V sobotu 26. 10. 1012 navštívil pražský KomiksFEST! autor slavného komiksu Vrána James O’Barr a u toho jsem nemohla chybět. K Meetfactory jsme dorazili těsně před sedmou hodinu, půl hodinky před ohlášeným začátkem diskuze. Velký sál byl plný a lidí stále přibývalo. Podařilo se nám ukořistit volná místa, pohodlně jsme se usadili a ještě zbyl čas na rozhlédnutí se kolem. Minimálně polovina účastníků třímala v ruce jedno nebo více vydání Vrány, a to od nejstarších až po poslední z tohoto roku. To je doplněno o dvě kapitoly: „Vánoce v srpnu“ a „Jiskrný kůň“.
Jak už to bývá, diskuze začala až kolem osmé hodiny. Moderátor nejprve představil překladatele a filmového kritika Františka Fuku, který celý večer tlumočil, a nakladatele Václava Dorta, jenž spolu s Comics Centrem stojí za posledním vydáním Vrány. Václav Dort se na chvíli ujal slova, aby poděkoval všem, díky nimž se O’Barr dostal do Prahy. A diskuze mohla začít.
O’Barr se na začátek omluvil, že je unavený po dlouhém letu (Texas-Frankfurt-Praha), nemá nic připraveného a doufá, že máme vymyšlené dotazy. Jelikož se nikdo nehlásil, rozhodl se začít sám. Nejdříve mluvil o knize. O důvodech, proč vznikla a proč až teď byla kompletně dokončena.
Než se stihl oženit, snoubenku mu srazil a na místě usmrtil opilý řidič. Nějakou dobu se utápěl ve smutku a vzteku. Poté se z toho rozhodl vypsat a vykreslit. Tak vznikla Vrána. Původně to prý měl být králík, ale Jamesovi se nepodařilo ho ztvárnit dostatečně démonicky. Smutné pozadí, které se k příběhu váže, je také příčinou finálního dokončení až v minulém roce. Některé věci musel James teprve pochopit, aby o nich mohl psát. S některými se musel srovnat.
Po několika doplňujících dotazech se autor pustil do vyprávění o filmu. A hlavně o Brandonu Lee. O tom, jak byl Brandon na film pyšný. Prý říkal, že konečně vystoupil ze stínu svého otce. O’Barr byl po celou dobu na natáčení, akorát na poslední týden odjel domů, do Detroitu, aby vysvětlil, že film městu nijak nezhorší pověst. Když mu volali, že je Brandon postřelen, ptal se jen, na jak dlouho to zdrží natáčení. Když dorazil ke štábu, řekli mu, že to není jen postřelení, že je to celkem vážné. Ironií je, že Brandon byl smrtelně zraněn při natáčení poslední scény se zbraněmi. Zbývající tři nebo čtyři dny se měly natáčet scény Erica a Shelly. Proto je ve filmu poměrně málo scén z doby, kdy žili. Mimochodem při střelbě stále běžela kamera, ovšem záběry šly rovnou k soudu a potom byly zničeny. Ve filmu tedy opravdu scéna se smrtí Brandona není.
Zbytek času vzpomínal autor na Brandonovu snoubenku, jak si vzájemně po jeho smrti pomáhali. Na to, že Vrána vyšla vlastně náhodou, jelikož v té době nebylo co vydávat. Na muzikanty, jejichž hudba ho inspirovala, a objevuje se jak v knize, tak ve filmu. Mluvil také o filmových pokračováních Vrány, která radši kromě druhého neviděl. O komiksovém pokračování Vrány, které by teď mělo začít vycházet. Dal tvůrcům přísné podmínky k použití odkazu na jeho Vránu. Na závěr se nám svěřil, že sám píše jakési pokračování. Ovšem hlavní hrdinkou je žena. Zabitá ve svatební den.
Po krátké pauze se vrhl na malování Evy Decastelo. Po dokončení obraz on i Eva podepsali a byl vydražen za krásných 50.000 Kč pro NF Pink Bubble zabývající se pomocí rodinám, v nichž některé z dětí bojuje s rakovinou.
Následovala opět pauza. Přeci jen už se blížila půlnoc a autor už musel být dost unavený. Zájemci si mohli mezitím koupit Vránu nebo některý z plakátů s výjevy z ní. Poté se konečně začalo podepisovat. Organizace byla trochu nepřehledná, a tak se vytvořily dvě fronty sbíhající se ke stolu, za nímž seděl. Čekání se zdálo nekonečné, ale vyplatilo se. Autor byl velice příjemný, na vše, co mu přišlo pod ruku, vepsal věnování a podpis. Česká jména jsou pro cizince trochu oříškem, a tak i on měl po ruce asistentku, která mu je spelovala a ukazovala, kde má být umístěn případný háček. Navíc si se všemi, co projevili zájem, neváhal podat ruku. Takže asi s každým druhým.
Podepisoval do noci, ale fanoušci odcházeli velice spokojení. Doufám, že se i jemu v Praze líbilo a zase někdy dorazí.