Age of Wonders 2

Jste ještě tahový panic? Mysleli jste si, že hra Heroes of Might and Magic je na poli fantasy tahových strategií osamocena? Pak vás tento rok musel vyvést z temné uličky nevědomí. Nejdříve to byli Etherlords (recenze), pak Disciples II (recenze) a nyní vystupuje ze stínu další konkurence, která se jmenuje Age of Wonders 2.

Někteří z vás určitě zkoušeli první díl Age of Wonders a asi povětšinou nebyli nijak nadšeni. Už je to nějaký čas a hra není tak chronicky známá jako idea série HOMM, tak začneme tentokrát pěkně od začátku. Na AOW1 si mnozí stěžovali, že pouze vykradla několik her, z nichž nejznámější byla právě série Heroes of Might and Magic a nezapomenutelná strategie, o níž si jistě brzy povíme v retru, Master of Magic. Systém hry a veškeré informace s tím spojené dozajista vyplynou z dalšího hodnocení částí her, takže přeřaďme na další rychlostní stupeň…

Klony se vrací?

První pohled po spuštění (když přeskočím průměrné intro a celkem efektně provedené menu) nám vnukne myšlenku, že nebude mít AOW2 hráčům co nabídnout, protože je to identické dvojče již vyjmenovaných her. Pokusme se tedy spojit všechny svoje síly, zatnout drápky a bojovat s tím pocitem aspoň na chvilku a snad to přejde… Tentokrát výjimečně nesmíme věřit prvnímu doteku myšlenky, protože první dojem z her bývá často klamavý, a to tak, že opačným směrem, než se nakonec vyvine – hezky vypadající kousky se zvrhnou v nechutné a nehratelné slátaniny a naopak to, co vypadá odpudivě či ošuntěle na první hození očkem, naši mysl později uchvátí natolik, že jej nebudeme schopni odtrhnout. Ale k tomu je třeba alespoň trocha vůle, takže musím i já, spolu s vám všemi, kteří jste se rozhodli tuto recenzi číst, přikročit k prvnímu opatření: na několik dalších hodin budu ignorovat jakékoliv podněty, přicházející od mých recenzentských čichových buněk. Doufám, že mám vaši plnou podporu. Nyní se odmlčím a pak vám přinesu již trošku objektivnější názor. 

Hrdý král…

Já jsem král, Heroes of Might and Magic 4, objevil jsem se mezi vámi nedávno a někteří říkají, že jsem byl zklamáním. Zřím v dáli dým, což už některý z mých věrných lordů opět dezertoval? Ukradnul mi další kus duše, kus mého drahocenného těla? Pak mi tedy nezbývá než vyjít na hradby, vydat rozkazy a vybojovat další bitvu. Nyní se musíme postavit nové hrozbě, čelit jí s kuráží, která přísluší pouze lidstvu, s čestností, která zdobí každého správného bojovníka, s naší vlajkou vlající vpředu a s hymnou na rtech. Ale… bude to stačit?

Kralování je těžké povolání, stále se vás někdo snaží nachytat, získat vaši pozici a často i zavraždit. Kdyby mi někdo před začátkem tohoto roku řekl, že vyjdou čtyři tahové fantasy strategie počítaje do toho i HOMM 4 a všechny si budou víceméně rovny, nezadržitelně bych se smál a nazýval ho bláznem a fantastou. Ale dnes jsme se již smířili s vynikajícími Etherlords, kteří se dočkají druhého pokračování i s nápaditými Disciples II. Dokážeme ještě spořádat další krajíc podobné chuti nebo naše ústa odmítnou pojmout následující sousto?

Můj vytříbený jazýček chvilku po začátku hraní začal pomalu rozpoznávat, že chuť je výrazně jiná, než jakou bych zpočátku očekával. V mé hlavě se začínalo blýskat na lepší časy, když jsem zjistil, že ve hře se nachází celkem 12 různých ras, s částečně odlišnými jednotkami (stejné jsou mechanické stroje a funkčně také několik nejnižších úrovní živých jednotek), hrdiny i budovami a pochopitelně i vzhledem. 

