Máte rádi klasické béčkové horory o opuštěné chatě v lesích a partě mladých lidí, kteří ještě netuší, že po probdělé noci nebudou mít ráno strašnou kocovinu, ale potěší žaludky příšer z okolí? A co byste řekli za možnost zahrát si tuhle vyvražďovačku jako deskovku – a navíc právě za ona monstra lovící nevinné oběti?
Nápad Děsnýho krváku je prostě skvělý! Zaútočte s rodinou monster dle vlastního výběru na opuštěnou chatu plnou nevinných obětí a udělejte pořádný bordel. Není třeba rovnou kousat, škrábat, párat a vysávat, občas je mnohem lepší nebožáky jen postrašit…
V temných lesích
Prapůvodně byl Děsnej krvák (Monster Slaughter) kicstarterovým projektem – to je ostatně částečně patrné i z obsahu krabice (ale to dost předbíháme). To podstatné je, že se ideu podařilo lidem ze studia Ankama v čele s autorem a vývojářem Henri Pymem zafinancovat „s prstem v nose“ a že hra díky tomu mohla spatřit světlo světa. A druhá podstatná věc je, že tahle zábavná deskovka padla do oka lidem z Blackfire a dohodli se s vývojáři na české lokalizaci. Ano, Děsnej krvák si nyní můžete zahrát kompletně v češtině!
První překvapení na vás čeká hned po rozbalení. Velká a krásně barevná krabice v sobě obsahuje strohou „papírovou“ krabici (která se často používá právě u kickstarterových projektů). Co je však podstatnější – spodní část barevné krabice je zároveň hracím plánem s vyobrazení chaty, ve které se většina lovu na nevinné obyvatele odehraje. Stačí přidat pár stěn a dveří a další díly dotvářející hrací plán v podobě okolí chaty a místa na všemožné karty a žetony – a třeste se, nebozí smrtelníci!
Příprava na hru je popsána a zvizualizována v návodu precizně a díky tomu ji zvládnete bez problémů. Poté, co jsou všechny karty a žetony na svých místech, můžete se pustit do prvních kroků hry. Ještě než vypustíte monstra na nečekanou návštěvu, čeká vás na počátku hry několik důležitých úkonů. Předně je třeba vybrat si své favority z řad monster. Na výběr máte z mumií, zombíků, upírů, vlkodlaků, vetřelců, golemů – každá z těchto kategorií čítá trojici postav: otce, matku a dítě. Jednotlivé rodinky se navíc odlišují speciální schopností. Můžete tedy volit podle své herní strategie – vlkodlaci umí jeden extra přesun mezi místnostmi „zadarmo“ (tedy bez využití cenné akce), mumie děsí svoji pouhou přítomností… Je na každém z hráčů, jaký přístup preferuje.
Dále je třeba si tajně určit v jakém pořadí jednotliví obyvatelé chaty zemřou; pokud se trefíte nebo o správné pořadí přičiníte vlastními drápy či tesáky, jsou to extra body pro váš monstrtým. Kromě toho si ještě můžete vybrat, kdo z obyvatel chaty je nejchutnější – a pokud ho „dorazíte“ – violá, další extra body.
A teď už hurá do chaty!
Lov začíná
Příprava před zahájením hry je jednoduchá a rychle vám přejede do krve. Navíc dává možnost trochu si zataktizovat a vydělat si pár extra bodíků. To podstatné však teprve začíná.
Herní mechanismus akční části hry není příliš komplikovaný. Po prvním důkladném pročtení budete listovat pravidly už spíše jen pro jistotu, abyste si potvrdili, že vše děláte správně a na nic jste nezapomněli.
