Máte rádi Dračí doupě,Pathfinder nebo DnDčka? Pak zbystřete,protože na světě je zbrusu nová hra s názvem Dračí hlídka. zatím pouze v beta verzi, ale…
Pokud vás zajímají hry na hrdiny, rozhodně byste tento nový ambiciozní a ryze český projekt neměli minout.
Koukněte na stránky www.dracihlidka.cz, které kromě informací nabízí také dobrodružství a další zajímavý obsah.
Mnoho práce již bylo uděláno, zbývají poslední kroky. Přejeme Dračí hlídce mnoho zdaru a kopu fanoušků a zanícených hráčů.
A pro inspiraci pár slov vedoucí vývojářského týmu Dračí hlídky,Pavla Ondrusze:
Někteří lidé mohou Hlídku srovnávat s DnD, Pathfinderem nebo dalšími hrami. Našim cílem však nikdy nebylo „porazit“ ostatní systémy. Hlídka měla být od svého prvopočátku nástupcem klasického DrD. Celý „feeling“ z ní je proto nastaven právě tak, jak je. Není to náhoda, chyba ani cokoliv jiného. Je to účel. Některým hráčům proto Hlídka asi nikdy „nesedne“. Jiným však bude vyhovovat právě proto.
První myšlenka na vznik Hlídky se objevila někdy v roce 2015. Bylo to několik let poté, co Altar definitivně odpískal původní pravidla DrD. Právě na „dračáku“ jsem totiž vyrostl. Začínal jsem s ním někdy v roce 1993 a věnoval se mu dalších neskutečných 26 let. To není něco, co by člověk přešel pouhým mávnutím ruky. Mám s dračákem spojeny nejen překrásné příběhy v herních světech, ale také spousty přátel a úžasných akcí „v reálu“.
Když mi došlo, že „příběh končí“, chtěl jsem to změnit. Chtěl jsem, aby i další generace mohla zažít to, co já. A aby se „veteráni“ měli k čemu vracet. Vím, že existují stovky nových her a mnohé jsou „cool“. Já chtěl ale vrátit do hry koncept, na kterém jsem vyrostl. Udělat ho intuitivnější, hratelnější, ale zároveň ho udržet podobný mému milovanému vzoru.
Tak začal příběh Dračí Hlídky. Dal jsem dohromady pár myšlenek, pár lidí a začal psát nějaký první koncept. Měl jsem vizi, že „těch 90 stránek“ co dračák měl, musím mít do roka taky J Když si na to zpětně vzpomínám, mám na tváři lehce zahořklý úsměv. Byla to neskutečná naivita J Na druhou stranu, pokud bych na začátku věděl to, co vím teď, nikdy bych se do toho nepustil.
Faktem je, že poslední rok už byl hodně náročný. Vydání pravidel se posunulo asi čtyřikrát. To celému projektu rozhodně na důvěryhodnosti nepřidalo. Sám jsem často uvažoval, zda se na to nevykašlat. Každodenní režim práce-Hlídka-spánek, nebyl ničím, co by člověka těšilo. Stal se s toho únavný a zničující stereotyp. Místo hraní a tvorby příběhů (které nadevše miluji), jsem se brodil bažinou čísel a mechanik. Tým, který se rozrostl na desítky lidí, chrlil spousty názorů a nápadů. A na každou drobnost se rozvíjely diskusní vlákna s desítkami příspěvků. V nich navíc nebyla žádná varianta ani dobrá ani špatná. Naučil jsem se říkat: „Není dobrá varianta. Je jen špatná a ještě horší“. Byl to zvláštní druh osobního pekla. Nebýt fandů, přátel a přítelkyně, zabalil bych to a věnoval čas raději normálnímu životu.
Nakonec se však podařilo Hlídku dotáhnout do „konce“. Pravidla se léty obrousila a mechaniky zjednodušily a standardizovaly. Na promo akcích jsem zjistil, že už je to v podstatě to, co jsem chtěl. Následovník legendy, který se mi dobře vypráví a který původní i noví hráči „berou“.
