Toto je recenze na jednu akci z listopadu loňského roku. Šlo o hru v přírodě podle scénáře ve stylu fantasy.
A tak. Je určena převážně lidem, kteří mají nějaké zkušenosti s hrami typu LARP.
A) Obecná ustanovení
1. Byla zima.
2. Bylo sychravo a pršelo.
3. Borkovy hadry pod zbroj na holé tělo nejsou příliš teplým kostýmem.
4. Takže mi byla zima (viz 1.)
5. A šeredně jsem zmokl (viz 2.)
B) Obecně o akci
Akce se konala jakýsi víkend někdy na podzim. Pořádal jí Mikuláš a jeho parta. Veškerá zábava se odehrávala asi tak 1,5 kilometru od mého soukromého sídla, takže jsem se musel hodně přemlouvat, abych se tam dostavil. Předem jsem dostal jakýsi obrovský dokument, který nesl název podrobný scénář a na můj vkus byl opravdu podrobný (a to jsem ho celý přečetl. Třeba takový Jindřich…) Z tajuplných řečí a podivných náznaků jsem vydedukoval, že budu hrát Kristiána, jakéhosi žebráka, který v přestrojení za vůdce tajemné sekty (nebo opačně?) chystá jakýsi ritujál na záchranu světa (s tím mám zkušenosti…) Kromě mě se v kraji nacházelo spousta dalších zajímavých postaviček – baron a jeho veselá rodinka (matka, manželka a dvě dcery, z toho jedna zneužívaná a druhá intrikářka), dva veselé mlýny (jeden prokletý), vesnice s veselou hospodou, veselá banda skřetů, dvě veselé víly, veselá elfí hrobka, veselá vědma, smutný šašek etc. etc. Každá postava měla ďábelsky propracovanou psychologii (Mikuláš jede!) Scénář nebyl nijak pevně dán, vše ale mělo směřovat k uskutečnění obřadu. V kraji se nacházely jakési artefakty, které měly družinky objevit a něco s nimi udělat. Většinou je odnesli mě. Družinky se v kraji pohybovaly dvě. Obě si zaslouží kritiku, ale o tom později. Akce trvala od pátku od večera do sobotního večera, plus sobotonedělní oslava přežití plus nedělní úklid, kterého jsem se s chutí částečně zúčastnil.
C) Průběh hry
Byla zima (viz 1) a celou sobotu pršelo (viz 2) Na místo konání jsem dorazil s Darou a Borkem, kteří si vtipně na železnou akci přivezli dřevěné tesáky, a Rupertem, který vtipně táhl asi devět kilo zelí. Jelikož jsem měl hrát žebráka, připravil jsem se dokonale – s sebou jsem si vzal pouze kouzelnický kostým, amulet proti lepence, klobouk, velbloudy, zapalovač a spoustu dobré nálady. Jakožto žebrák jsem si všechno ostatní vyžebral. Jídlo, pití, kostým, místo na spaní, spacák i zubní pastu. Všem dárcům děkuji, Alláh vám to vrátí nastortisíckrát, nechť vaše ženy jsou rychlé a vaši koně krásní. Průběh hry jsem příliš nestíhal sledovat, protože jsem se většinou někde za bukem klepal zimou a hledal velbloudy. Podle všeho to ale šlo dobře, většina konfliktů se vyřešila a družinky splnily velkou část questů. Jak už jsem se zmínil, družinky byly dvě a zaslouží si kritiku. První družinku tvořili: Ladžin, (který mi odmítl dát svůj meč) Helena, (která mi z mé skvělé živnosti leprotika udělala… ex-leprotika) Piškot, (který mi požehnal) Mišoň (který pořád nesmyslně blekotal, ale pěkně mu svítilo elfí světýlko :))) Booster (nedal ani mědáček na leprotika) a Dara, která mi ukradla klobouk a za trest ji sežral démon. Druhá družinka, ve složení Gendrim (pořád se snažila vymámit ze mě nejaká kouzla…) Vlček (zaútočil na mě v průběhu svatého ritujálu) a Zdenál, který mě jako jediný dobrovolně obdaroval, ale který mě několikrát bezdůvodně zranil. Družinky mi po různých peripetiích (elfí hrobka, nesmrtelný mlynář, skřetí šaman) donesly všechny předměty, vyřešili problémy (ačkoliv Milošův dvůr vyřešila spíš Lambra… to hodné a utlačované děvče a Libuše, kterou Miloš kdysi odvrhl nebo co…) Když jsem měl artefakty (vesměs dodala druhá družinka) první družinka mi sehnala lidskou oběť a šlo se na věc.
D) Finiš
Je obvyklé, že zatímco krásné zážitky se po nějaké době vykouří z hlavy, trapasy se na dlouhou dobu vryjí do paměti. A ten ritujál byl docela trapas. Začínalo to hezky, elfsky-hermetický obdař, artefakty, skandované litanie, evokace démona, ale pak někdo neusnesl pohled na lidskou oběť, zaútočil na mě a celý rituál zkazil. Na místo dorazilo několik skupinek, které chtěly výsledek rituálu (to bylo ve scénáři), ale nikdo přesně nevěděl, co má dělat, a výsledný dojem byl velice zmatený. Pekelní psi odnesli Leeloo (bytost, která vznikla jako vedlejší prodkut rituálu), organizátoři zmateně pobíhali sem a zabíjeli hráče i jiné organizátory, hráči zmateně pobíhali tam a zabíjeli organizátory (celá sekta padla…) Protože jsem měl pohár nesmrtelnosti, čarovnou minci a mocný elfí meč, vydal jsem se za pekelnými psy, jednoho si (díky Alláhovi) podmanil, ale ten druhý zmizel v portálu i s Leeloo, takže ráj zase nebude. Jako vrchol všeho jsem se dozvěděl, že jsem umřel a tak jsem se vrátil na chatu. Několik skupinek se tam za tmy ještě bilo, několik konfliktů se dořešilo, a pak byl happyend.
E) Obecné závěry. klady a zápory
1) Zápory:
– Počasí
– Chaotický a nepříliš vydařený konec
– Několika debilům se do rukou dostaly nabité kuličkové pistole
– Šílený scénář.
– Šílený Mikuláš
2) Klady
– Spousta akce
– Spousta legrace, bžundy a pohody
– Spousta velbloudů a kifu
– Spousta pohodových lidí
– Porazil jsem Zdenála, Vlčka, Gendrim a Šikulu ve stolní deskové hře „Kamiónem po evropě”
– Naučil jsem se hitovou hru „Pistolníci”
– Zahrál jsem si ex-leprotika.
– Šílený Miguláš.
3) Celkový dojem
Myslím, že akce se podařila, víceméně všeobecně ano. Vážně nemůžu nic moc vytknout organizátorům ani hráčům (snad jen aby odebírali kuličkové pistole před akcí…). Jelikož hra stála z velké části na improvizaci, dobře si zahráli snad všichni, a kdo ne, ten má smůlu. Železné zbraně dotvářely realitu skutečných bojů a vznikaly pěkné obrazy. Hras splnila všechno, co jsem od ní očekával. Schrnuto, podtrženo: Až na několi detailů výborná akce. Jen tak dál a hustěji…