V rámci kampaně, kterou vás provází naprosto obyčejný příběh bez výrazného náboje či propracovanosti, si je budete i nebudete moci vyzkoušet v téměř dvou tuctech misí, protože fyzicky se ujmete pouze národa lidí. Ale opět není všechno tak, jak se zdá být, jelikož základem všeho není město, ale váš kouzelník, jehož primární funkcí je sesílat kouzla, ale v začátcích se osvědčí i jako dobrá podpůrná bojová jednotka. To znamená, že město není omezeno rasovými restrikcemi. V případě smrti se mág znovuzrodí v hlavním městě vaší říše. Města jsou až na druhé pozici, ale jejich funkce druhořadé nejsou… Kromě typického vyrábění jednotek a budov pro rozšíření spektra možností můžete obyvatelům uložit také například housing pro zvýšení populace.. Penízky nemusí přibývat pouze ze samotných měst, ale potečou i z vámi obsazených dolů či mlýnů, případně z na cestách nalezených (či těžce vybojovaných) pokladů. 

Ale než se do takového boje pustíte, určitě si většina z vás jen tak pro jistotu oťukne tutorial a zde je čeká nepříjemné překvapení. V tutorialu se toho totiž mnoho nenaučí, jelikož je proveden velice nešťastně a jeho vysvětlovací schopnosti jsou hluboko pod bodem mrazu. Hra vám neotevře dialogové okno, které je právě předmětem výuky, ani nedá možnost si ho jakkoliv v daný okamžik otevřít. Musíte tedy mít hroší paměť a po vyslechnutí celého martyria se podívat do menu a prozkoumat, jestli jste si vůbec něco zapamatovali… Bohužel AOW2 patří zrovna do skupiny her, které by dobré vysvětlovací schopnosti potřebovaly, protože jejich systém je dost propracovaný a přicházet na některé věci metodou pokus omyl je celkem únavné. Nezbude mi tedy než jej trošku nahradit a pokusit se popsat systém hry normálními, českými slovy. 

Město nemusíte vyzískat na soupeřích, ale můžete jej pomocí jednotky jménem pionýr (naštěstí nemá nic společného s dobou rudých šátků) vystavět od základů. Ten má kromě toho další schopnost, kterou je stavění silnic, pochopitelně zrychlujících pohyb. Vybavení města zabere dost prostředků a času, ale často se tento skutek později uplatní, obzvláště proti tak záludnému soupeři, jakým tentokrát počítač (bez ohledu na obtížnost) je. Pokud osadu obsadíte, musíte se snažit udržovat obyvatelstvo v klidu (což vám znesnadňuje rasismus, který hře vládne velkou měrou) – musí se cítit bezpečně a šťastně, jinak vás svrhnou a jste nahraní…

Pokud některé stavění spěchá, můžete použít volbu hurry, která sice stojí cinkající krasavce, ale zaručí vám rychlejší postavení či vytrénování jednotky. Pochopitelně je možno vytvořit frontu požadavků, přičemž hra se vám pro jistotu při každém dokončeném projektu ohlásí a zeptá se, jestli má opravdu pokračovat tak, jak jste předtím naplánovali a jestli se vaše potřeby nezměnily. 

Při procházení mapy nemusíte pouze obsazovat, ale můžete dělat něco mnohem jistějšího – ničit. Ano, volbou vypálit lze snížit soupeři zisky tak výrazně, že se usouží hlady nebo nedostatkem některé suroviny. Totéž lze pochopitelně udělat s městem, které je ale narozdíl od ostatních míst na mapě nahraditelné postavením nového (pokud nebylo posledním). Není možné si nevšimnout, že kromě povrchu se podíváte také pod zem, to znamená, že i tato hra má tzv. dvě podlaží, samozřejmě jen v některých vybraných misích…

Také zde nechybí hrdinové, kteří nejenže čas od času dostanou nějaký ten speciální úkol, ale především povedou sebevědomě vaše jednotky do nesčetných bojů. Ale získat si jejich služby nebude tak jednoduché. Pokud nepoužijete kouzlo pro jeho přilákání, pak počet nabídek bude záviset na vaší reputaci. Jejich vlastnosti se opět skládají z útoku, poškození, obrany, atd. Bezpodmínečně musím zmínit dovednosti, které má každý hrdina jiné a které lze využívat v závislosti na jejím druhu jak v boji, tak mimo něj. Pochopitelně se vyvíjí a postupují po levelech, čímž se zvyšuje jejich síla a přibývají nové a nové ability (schopnosti), kterými pak „vylepšují“ i svoje podřízené. A aby se toho netočilo kolem hrdinů málo, tak i zde budete nacházet hory magických artefaktů, jimiž pak můžete svoji postavu vybavit a učinit z ní ještě destruktivnější monstrum… 

V průběhu pronásledování i útěku často použijete teleportační brány. Vliv nepřítele poznáte snadno podle ohraničení, které je na herní mapě velmi dobře viditelné… Ostatně nepřátelé vystrkují poměrně nebojácně růžky a nenechají vám moc prostoru k manévrování. Některé souboje mají koeficient obtížnosti na opravdu vysoké úrovni…

