Icewind Dale II

Studio Black Isle se podepsalo do srdcí všech zarytých milovníků RPG her svou jedinečnou a v té (možná i této) době absolutně megalomanskou hrou Baldur´s Gate I. Svou propracovaností, rozlehlostí, grafikou a úžasným příběhem překonalo dosud vžité standardy, takže nemohlo trvat dlouho, aby nevznikl i druhý díl, který už sice nebyl tak originální vzhledem k jeho předchůdci, ale i tak si jej málokdo nechal ujít.

Protože jsou ale mezi námi i poněkud přímočařeji zaměření hráči, kteří raději kosí haldy kostlivců, goblinů, oheň plivajících nestvůr atd. (ano, poznali jste Diablo :-)) a nad neustálým čtením textů, případně přemýšlením nad příběhem jenom ohrnují nos, bylo potřeba jim dopřát podobné zábavy. Neříkám, že je na tom něco zlého, možná mají problémy s angličtinou (osobně češtinu opravdu nenávidím, výrazy jako magická střela, ohnivá koule a jim podobné mně rvou srdce jako bývalému hráči AD&D) nebo se chtějí pouze odreagovat jednoduchým zabíjením. No a právě tuto skupinu hráčů si tam někde za Velkou louží vzali „do merku“ a připravili pro ně Icewind Dale I. Ten sklidil taktéž obrovský úspěch a hrálo jej už více lidí. Fanoušci BG jen pro ten pocit a ostatní pro přímočarost. A po pár datadiscích ke všem dříve jmenovaným hrám přišel na svět Icewind Dale II.

Změna pravidel

Trošku delším úvodem jsem se dostal k tomu důležitému. Hrál a dohrál jsem vše, o čem jsem před chvílí psal, takže se nebojte, že bych neměl ten „správný rozhled“. Především musím upozornit na změnu pravidel AD&D z druhé na třetí edici. Většina změn je k lepšímu a máte větší výběr v povoláních, kouzlech aj. Ale např. mému známému se stalo, že u svého priesta (kněze) měl wisdom pouze 16, jelikož dříve to nebylo na překážku, což mu docela daleko ve hře udělalo velký problém. Mohl kouzlit pouze do šesté úrovně kouzel. Na devátou potřeboval 19. Takže doporučuji nic nenechat náhodě a číst si veškeré popisy. Výborné jsou také traity, které znáte možná už z Falloutu a máte možnost si je vybrat zhruba každý třetí level. Jedná se třeba o blind fighting (boj po slepu), armored arcana (kouzelník má menší možnost neúspěchu, pokud má na sobě brnění), improve critical strike (zvýšení šance na kritický zásah) atd. Prakticky to, co jste si mohli ve druhé edici vybrat při tvoření postavy se tady objevuje v jiné formě a po celou dobu hry. Taky třeba AC (obranné číslo) se zvyšuje, dříve se snižovalo.

Grafika a zvuky

Jinak nějaké další změny nezaznamenáte, nebo budou jen kosmetické. Oproti prvnímu dílu si můžete lehčeji nastavit kvalitu hry, aby se vám na vašem „stroji“ necukala. Rozlišení už také není zafixované jen na 640×480, případně 800×600. Můžete jít až na 2048×1536, což je opravdu velice slušné. Samozřejmě nečekejte nějaké obrovské grafické orgie. Pokud vlastníte počítač za 200 000,- a nejsou všude odlesky, perfektní stínování a slovo kostičky vám zvedá vlasy hrůzou, protože potřebujete to nejlepší, ruce pryč. Od toho tato hra není.

Když už jsem nakousl tu grafiku… Pokud jste viděli BG nebo ID I, není co řešit. Čekejte mírné zlepšení a dopilování, ovšem nic víc. Ostatní si představte izometrický pohled, při kterém se střídá noc a den, sem tam prší (spíš teda sněží), někdy svítí sluníčko a váš drow (rasa, která žije v podzemí) z toho vůbec nemá radost. Různé louče, ohníčky a další menší animačky se pěkně pohybují a pocit z dobře odvedené práce jen dokreslují. U grafiky si není nač stěžovat.

Hudba a zvuky jsou trochu slabší. No, slabší. Pouze z toho důvodu, že jich je málo. Pokud se z vašich reproduktorů bude linout hudba, bude si ji užívat a jakmile skončí, jen si povzdechnete. Hraje pouze v některých lokacích a u některých soubojů. Zvuky jsou standardní, fireball vybuchuje, kouzelník zaklíná. Jednoduše působí tak, jak mají.