Hra je rozdělena na jednotlivé fáze – hodiny, které jsou hlídány posunem žetonu úplňku. Pokud se nepodaří pobít obyvatele chaty do osmé ráno, mají příšery smůlu a hlad, oběti totiž zbaběle zdrhnou (a hra tím skončí). Tohle „tahové“ řešení garantuje svižnost hry a i v pěti hráčích se budete pohybovat kolem avizované hodiny herního času! Jedna herní hodina odpovídá pohybu jedné postavy z rodinného tria každého z hráčů, přičemž každá z postav má svá specifika. Hyperaktivní dítě má sice více akcí, ale zase nejmenší sílu, zatímco otcové zvládnou způsobit (pokud kostky přejí!) svým obětem největší zranění… Zkrátka, i zde je třeba trochu se zamyslet a taktizovat. Navíc je třeba postupně využít každou postavu z nabízené trojice. A abychom nezapomněli: každá nová hodina s sebou nese náhodnou událost, která pomůže tu jedné, tu zase druhé straně barikády…
Akce a reakce
Hru začínáte mimo chatu. A nyní je konečně čas na všemožné akce a reakce. Jako první se určitě budete chtít dostat na kobylku některému z obyvatel chaty. Ti jsou rozmístěni v balíčcích karet představujících jednotlivé místnosti náhodně a navíc ukrytí, díky čemuž se lov stává o něco zajímavějším a nemůžete jít rovnou po tom, kdo je váš oblíbenec na jídelním lístku nebo kdo má dle vašeho tajného seznamu zaklepat bačkorama jako první.
S vaší postavou se můžete přesunout do vedlejší oblasti, nahlédnout do přilehlé místnosti, prohledat místnost, vyrazit dveře (protože přes zavřené dveře se zkrátka nepřesunete, nestvůry ještě o klice neslyšely!), vyděsit oběti nebo (konečně!) zaútočit. Při každé akci musí být splněny logické a jasné podmínky (přesun jen do vedlejšího prostoru, děsit a útočit lze jen na viditelné oběti apod.). Opět je třeba zopakovat, že i tato část je víceméně intuitivní a po krátkém počátečním váhání si budete velmi rychle jistí v kramflecích.
Jak již bylo řečeno má každá postava limitované množství akcí, přičemž úspěch části z nich závisí na hodech kostkou. Při prohledání odhalujete své oběti, ale můžete narazit i na užitečné předměty či v místnosti ukrytou past, která vám znepříjemní život. Na vyražení vám stačí jediný úspěch, oproti tomu na útok platí, že čím víc úspěchů, tím dřív si můžete rozšířit svůj seznam obětí. Kromě toho je tu ještě vyděšení, které je spíše strategickým prvkem a umožní odehnat z vaší současné lokace oběť – a pokud se jí podaří utéct až do místnosti, kde není aktuálně žádné z monster, může se opět ukrýt a vyčkávat věcí příštích, čím ž ztížíte lov konkurenci. A když už je řeč o konkurenci: jednotlivé rodiny na sebe vzájemně neútočí!
Během hry se v plné nahotě ukazuje její asi největší slabina: prvek náhody. Můžete být supermozek, mistr strategie, ale když máte obě ruce levé a kostky vám nepadají ani po konzumaci 20 dkg čtyřlístků, neuděláte NIC! Občas dokáže poškádlit vaše nervy i řazení karet v balíčku místností nebo karta noční události. Pokud jste tedy milovníci průzračně čistých strategií, bude vás Děsnej krvák pravděpodobně dost frustrovat; v tomhle případě je totiž taktizování spíše doplňkem, na kterém se ovšem nedá příliš stavět.
A ještě malá poznámka k akcím: nahlédnutí umožňující kouknout se za cenu jedné akce tajně na vrchní kartu z balíčku sousední místnosti, je víceméně zbytečné. Možná ho jen neumíme správně využít, ale v našem podání nebylo použito ani jednou.
Když jídlo dělá drahoty
Pokud zaútočíte na nebohou oběť, počítejte s tím, že se může bránit. Pryč jsou časy vřeštících študentíků paralyzovaných hrůzou a čekajících na smrt. Obrana probíhá tak, že hráči či hráči vyberou (pokud se rozhodnou danou oběť bránit, ovšem) jednu z karet předmětů ze své ruky. Každá z postav má navíc nějakou vlastnost, která útočníkovi také umí pěkně protáhnout obličej, takže i útoky je třeba promýšlet dopředu a neřezat hlava nehlava vše, co se vám zrovna připlete pod sekáček. A pokud se náhodou povede, že nebožák nahází lepší kombinaci úspěchů než útočící monstrum, jste s ostudou zahnáni do sousední místnosti (a oběť má opět šanci ukrýt se). Pokud naopak uspějete vy, je nebožák zraněn či zabit a vy vyinkasujete příslušné žetony. V případě smrti pak ještě zkontrolujete tipované pořadí zabití u všech hráčů a případně i zda oběť nebyla vaším oblíbencem.