Vzpurní poddaní…

Strach otřásá myslí poddaných uzavřených za neprodyšnými zdmi hradu, jak se blíží hukot obléhacích strojů. Lord Age of Wonders 2 zmobilizoval všechny svoje věrné, k nimž se přidali mnozí zběhlíci od krále, a nyní se rozhodnul vykročit ze šera a podstoupit závěrečnou bitvu. Hrdě vede svoje vojsko, oblečen v modrý šat, a jeho kůň má barvu sněhu. Při každém dotyku kopyta se zemí to mezi vojáky tiše zašumí… Tuší, že bude dnes potřísněn krví mnoha nevinných lidí, ale tak už to bývá v bojích o slávu, moc a vítězství…

Zajímavých systémů a vylepšení v sobě Age of Wonders 2 obsahuje veliké množství, ačkoliv většina z nich je menšího významu. Tak především jde o jinak pojaté boje. Těch se neúčastní jen obranná a útočící skupina, ale pokud se v blízkém okolí (= jeden hex) nachází jednotka jiná, pak může do boje zasáhnout také. Se samotnými souboji se trápit nemusíte, pokud nechcete. Zjednodušit si to můžete hned dvěma způsoby – náhled na bitvu vedenou počítačem využijete velice zřídka, líní jedinci si nechají výsledek boje vypočítat (druhá varianta je pochopitelně časový pres). 

Bojiště přesahuje dohled jediné obrazovky, což znamená, že po něm můžete scrollovat a jeho celkový rozměr je cca tři krát tři obrazovky. Jinak se tradičním způsobem střídají v pohybu vaše a soupeřovy jednotky (celá skupina a ne podle rychlosti jako v Heroesech), což se možná může zdát méně spravedlivé. Boje skýtají velkou variabilitu také díky proměnlivosti prostředí a možnosti využívat terénních nerovností, především co se střelců z dálky týče. Ti si těžko poradí také s vašimi jednotkami nebo nějakou překážkou ve směru své střelby a šance na úspěch (která je už tak velmi nízká) se ještě sníží… Jednotky se vzdálenými útoky jsou bohužel všeobecně hodně slabé a příliš se neosvědčí, především díky nízké efektivitě střelby.

K malým vylepšením, které přispějí k přehlednosti, je označení jednotek, jež ještě mají nějakou možnost k pohybu v aktuálním tahu světlejším kruhem než těch bez pohybových bodů. Bohužel všechny údery jsou počítány náhodně a často dochází k situacím, které nezpůsobí nic jiného než LOAD a restart boje. Přesto boje mohou být vedeny hodně takticky, především díky rozloze bojového pole, přestože není možné rozložit si bojovníky na počátku bitvy dle vlastních představ. Nečekají vás žádné masové bitvy, pod komandováním v rámci jedné armády může být pouze osm jednotek a jejich existence a pohyb není podmíněn přítomností hrdiny, ale jeho osobnost je vítaným vylepšením šancí na vítězství v každé bitvě. Na pomoc si můžete ještě přivolat některou z širokého výběru jednotek pomocí magických formulí. Nakonec toho všeho vraždění se můžete pokochat opakovaně zrychleným nastíněním průběhu bitvy, což je zbytečnost, kterou málokdo využije. 

Čím budete naopak žít velmi často, je magie, k ní bychom si měli povědět víc. K samotnému kouzlení toho není příliš co napovídat – bojová kouzla lze zakouzlit pouze v boji a pro zakouzlení globálních potřebujete mít v oblasti, do níž svoji magii vypouštíte, vliv, jehož dosáhnete pouze upgradováním stavby jménem Wizard Tower. A také není pravda, že čaroděj pouze mávne rukou a je hotovo, naopak silnější kouzla vyžadují ke svému provedení několik kol…

K tomu, aby se vůbec něco po vyslovení magické formule stalo, je pochopitelně i zde zapotřebí mana. Tu získáte ze studen energie, takzvaných nodů, které se liší podle sféry magie, z níž povstaly. Těch je celkem šest a na nich bude záviset užitečnost daného zdroje pro konkrétního hráče. Ale jak chcete kouzlit, když máte ve vlastnictví manu, ale neumíte kouzla? Pochopitelně se je musíte někde naučit. Tentokráte však nepůjde o obyčejné a jednoduché naučení, vy to kouzlo musíte nejdříve vynaleznout!! Jaký poměr zvolíte mezi vynalézáním a přibýváním many do zásob, už je plně ve vaší moci..