Příběh

Určitě jste zvědaví, jaký příběh pro vás tvůrci předložili tentokrát. Nic menšího než další záchranu Icewind Dale. Začínáte v přístavu Targos, kde máte pomoci odstranit hrozbu goblinských nájezdů. Bohužel se většina posil pro navýšení počtu obránců nedostavila, takže budete muset vše začít řešit sami. Zdejší starosta spolu s kapitánem vás budou do začátku zásobit různými úkoly a po čase budete po městečku pobíhat jako doma. Samozřejmě toto vše bude jen prolog a jako jediní možní zachránci zaútočíte i na nepřátelskou pevnost a časem se budete dozvídat, že všechny útoky nejsou jen tak nahodilé a vytváří se armáda, která má za úkol zničit… Linie není vůbec složitá, takže nic už neprozradím. Stejně po několika hodinách hraní lehce zjistíte, jak to všechno skončí a s kým si to pěkně rozdáte na život a na smrt.

Jednotlivé kapitoly hry jsou rozděleny ne animacemi jako v BG, ale jako v ID I. Tedy psaným i mluveným proslovem a obrázkem na celou obrazovku. Tento proslov má na starost jedna postava, se kterou se jako s dítětem setkáte i během putování.

Hratelnost

Obtížnost je docela vyrovnaná, ale rád bych potkal někoho, kdo by byl schopen hrát na tu nejvyšší. Při setkání s jediným pravým drakem ve hře (kterého samozřejmě zabíjet nemusíte) jsem byl po několika pokusech fakticky přinucen přejít na very easy, abych jej zničil. A odměna stejně nebyla hodná toho utrpení. Jinak jsem nějaké větší zákysy neměl. Každopádně pokud si myslíte, že budete moci projít hru jen s jedním charakterem, opravdu moc vážně pochybuji o vašem úspěchu. Dokonce jsem na úplném konci neměl ani pořádně přístup ke kouzlům deváté úrovně. Sice v tom hrál roli fakt, že můj kouzelník byl drow, který má získávání zkušeností pomalejší, ale i tak…  Zkrátka, na výběru vaší družiny bude hodně záležet a jak už bývá zvykem, nevzít si zloděje, dvě postavy na boj a kněze může mít sebevražedný směr. Pokud se to přece jenom stane, můžete při každé nové úrovni změnit povolání. Jedna malá odlišnost od druhé edice – neexistuje zde dual class (například fighter / priest).

Postavy a inteligence nepřátel je průměrná. Sem tam naštve, když se vám budou motat vlastní charaktery po obrazovce, ale v boji někdy potěší, že ten nejsilnější se honí jen za jedním, takže s ním můžete utíkat a ostatní do něj doslova buší. Příběh a nějaké složité vynikající sub-questy nečekejte. Někde jsem četl, že je to trošku jiná odrůda Diabla a není to úplně lež. Ovšem rozhodně to není tak stupidní (a to mi nevyvrátíte), jak právě zmíněná hra. Sice jde vždy jen o boj, ale časté mírně složitější hádanky a nové lokace vás vždy mírně přibrzdí a musíte aspoň trošku zapojit mozek.

Co se týče vybavenosti a věcí, které můžete najít, dle mého názoru budete mít možnost získat opravdu velkou sbírku velmi pěkných zbraní a bude záležet jen na vás, co upřednostníte. Holy avenger pro paladiny zde nemusí být to úplně nejlepší a nejvhodnější k používání. Také si dávejte pozor na různé funkce a vychytávky veškerých magických věciček a jen tak ledabyle je nevyhazujte. Třeba na vyvolané nestvůry a nemrtvé se mi nejedenkrát hodila má halapartna, která si s nimi většinou lehce poradila. Hoši v Black Isle tady dali opravdu hlavy dohromady a poskytli o mnoho víc radovánek, než v minulých hrách.

Co říct závěrem. Myslím, že lidé, co už dříve okusili výtvory teamu Black Isle, mají už tento počin dávno dohraný. A vy ostatní, kteří by přece jen něco tak unikátního minuli, šup do obchodu utratit nějaké ty draze vydělané kačky. Nebo aspoň za kamarádem, který bude ochotný se své oblíbené hry na pár týdnů vzdát. A ty týdny nejsou přehnané, sice se ID II nemůže rovnat BG (kterémukoliv dílu), ale i tak si u něj užijete spoustu zábavy.

Foto převzato z www.doupe.cz