Není to tak dávno co jsme vás informovali o tom, že v říjnu do České republiky zavítá Brandon Sanderson. Něco takového si naše redakce samozřejmě nemohla nechat ujít! A jaké to bylo? Bylo to boží!
Jak to všechno začalo
Jakmile se na facebookových stránkách Talpressu objevila zpráva, že se do hlavního města naší české kotliny chystá mistr současné fantastiky – Brandon Sanderson – muselo začít bušit srdce každého fantazáka ostošest! A jakmile bylo potvrzeno oficiální datum návštěvy, vyvstala pro všechny jedna zásadní otázka! Jaké knížky si mám s sebou vzít na výlet za jejich stvořitelem a jaké tím pádem nechat doma? A jako by těch nervů nebylo dost, musel si člověk ještě z té vybrané elity zvolit jednoho vyvoleného, který bude i s věnováním. Taková příležitost se může naskytnout jednou za život, proto je potřeba volit moudře.
Konečně nastal den D – 26. října 2019! je slunečno, teplo, a v Praze pomalu ale jistě začíná být hlava na hlavě. Zkrátka ideální podmínky na výlet s příručním zavazadlem plným knih určených k podpisu. Nakladatelství Talpressu se naštěstí nachází kousíček od Václavského náměstí, takže to z toho vlakové nádraží není tak daleko, a ta těžká taška se tam nějak dotáhne!
Bratři a sestry ze Slovenska
Přestože je autogramiáda plánovaná od 16:00, již hodinu a půl předtím se od vstupu do malého knihkupectví začíná tvořit fronta a s každou další minutou se špalír prodlužuje a prodlužuje. Všichni jsou (jako správní fantazáci) klidní a přátelští, takže není problém zapříst rozhovor se sousedem před vámi nebo za vámi (pokud si tedy zrovna nečte), protože minimálně jedno téma budete mít společné. A když budete mít štěstí, narazíte na „bratry a sestry“ ze Slovenska. Je tuze uklidňující, když během nezávazného tlachání zjistíte, že i ostatní trápí podobné problémy jako vás! Jako třeba skutečnost, že kvůli odlišné velikosti knih a různé vazbě je nemůžete mít pěkně v jedné poličce vedle sebe, protože to tak nějak správně nelícuje, jako když to má všechno stejný styl.
Čekání díky družnému hovoru příjemně ubíhá a najednou to řadou čekajících zašumí! Něco se děje! Vtom jeden z organizátorů akce vyjde z knihkupectví a oznamuje, že pokud si chcete koupit nějakou knihu, tak teď, před zahájením autogramiády, máte možnost. Ideální příležitost zkompletovat Sandersonovo dílo, ať už novinkou nebo nějakým starším kouskem. Jakmile je nakoupeno, je čas se vrátit zpět na své místečko v řadě. Mezitím ovšem dorazí TEN, kvůli němuž tady všichni stojí! Když kolem vás prochází, s úsměvem na tváři prohlásí, že jste začali nějak brzy. Inu, sympaťák!
Jde se na věc!
Do zahájení akce je oficiálně necelá hodina, nicméně Sanderson už je na místě, tak se s podepisováním začne s předstihem. Ten, kdo někdy zavítal do prostor Talpressu, ví moc dobře, že tam není místa nazbyt. Vznikají tudíž oprávněně obavy z toho, že se to někde šprajcne a uvnitř nebude k hnutí. Organizátoři si i přes stísněné podmínky poradili na výbornou!
Před dveřmi na zapomnětlivce čeká jeden z organizátorů s papírky a tužkou. Proč? Pokud chcete do knihy věnování, vložíte do ní lísteček se svým jménem, aby se to zbytečně nezdržovalo dolováním vašeho jména během samotného podepisování.
Když vstoupíte dovnitř, přijde k vám jeden ze Sandersonových lidí, převezme si od vás štos knih a zeptá se, kterou chcete s věnováním a dá ji navrch. Případně si půjčí váš fotoaparát a vyblejskne vás společně s Brandonem!
Konečně stojíte přímo před skvělým a jedinečným vypravěčem Sandersonem! Zručně a zkušeně otevře knihu na titulní straně a s přehledem vám tam vyšvihne věnování, podpis a v případě Elantris i malý aon. K tomu se na vás ještě obrátí s otázkou, jak se máte a jestli se ho nechcete na něco zeptat. Osobně jsem z toho tak perplex, že se zmohu jen naučené: I am fine! How are you? A na druhou otázku vyžbleptnu něco ve smyslu, že by otázky byly, ale v hlavě mám momentálně prázdno a doplním to jakýmsi podivným citoslovcem. A odkudsi zprava se ozve: „To znám!“ Ano, přesně tohle chcete, aby se vám stalo u spisovatele, který patří na přední příčky vašich oblíbenců!
Ani nevíte jak, a už stojíte proti Isaacu Stewartovi, který přidá svůj podpis k těm kouskům obsahujícím jeho krásné mapy a k tomu do knihy vloží samolepku, jíž určitě můžete využít jako fešáckou záložku. Všechno proběhne tak hladce a rychle, že až teď si uvědomím přítomnosti překladatelky Mileny Poláčkové sedící u růžku stolu. Ano, to ona tak vědoucně prohlásila, že to sama zná!
Člověk je spokojen a s úsměvem od ucha k uchu vyjde ven, kde si přeskládá knížky a pěkně je zase uloží do tašky. Ještě před odchodem se podívá na frontu před knihkupectvím a zjistí, že se nehnula ani o píď, protože si pro podpis chodí další a další fanoušci.
Líná huba, holé neštěstí
Po cestě zpět euforie kapičku opadne a do mozku se vloudí neodbytná myšlenka! Bylo by fakt super mít v knížce vedle Sandersona a Stewarta i Poláčkovou! Na to už je ale pozdě! To by bylo vrátit se zpátky, znovu se zařadit do fronty a kdo ví, jestli by člověk stihnul spoj domů. V hlavě to ovšem šrotuje dál a jakýsi hlásek napovídá: Ještě máš čas! Stihla jsi to s pořádným předstihem! Vrať se zpátky! Za zeptání nic nedáš!
A tak teda jo! V polovině cesty udělám otočku o 180° a vracím se zpět na místo činu, protože líná huba, holé neštěstí! Seberu odvahu a zajdu za panem organizátorem s tím, že knihy už mám podepsané, ale mám takovou speciální prosbičku. A světe div se, vyšlo to!
Prosmýknu se zpět dovnitř a zapluju na stranu, abych se nikomu nemotala pod nohama. Vyhledám paní Poláčkovou a zeptám se, zda by byla tak ochotná a připojila svůj podpis k ostatním. Paní překladatelka se rozzáří a s radostí podepíše knihu mně i kamarádce. A jako bonus k tomu se dozvím, že Elantris patří mezi její nejoblíbenější, protože byla první.
A je to! Má druhá (a už neplánovaná) cesta za Brandonem trvala jen pár minut a Talpress opouštím dnes již potřetí a s oprávněným nadšením a hrdostí! Mise splněna na 120 %! Teď už se mohu spokojeně vrátit domů.
