeho tváři úsměv z toho, že mohl položit život za vás.
Ke středověku patří samozřejmě i náboženství. Proto nezapomínejte na mnichy a kněze, kteří vám pomohou udržet obyvatele v klidu. Přivřete oči i nad prodejem odpustků. Hlavně že zabrání rebelii.

Prvků, které vám pomáhají udržet vládu, je mnoho. Někdy však nestačí jen politika a ke slovu se dostává armáda. Hra se přepíná z mapy Evropy na 3D bojiště. Mapy, kde se boje odehrávají, jsou velice různorodé. Od pouští až po hornatá prostředí. Velmi potěšující je i fakt, že není jedno, z jaké strany mapy útok vedete, nebo se bráníte. Takže, pokud se vám nepodaří porazit nepřítele z jedné strany, můžete začít příští bitvu ze strany druhé. Třeba strategicky výhodnější. Na jednotkách se i výrazně projevuje vliv prostředí. Bitva s těžkými rytíři v poušti je rozhodně výhodnější pro lehčeji oblečené saracény.

Myslíte, že obraz středověkých bitev je stále stejný? Ohromná množství vojsk, velitelé pohrdající lidským životem, řinčení oceli, krvavé střety a vše téměř bez strategie? Tak přesně toto Medieval: Total War není a označení strategie si rozhodně zaslouží. I když bitvy samotné budou masivní, s účastí až 10 000 jednotek (kacíři s pomalými oři, jenž modlí se v boží zázrak), neděje se zde nic podobnému „vezmu hordu vojáků a zaútočím na druhou hordu vojáků nepřátelských“. Tímto způsobem by jste brzo ukončili dobu své vlády.

Celkem hra obsahuje přes 100 typů jednotek, takže je z čeho vybírat a záleží na vás, jakou strategii bitvy volíte. Zda několik málo účinných těžkooděnců, nebo mračna levných legií. To ovšem z vlastní zkušenosti nedoporučuji. Podařilo se mi totiž zvítězit se 40 jezdci na koních proti 800 levným, málo ozbrojeným pěšákům. Armáda by měla být vyvážená a vždy se pokud možno snažte zjistit informace o protivníkově vojsku. Musím zmínit i každý začátek bitvy, kdy za podmanivé hudby a křiku začínají vaši vojáci útočit. Tvůrcům se velmi zdařilo navození středověké atmosféry, která vám vlije adrenalin do krve. S velkým napětím budete tvořit formace, napadat nepřítele a snažit se mu přijít na kobylku.

Strategické využívání terénu je důležité a nezbytné. Lučištník střílející do kopce je téměř bezbranný proti jízdě na koních řítící se na něj jako kameny. Určitě by byl více potěšen, kdyby jste ho umístili na kopec a on mohl z odstupu střílet na pomalu do kopce stoupající jezdectvo. Proti jízdě se například dají dobře využít i lesy, kde se její účinnost velice snižuje a výhoda se přelévá na pěší jednotky. Les je nepostradatelný i pro ukrývání a napadání nepřítele ze zálohy. Jednotky útočící ze zálohy mají o mnoho lepší morálku, a tím i účinnost.

Tím jsem se také zmínil o morálce vojsk, což je jedna z nejdůležitějších informací o jednotce. Jednotka pod stalým tlakem, kterou budete bezhlavě posílat z útoku do útoku, se vám na to brzo vykašle a dá se na útěk. Informace o momentálním stavu jednotky se objevuje po umístění kurzoru nad příslušnou jednotkou. Pěchota umístěná volně v terénu bude mít například nápis „Happy when flank protected“ (Šťastni, když mají chráněný bok), z čehož je jasné, že nejzranitelnější jsou právě z boku. Pokud ženete jednotku z útoku do útoku, očekávejte poznámku „ Worried by so many causalties“ (Jsou vystrašeni velkými ztrátami). Únava vojáků také působí na jejich výkon. Rytíři, ženoucí se na velkou vzdálenost plnou rychlostí do útoku, doběhnou k hlavnímu místu boje značně unavení. Proto povel k útoku musíme zadávat v pravou chvíli. Ne moc pozdě a ne moc brzo. Po několika bitvách sami poznáte tu pravou chvíli. Zkrátka nikdy nezapomínejte na své vojáky, jak se cítí a jak jim je. Jedině tak budou dobře bojovat.

