Catan – Hvězdoplavci: V superraketách k superdálkám

Her z Catanu i Katanu se v Česku vystřídalo mnoho, a zdaleka ne všechny jsme v redakci hráli, nicméně klidně se s kýmkoliv vsadíme, že žádná by nám nepřišla lepší než Hvězdoplavci.

Nejnovější catanský přírůstek totiž nadchl i ty, kteří základní Catan moc nemusí, kteří nemají štěstí při hodu kostkami a kterým obchodování se surovinami příliš připomínalo ani-náhodou-arabský bazar, kteří se neradi handrkují jako rozhodně-ne-židovský vetešník; kterým prostě ten koncept nevyhovoval. A přesto mě Hvězdoplavci bavili.

Co můžete dělat

Základní mechanismus se nezměnil: území – v tomto případě planety – jsou očíslovány, a ty, jejichž číslo při sečtení hodu dvěma kostkami padne, produkují suroviny. Pokud máte u nějaké takové planety svou základnu, dostanete náležitou kartu materiálu, který je zapotřebí při většině možných akcí. Pokud nemáte základnu a/nebo máte prachsprostou smůlu, nedostanete kartu, ovšem jen pokud nejste na tahu. Pokud ano, hra vám stejně do takových dvou třetin partie dopřeje nějaký materiál a vy tedy můžete něco dělat.

Dělat toho můžete dost: obchodovat s materiálem, s bankem nebo se spoluhráči, následně pak pomocí správných kombinací surovin stavět kolonizační a obchodní lodě nebo kosmické přístavy a vylepšovat svou mateřskou loď. Mateřská loď je symbol úrovně, na jaké se nacházejí všechny tři rakety daného hráče – a ty jsou tak působivé, že jim věnujeme začátek další podkapitoly.

Rakety a jak do nich

Jak je vidět tu a tam po netu, názory na ně se různí a ne vždy jsou kladné, ale tuhle recenzi píšu já a já jsem jimi prostě byl potěšen. Vypadají bezmála jako z padesátých let (ne-li přímo steampunkově), a i když se barevní designéři mohli trochu mírnit a palubní děla nemusela být blankytně modrá, přesto je pro hračičkovější nátury radost (si) s nimi hrát. Tím spíše, že jim nejen přidáváte kanóny, nákladní sekce a pohonné jednotky, ale slouží i jako specifická kostka pro určení vašeho pohybu a případného setkání s některými tajemstvími nebo obyvateli hlubokého vesmíru.

(Jen návod, jak do nich na začátku vložit požadované kuličky, chybí, tož tedy pro naše čtenáře: uchopit pod špicí, otáčet vůči trupu a současně obě části tahat od sebe.)

Ani jinde nepřijde vaše infantilita zkrátka: své impérium rozšiřujete pomocí raketek, které pod sebou mají „zavěšenu“ kolonii nebo obchodní stanici, kosmický přístav, ze kterého jediného smějí raketky startovat, vybudujete pomocí prstence, kterým obkroužíte kolonii, a když budete první (anebo – pozor! – nejúspěšnější) na takzvané vnější výspě, přijde k vám na návštěvu figurka mimozemšťana a přinese dva vítězné body.

Co ještě můžete dělat

Ne všechny planety jsou ale od počátku přístupné a mírumilovné; svět pod příkrovem ledu je napřed nutno terraformovat a svět ovládaný piráty pochopitelně vystřílet. Důležitým aspektem jsou také již zmíněná setkání, která pro vás nemusí skončit vždy pozitivně – ne že byste přímo umřeli, ale můžete přijít o nějaký bod nebo součást výzbroje či výstroje rakety. Přitom poměrně často není dopředu jasné, které rozhodnutí je hra na jistotu a které risk, a protože vám nabídky čte soupeř, pár her potrvá, než zjistíte, co a jak; pak se ovšem kouzlo neotřelého zákonitě vytratí.

Body a jak na ně

Body získáváte za stavbu kolonií a další aktivity, mimo jiné prostřednictvím takzvaných půlmedailí, o které ale můžete také přijít. Stejně tak vyslanci vnějších výsep (to je ale blbé slovo) vláčí svoje body vždy s sebou, takže pokud vás v dané oblasti někdo předstihne, odejde nejen postavička, ale i dva body, a vy můžete být rázem ne první, ale třeba předposlední.

Logicky z toho plyne, že Hvězdoplavci jsou závodem na středně dlouhou trať a že úspěšný start rozhodně nemusí znamenat, že vás v cílové rovince netrhne ne jeden, ale třeba i všichni hráči. Tím spíše, že žádné spravedlivé dohrávání kola, aby měli všichni stejné šance, se nekoná; jakmile někdo dosáhne na – nebo za – 15 bodů, končíme, vaše Máňa, či spíše Marion.

Krabice a jak s ní

Co tedy dostanete v největší z catanských škatulí? Co se materiálu týče, tak velkolepost. Úhledné modýlky a zejména báječné rakety – promiňte, že se k nim zase vracím -, manýristicky velký a variabilní herní plán, zásobníky na karty a další herní komponenty; prostě suma sumárum něco, co požaduje nemalý stůl, ale odmění se vám za to vizuální hostinou. Pravidla přitom příliš nenabyla a insert potěší každého puntičkářského sběratele, který se o své hry bojí i ve chvíli, kdy jsou složené v krabici.

Hra sama pak samozřejmě je Catanem, nicméně natolik odlišným, že má právo nejen na existenci, ale i na vaši pozornost. Díky možnostem vybavování mateřské lodě totiž můžete něco podniknout, i když zrovna neoplýváte surovinami – a ze stejného důvodu moc nemusíte obchodovat s protihráči, pokud vám „tržištní“ ekonomika nevyhovuje. Pronikání do vesmíru je samo o sobě vždy aspoň trochu zábavné a strategie tu je (snad) dost na to, aby se ani kovaní hráči zocelení v žáru Twilight Impérií moc necukali, když postavíte Hvězdoplavce na stůl.

Ovšem ano, pořád je to nepříliš široká rodinná hra a náhoda tu pořád má rozhodující slovo, a pokud je někdo zapřisáhlým nepřítelem Catanu, názor patrně nezmění. Zato ale jeho přátele, zejména ty mladší, by Hvězdoplavci klidně mohli přivést k náročnějším deskovkám, neboť z tohohle Catanu je k nim jen malý krok pro začínajícího člověka, ale velký pro fanouškovské lidstvo.

Jednou větou

Catan: Hvězdoplavci je trochu opravená, velmi působivá a mírně rozšířená variace na catanské téma, která je pro vydavatele příležitostí k rozšíření, pro fandy povinností, pro ostatní zajímavou možností a pro děcka možná i něčím, co jim změní hráčský život.

Catan: Hvězdoplavci