S testováním hry Monstrum jsme si dali na čas, ale jednoduše proto, že jsme se od ní nemohli odtrhnout. No ve které jiné hře můžete vylupovat hřbitovy, kupovat právě popravené a tu a tam někoho zavraždit pro orgány?

Vloni tomu bylo sto deset let, co začal, a sto let, co skončil provoz na tramvajové trati v Těšíně. Těšínští se rozhodli ji připomenout deskovou hrou – a po jejím prodejním úspěchu i výroční edicí. A ta už neujela ani nám…

Nevím, jak ve školách dnešních, ale když jsem je navštěvoval já, učitelé se sice často oháněli Komenským – a také do nás cpali jeho životopisná data -, ovšem aby uvedli do praxe jeho zásadu ‚škola hrou‘, s tím se moc nepředřeli.

Za mých mladých let jsme takové hry jako Coatl neměli – a je to zatracená škoda, protože bych ji miloval a hrál donekonečna. Takhle jsem z ní „jen“ nadšen a hraní mi vydrželo pouze do té doby, než ji ze stolu vytlačila další hra na recenzi. Ale jako kluk… Ó jé!!

Ne že bychom v době lockdownocovidové neměli co hrát, to naštěstí díky (nejen) českým vydavatelům nikoliv, ale nová marvelovská verze nás ponoukla, abychom pro naše čtenáře vytáhli postarší, ovšem vůbec ne zaprášenou a tím méně zapomenutou hru Splendor.

Stačí jeden domeček, v tom domečku stoleček, na stolečku pár koleček a potrápíte mozeček. Což sice není koneček, ale dál by veršoval jen blbeček.
Protože zveršovávat v češtině názvy jako Hex Up!, Pack, Speed nebo Link, z toho by si jeden ublink. Ovšem popořadě.