Pro ty, kteří se v Medieval: Total War nechtějí zaobírat politickými pletichami a jsou rození válečníci, hra nabízí několik možností, jak si válčení užít dosyta. Jako první z nich uvedu „Custom Battle“, kde máte možnost si nakonfigurovat jakoukoli vlastní bitvu. Proces nastavení prochází přes několik stupňů. Od volby doby, výběru stran, mapy, terénu, obtížnosti až po nákup jednotek, dle zvolených bodů. To vám přináší téměř nekonečné možnosti válčení s plnou konfigurací bitev.

Další podobnou možností je „Quick Battle“, kde vás neobtěžuje žádné nastavování. Zkrátka jste vržení časovou dírou přímo do středověké náhodné bitvy.

Znalci historie jistě uvítají další dvě možnosti. „Historical Battles“ a „Historical Campaigns“. Z názvu již poznáte, o co jde. „Historical Battles“ vám však bohužel nabídnou jen 3 bitvy dle skutečných událostí. Jednou z nich je například bitva u Bannockburnu v roce 1314, která je vyvrcholením dlouholetého sporu mezi Anglií a Skotskem. V ní nepříliš vojensky zdatný král anglický Edward II utrpěl porážku od skotského panovníka Roberta de Bruce. Výhra v této bitvě později vedla k uznání nezávislosti Skotska na dalších 400 let.

Ke každé bitvě je vždy uveden komentář s historickými souvislostmi. Můžu potvrdit, že mne, ač nejsem znalec středověku, informace zaujaly a bitvu jsem si z chutí zahrál. To potvrzuje fakt, že Medieval: Total War vás nejen pobaví, ale i nenásilně rozšíří historické znalosti středověku.
„Historical Campaigns“, tedy historické kampaně, jsou podobné s tím rozdílem, že každá kampaň obsahuje několik bitev a reprezentuje slavná tažení známých panovníků. Najdete zde celkem 6 kampaní, včetně stoleté války (možné hrát za Francii i Anglii) a slavných křižáckých výprav, které si můžete zahrát opět jak za muslimy, tak za „křižáky“.

Jedním z posledních detailů je editor map. S ním se samozřejmě u her takového formátu počítá. Hra samotná obsahuje desítky map, které lze použít při „Custom Battle“. Tvůrčí osobnosti však editor uvítají. No řekněte, není lákavou nabídkou udělat rekonstrukci nějaké středověké bitvy z vašeho blízkého okolí?

Posledním bodem je multiplayer. Umíte si představit bitvu proti lidskému protivníkovi ve formátu Medieval: Total War? Tisíce jednotek na každé straně? Monstrózní výjev středověké bitvy jak z obrazů slavných mistrů. Medieval: Total War je strategie pravého slova smyslu a multiplayer dává hře nekonečné možnosti. Není nad to porazit lidského protivníka. Přenos dat přes obyčejnou telefonní linku a modem je sice dost náročný, ale věřte, že pokud jednou multiplayer v této hře zkusíte, bude vás to stát hodně probdělých nocí…

Medieval: Total War nemá protivníka ve zpracování středověkého tématu. Hra dokáže navodit dokonalou atmosféru středověku. Při bitvách vás přitluče k monitoru a navalí množství adrenalinu do krve. Jsou to kruté, nemilosrdné bitvy, dobývání hradů a pevností, ale i umění diplomatické strategie a poučný výlet do let středověku. Kombinace volby začátku kampaně, mezi třemi obdobími a 12 národy vytváří možnost hrát až 36 dlouhých kampaní. Což se běžnému hráči nepodaří zahrát za rok. Není to hra, kterou by jste po pár týdnech hodili do šuplete. I když vám téma středověku vůbec nic neříká, tak Medieval: Total War vás jistě osloví, stáhne o několik století zpět a jen tak nepustí. Nebraňte se a nechte se unést středověkou atmosférou. Stojí to za to.

Převzato z GamePortu