Film Music Prague je souhrnné označení pro benefiční trojici kulturních akcí, jejichž výtěžek je ve jménu motta „Pomáhat je snadné“ věnován ve prospěch boje proti rakovině. Letos se návštěvníci mohli v Praze během tří večerů o víkendu 16.-18. 11. zúčastnit Filmového plesu, James Bond koncertu k 50. výročí agenta 007 na plátnech kin a zlatého hřebu festivalu, Concert for Help konaného v majestátním Rudolfinu.
 |
Právě posledně jmenovaný jsem si jako fanoušek filmové hudby nemohl nechat ujít. Přestože aktivita Pražského filmového orchestru narůstá, stále nemáme v našich luzích a hájích a koncertních síních dostatek příležitostí si filmovou hudbu naživo poslechnout. O to víc zarazí a zamrzí fakt, že se Concert for Help odehrával v tentýž den jako koncert právě zmíněného Pražského filmového orchestru v Lucerně. Pořadatelům druhého (ano, vím, že byl v tento termín kvůli Dnům studenstva, jednodenní posun by však nemohl být velký problém) díky a pohlavek.
V malebném interiéru z většiny zaplněného Rudolfina začal několik minut po 19. hodině program. Moderátor představil účinkující: Filharmoniky města Prahy pod taktovkou dirigenta Nica Rainea a Pražský filharmonický sbor vedený sbormistrem Jakubem Zichou. Hned úvodní ladění nástrojů ve skvělé akustice sálu navýšilo očekávání, které začalo být záhy zhusta uspokojováno, když orchestr spustil suitu skladeb ze soundtracku Hanse Zimmera k filmu Gladiátor (i s onou „Piráti z Karibiku“ pasáží ze skladby „Barbarian Horde“). Posléze mohli návštěvníci okusit rozdíl mezi filmovou hudbou „současnou“ (přeci jen uběhlo od Gladiátoří premiéry celých 12 let) a klasickohollywoodskou, když po Gladiátorovi následoval hudební doprovod složený Miklósem Rózsou k filmu Quo Vadis Mervyna LeRoye z roku 1951.
Nicholas Hooper →
Ve druhém dvojbloku, (moderátor večera mezi nimi vždy prohodil pár vět), se objevila hudba z filmu Lincoln (autorem pochopitelně lehce patetické skladby je dvorní skladatel režiséra filmu Stevena Spielberga John Williams) a pochodovka Alana Silvestriho z Captain America: První Avenger. Následoval krátký rozhovor moderátora s prvním ze dvou zahraničních hostů koncertu (proklamovaný Gabriel Yared se nakonec nedostavil), skladatelem Nicholasem Hooperem, který vypovídal, jaká výzva pro něj byla práce na doprovodech ke dvěma filmům o Harrym Potterovi. Právě souhrn motivů jednoho z nich, Harry Potter a Fénixův řád, otevírala další dvojici a jako jeden z mála zaostával za poslechem alba, neboť oblíbená skladba reportážníkova, irsky skotačivá „Fireworks“, zněla v podání orchestru lehce chaoticky a nepřehledně. Zato následné sborové téma z filmu Propast (pro film Jamese Camerona složil opět Alan Silvestri) představovalo spolu s poslední částí suity v podobě hlavního tématu ze Star Treku Jerryho Goldmisthe vrchol a rovněž i závěr první poloviny koncertu.
← Ilan Eshkeri
Po krátké přestávce na protažení, občerstvení i vylučování se obecenstvo vrátilo na místo, kde druhou půli otevřela hudební premiéra – vůbec poprvé jsme měli možnost slyšet doprovod k epické fantasy Bryana Singera Jack the Giant Killer, která se do kin dostane příští rok. A nezní vůbec špatně. Program následně vypustil do éteru Lva v zimě skladatele s charakteristickým rukopisem, Johna Barryho. Další dvojblok uvedl druhý zahraniční host, britský skladatel Ilan Eshkeri, který v rozhovoru s moderátorem rozebíral krásy našeho hlavního města (a to ještě nebyl u Pinkasů, jak by řekl průvodce pan Hrušinský), načež se svěřil, že by před deseti lety, kdy tu pobýval pracovně coby pouhý asistent, ani v nejlepším nečekal tento živý poslech svých skladeb. Následovala jeho romantická hudba z Královny Viktorie a epické spojení sboru a orchestru ve Vangelisových notách určených Alexandru Velikému.
Srdce skromného písaře tohoto textu zaplesalo hned vzápětí, když orchestr spustil suitu z jeho oblíbeného soundtracku k jeho oblíbenému filmu Hvězdný prach, jehož autorem je opět Ilan Eshkeri. Byla radost slyšet jej naživo, v čemž se mnou (naměkko byvším) souhlasilo i publikum, které délkou a silou svého potlesku korunovalo Hvězdoprašný souhrn skladeb (Shooting Star-Three Witches-Yvaine-Septimus-Lamia’s Lair-The Star Shines-Coronation) do role krále a vrcholu večera. Nic na tom nezměnily skladby z filmů Valkýra (John Ottman), Válečný kůň (John Williams) a finální titulkový doprovod z filmu Dne nezávislosti skladatele Davida Arnolda.
Tleskalo se ve stoje. Jelikož Nic Raine a jeho hudebníci přidávali a za doprovodu do rytmu tleskajícího obecenstva přídavek opakovali, tleskalo se ve stoje hned několikrát, až do rudě saturovaných dlaní.
Nutno dodat, že zaslouženě. Snad neexistuje lepší způsob, jak přispět na dobrou věc a zároveň se takto královsky a vysokokulturně pobavit. Pokud byste chtěli taky, nashledanou za rok. Já tam budu.
Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)
josef.horky@fantasyplanet.cz
