Druhý víkend letošního Festivalu fantazie byl ve znamení vedra, zajímavého, přednáškami a besedami nabitého literárního Avalconu a jiných linií, vedra, spousty zahraničních i domácích hostů, vedra, historicky prvního Sletu autorů fantastiky, vedra, slavnostního Večera fantazie, vedra a miniverze tradičného fotbalového turnaje O pohár fantastické ligy. O co všechno přišel ten, který se rozhodl potit radši doma, než v Chotěboři?

Letošní, již patnácté předávání Cen Akademie SFFH se neslo ve znamení tradice – na tradičním místě (veletrh Svět knihy), v tradičním čase a pod taktovkou tradiční (a tradičně skvělé) moderátorské dvojky Eva Decastelo – Richard Klíčník. Bylo rovněž tradičně zábavné. Jen na něm – bohužel již také trochu tradičně – chybělo mnoho známých jmen…

Malé coníky ve smíchovské pobočce Městské knihovny v Praze se už dávno staly zárukou příjemně strávených odpolední v báječné atmosféře a ve společnosti starých i nových přátel. Con na vrbě nebyl takový. Byl ještě o něco lepší.

Mám-li být upřímný, nepatřím zrovna mezi fanoušky reklamních sešlostí, při nichž jdou nepokrytě zaujaté přednášky ruku v ruce s okázalým vychvalováním předváděného produktu. Cestou do historické krčmy Anno Domini 1471 na pražských Vinohradech, kde se měla konat prezentace datadisku Procitnutí k počítačové hře Dragon Age, jsem se proto strachoval, aby to nedopadlo právě takto. Mé obavy nenaplnily. Sraz fanoušků se zařadil mezi nejvydařenější fantasy akce vůbec.

Před dvěma roky se objevil na severní Moravě nový con, a přestože jeho počátky byly poměrně tvrdé, organizátoři to nevzdali, a tak i letos se minulý víkend více než stovka fanů opět vydala do Nového Jičína. A ani mrazivé počasí jim nemohlo zabránit v tom, aby si užili hromadu zábavy.

Všechno to vlastně začalo, když jsem podlehla davovému šílenství a založila si facebookový profil. Asi tak ve chvíli, kdy jsem vyplňovala status „Ve dvou umíme předvést až 10 plameňáků“, mi padlo do oka, že některý z mých přátel se zúčastní Pragoconu 2010. Váhala jsem. Přeci jen naposled jsem na conu byla na začátku mých vysokoškolských studií a teď, když bych měla pomalu začít sepisovat disertační práci, už jsem si nebyla jistá, jestli mě to bude vůbec ještě bavit.

…aneb Reportáž z Pragoconu 2010. “Jsem sloučenina člověka a topinky!” vykřikla knihovnice a pro několik špagety, zelňačku a topinky trávících fanů tak zahájila Pragocon 2010, akci v českých fandomových vodách díky dlouholeté tradici dobře známou, kterou však letos noví organizátoři oblékli do nového kabátu. Kabátu slušivého a honosného, který oči, vizory i opticko-nervové implantáty účastníků jistě potěšil, i když nějaká ta dírka od molů se v něm našla.

Beseda s redakcí Pevnosti je součástí programu lecjakého conu, ale snad nikdy se redaktoři nesešli v tak silném počtu, jako tento pátek na Smíchově. Proběhl tam totiž další tématický coník Míly Lince, tentokrát zaměřený na oblíbený a úspěšný časopis Pevnost.

Fénixcon 2009 je minulostí, v různých reportážích a povídáních však bude žít ještě dlouho. Třeba proto, že se i letos do Brna slétla spousta osobností. Nebo že že se organizátorům opět povedlo sladit téma přednášek, kostýmů a jiných malý, ale milých vychytávek. Na FP se za Fénixconem ohlédne Petr Bouda, tajemného hlasu v kurzivním pozadí se zhostila Pavla Lžičařová. Zavzpomínejte či se nechte pro příští rok inspirovat. Určitě to bude stát opět za to…

Už po sedmé se slétli fanové ze všech koutů předaleké galaxie, ale především z Česka, Slovenska a Polska do severomoravské Kopřivnice. A co na Koprconu bylo nového? Přibylo lidí, přibylo programu a hlavně přibylo srandy. A to je vskutku úctyhodný výkon, protože i minulé ročníky mohly leckomu dosti potrápit bránici.