A existuje ještě jedno omezení, které vám dovolí zakouzlit pouze omezený počet kouzel za kolo. Vymoženost se nazývá casting points. Kouzelné body jsou přiděleny znovu pro každý tah, přičemž za provedenou magickou formuli se v závislosti na její síle a rozsahu účinnosti naúčtuje určitý počet bodíků (= počet spotřebované many), až najednou zjistíte, že jste je prokouzlili všechny…

Jako vedlejší varianty můžete vybrat některý z čtyřiadvaceti samostatných scénářů, rozdělených podle velikosti mapy, přičemž každá rasa je zastoupena poměrným počtem misí (2). Poslední variantou je multiplayer, který má široké množství odrůd – od tradičních LAN či Internet až po e-mailový souboj, který už jsme tu dlouho neměli. Hru po síti usnadňuje možnost přepnout se do takzvaného continuous módu – všichni hráči táhnou simultánně a nejste tedy nuceni na konci tahu čekat několikanásobnou dobu na to, až si i ostatní protivníci odbudou svoje povinnosti a taktické fígle. Pochopitelně tu pro ty, kdož neradi zkouší novinky, zůstává i možnost zvolit si klasický střídavý systém. A když by se vám ze všech těch nabídek zamotala hlava, není nic jednoduššího, než se uvolnit při designování vlastního scénáře v přiloženém editoru.

Celou hru vám bude na jedné frontě zpříjemňovat ovládání a na druhé interface činit naschvály. Člověku chvilku trvá, než se zorientuje v bludišti menu a podmenu, ale nepotrvá to dlouho a budete jako ryba ve vodě. Několik důležitých drobností chybí – seznamy všech jednotek a měst, některá důležitá a často používaná tlačítka jsou příliš daleko, ale to jsou pouze malé mušky, které lehce znepříjemňují hraní. Nic není dokonalé a například to, že svoje město neuvidíte LIVE jinak nežli v bojové vřavě.

Všechno vypadá překvapivě pohádkově a přesvědčivě. Jednotky jsou trošku menší, ale k tomu účelu hra obsahuje možnost kolečkem myši zazoomovat vpřed či vzad a nastavit si tak náhled na hrací plochu dle vlastních chutí, ačkoliv je pravda, že čím blíže se nacházíte, tím je grafický vzhled rozmazanější. Hra podporuje všechny myslitelné rozlišení do 1600×1200 v 32 bitové barevné hloubce a je to na ní poznat. Graficky se mi prostě AOW2 líbilo. Technická náročnost je někde na úrovni HOMM 4 a hodně záleží na zvoleném rozlišení. Po zvukové stránce mi hra připadala více kontroverzní, protože melodií není dostatečný počet, kvalita zvuků kolísá mezi výbornými a „proboha co to bylo??“. 

Nezvednuté žezlo

Na obranné hradby se snesl první kámen a válka začala. Nemilosrdný boj muže proti muži, naděje proti naději. Touha obou svářených stran po moci je nezkrotná, ale i král po dvou dnech uzřel, že tento nájezd nebude mít vítěze. I zavlála nad hradem bílá vlajka bezpečí a zvuk boje utichnul. Oba králové dlouho zasedali u jednoho stolu a nakonec se výbušný HOMM i rozvážný AOW dohodli a rozdělili si území na dva stejné díly. Pak se jejich vojska rozešla, ale vůdcové opouštěli bojiště s vědomím, že se sem jejich krev znovu vrátí. Bude kolovat v žilách přímých potomků, ale válka ještě neskončila, jen tentokrát bitva nepoznala svého vítěze…

Tak … a ačkoliv to nevypadalo, tak jsme se nakonec dostali na konec, doufám, že jsem vám pomohl svým vyprávěním k vykreslení solidního obrázku o Age of Wonders 2. Je pravda, že v soutěži originality určitě bodovat nebude a bez chybek také není, ale pokud půjde o zápas hratelností, pak bych to viděl tak, že moje šedá kůra mozková není schopna tento souboj rozsoudit. Nezbude mi než království rozdělit na dvě poloviny (potažmo čtvrtiny, abych nezapomněl na ostatní adepty). Jednu budou obývat lidé, kteří se modlí k sérii Heroes of Might and Magic 4 a nedají na ni dopustit, a na druhé straně barikády budu stát já a se mnou, doufám, ještě několik dalších lidí, kteří rádi zkusí nové věci, zvlášť když se tak dobře hrají…

Zdroj: Gameport