Takhle se střídají hráči a jednotlivá monstra trojice buď do vyvražděné obyvatel nebo uplynutí času. Následně si zúčastnění spočítají své body a je určen vítěz.
Děsnej krvák je svižná a zábavná hra. Ale jak již bylo řečeno: nic pro ryzí stratégy. Dá se hrát až v pěti hráčích, ale popravdě: čím víc hráčů, tím víc mizí strategický aspekt a hra se stává ryzím masakrem, protože oběti nemají možnost úkrytu (to jde jen v prázdné místnosti) a vystrašení přestává dávat smysl. Na druhou stranu je podobná „řezničina“ skvělou party hrou a dá se úspěšně hrát i v mírně podroušeném stavu.
Herní mechanismy jsou logické a osvojíte si je bez problémů. Veškerý materiál ke hře je plně v češtině, a tak jediné, co můžeme vytknout, jsou občasné drobné nejednoznačnosti v pravidlech. Nic strašného, většinou se stačí jen chvilku zamyslet (nebo hrát věci po svém).
Aby strašení nezevšednělo
Výše je popsána pouze základní varianta hry. Ale krabice Děsnýho krváku obsahuje i pár dalších vychytávek, díky kterým vám hra jen tak nezevšední. Za prvé jsou tu postavy nečekaných návštěvníků. Ve hře můžete mít celkem až osm postav; z toho „základních“ chudáků je pět, stejně jako potenciálních nečekaných návštěvníků.
Malá odbočka: balení obsahuje celkem 31 plastových figurek, přičemž jsou samozřejmě barevně odlišeny dle jednotlivých druhů / rodin. Vizuálně vypadají parádně, jsou propracované do detailu. A líbivé je zpracování celé hry.
Nečekaní návštěvníci přichází po objevení příslušné karty noční události. Jejich účelem je otrávit monstrům život, za jejich likvidaci nejsou žádné extra body ani výhody.
Druhým prvkem ozvláštňujícím hru je kůlna. Místnost plná báječných věcí použitelných proti monstrům a navíc nedobytná! Pravidla tohoto rozšíření jsou jasná; navíc je fajn, že podobná „drobnost“ je přímo součástí balení a nemusíte ji dokupovat.
A do třetice jsou tu pro zpestření hry scénáře obsažené v přiloženém sešitě. Těch je celkem osm a mění zaběhnuté pořádky – od požáru v chatě až po vzájemný masakr jednotlivých milých rodinek řádících v chatě.
Díky těmto možnostem dostává hra nové grády a náboj, kůlna i scénáře trochu pozmění i herní strategii a přístup monster, což je fajn.
Celkově dává Děsnej krvák mnoho možností vyřádit se; ideálně se hraje ve třech až čtyřech. Hra odsýpá, jednotlivé tahy jsou svižné a přesto, že je třeba taktizovat, není třeba dlouhého a únavného přemýšlení. Jen ty hody kostkou jsou občas frustrující…
A ještě jedna poznámka: u podobné hry by člověk asi čekal o něco nižší cenu – ale jakožto sběratel plastových miniatur bych se Blackfire zastal. Přesto, že je většina komponentů kartonových, tyhle plastové figurky se prostě nechají zaplatit – a v krabici jich je 31!
Henri Pym: Děsnej krvák
Počet hráčů: 2 – 5
Doba hry: 45 – 60 min.
Doporučený věk: 14+
Čeština: pravidla ano, materiál
Vydal: ADC Blackfire
Cena: od 1466 Kč (dle Heureka.cz)
