„Flaška! Tedy, eeeeeh….“ „Křeslo, křeslo, křeslo!“ „Houby křeslo, vždyť je tam bílej duch! Duch!“ „Kruci…“ Hlášky, které padají u veleznámé a velepopulární společenské hry Duch! neustále. Proč byste ji rozhodně měli alespoň zkusit?
 |
Křeslo! Láhev! Kniha! Myš! Duch!
Duch! je postřehová hra pro 2–8 hráčů, přičemž jejich počet zábavnost nijak neovlivňuje (ačkoliv by mnozí namítli, že vrhat se v osmi po jedné malé figurce je větší sranda než ve dvou). Hraje se s balíčkem karet a pěti různě barevnými dřevěnými figurkami – bílým duchem, zelenou láhví, červeným křeslem, šedou myší a modrou knihou. Na jednotlivých kartách jsou vždy dva obrázky dvou těchto figurek – a to buď obě v jiné barvě (například je na kartě znázorněna bílá myš a červená kniha), anebo je jedna z nich v barvě „správné“ (bílá myš a modrá kniha).
Na začátku se karty promíchají a položí se v jednom balíčku lícem dolů tak, aby k němu všichni hráči měli stejný přístup. Figurky se postaví do kolečka doprostřed. Hráč, který začíná, otočí první kartu a položí ji tak, aby na ni všichni viděli. Všichni pak musí sáhnout buď po předmětu, který je na kartě ve správné barvě (bude-li tedy na kartičce modrá kniha, sáhnou po modré knize), nebo, když tam žádný předmět ve správné barvě není, vzít předmět, který na kartě není, v barvě, která tam není (bude-li tedy na kartičce bílá myš a červená kniha, správný předmět je zelená láhev). Hráč, který správný předmět uchvátí jako první, si kartu bere a otáčí další. Hra končí ve chvíli, kdy jsou všechny karty rozebrané; vítězí ten, kdo jich má nejvíc.
Několik kroků k popularitě
Jak je tedy vidět, jednou z příčin popularity Ducha! jsou jednoduchá pravidla, která bez problémů pochopí i osmileté děti, což je nižší hranice věkové skupiny, kterou uvádí výrobce. Ta vyšší neexistuje – i přes triviálnost herního mechanismu hra není stupidní, a tak se u ní skvěle pobaví i dospělí či senioři. Další z plusů je její velikost – krabičku jen o trochu větší než je balíček karet si můžete vzít kamkoliv a hrát tak všude, kde se vám jen zachce. S tím souvisí i délka jednotlivých her – rozebrání karet trvá zhruba dvacet minut až půlhodiny, takže Duch! spolehlivě vyplní i krátké chvíle nudy či čekání. Zároveň však nic nebrání se po dohrání hned vrhnout na nové kolo. Existuje totiž i…
…vyšší obtížnost: řvát, nebo brát?
Vyšší obtížnost svádí k představám, že je určena jen pro starší či zkušenější hráče. Opak je ale pravdou – je sice trošku těžší, ale nováček ji zvládne už při prvním seznámení s Duchem!. Pravidla jsou stejná, jen se přidává jeden prvek – pokud je na kartě kniha, předmět neberete, ale křičíte jeho jméno. Tedy bude-li na kartě bílá myš a červená kniha, řvu „láhev!“, bude-li na ní modrá kniha, řvu „kniha!“, bude-li na ní bílý duch a zelená myš, vezmu ducha, bude-li na ní bílá myš a zelené křeslo, beru knihu atd.
Ducha! si můžete vyzkoušet v herně, či zamířit na nějaký con s herní linií (například Festival fantazie, PragoFFest, FanCity, Slavcon, Gamecon či Istrocon), kde snadno seženete spoluhráče a často se zde také můžete zúčastnit turnaje. A to v klidu i v situaci, když hru budete hrát poprvé.
Kompletní pravidla si můžete stáhnout zde.
Klady:
+ jednoduchá pravidla
+ krátkost hry
+ pro všechny
Zápory:
– po čase stereotyp
Pavla Lžičařová (šéfredaktorka)
pavla.lzicarova@fantasyplanet.cz
Duch je super, zatím neomrzel, nesmí se to přehánět 🙂
Už dlouho sháním nějaký odvaz k různým posezením s přáteli… Díky Ti za skvělý TIP! 🙂
(A opravdu jsem tu hru až do dneška nezna.)
Jo, s tím přeháněním je to pravda, ono to po čase opravdu omrzí a hrát to každý den se fakt nedá. Ale je moc milé to učit ostatní. Někdo je vnímavý a hned se chytne, ale už jsem párkrát zažila, že jsem musela přestat hrát, aby ostatní měli v první hře alespoň šanci. 😀