Pátky v pražské prodejně knihkupectví Fantasya jsou sváteční. Občas. To když se tu navečer sejde smetánka české fantastické scény a mnozí báječní hosté, aby tu či onu novou knihu přivítali na světě. 6. listopadu padl los na Petra Schinka a jeho novinku Jak lvové.
Každý správný akční román v české kotlině by měl pokřtít František Kotleta. Když nemůže Kotleta, vezmeme zavděk alespoň Leošem Kyšou. A když nás pošle do háje i ten, je načase improvizovat a povolat z jeho temného doupěte samotného Borise Hokra. Ten se nakonec ukázal být tou nejlepší volbou, poněvadž dělal své kmotřence redakci a věděl o ní první poslední. Publiku proto mohl sdělit například to, že byla od začátku perfektní, zatímco autor stydlivě klopil oči k zemi a rděl se.
I přes svou pověstnou stydlivost ovšem Petr Schink diváctvo, které se na něj v páteční Fantasyi vrhlo, ukočíroval s přehledem, sem tam přihodil i vtípek! Nakolik mu pomohla osmnáctiletá whisky, kterou předtím pozřel v doprovodu tohoto redaktora a dalších statečných, není známo, nicméně následoval podpis zdi knihkupectví z nejvyšší příčky štaflí. Rozmáchlý bardův autogram shlíží na krámek ze samé špice podpisové zdi a pod dohledem těch temných kliček by bylo snad až příliš troufalé si Schinkovu novinku nezakoupit.
Boris Hokr sice whisky neměl, ale zato se v nestřeženém okamžiku zmocnil láhve šampusu a s ďábelskostí sobě vlastní prolil knihu takovým množstvím tekutin, že bude nepochybně nejzdravější ze všech Schinkových opusů. Tento konkrétní výtisk se pak jistě stane nedostižným klenotem v knihovně mistra Fajkuse, toho času šéfredaktora časopisu Pevnost, který je na zlité knihy zatížený. Střízlivé by prý s ním nikam nešly.
Všeobecně výtečné náladě provázející křest napomohl i následný přesun do restauračního zařízení, kde třeba Jan Doležálek, dvorní autor Schinkových obálek, dokázal, že umí nejen skvěle ilustrovat, ale nezalekne se ani jiných výzev. To už je ale jiná pohádka…
Takže, knihu Jak lvové si rozhodně kupte. Zaslouží si to nejen pro své nezpochybnitelné kvality, ale i pro nezištnou oběť, kterou jí přinesly tělesné orgány pátečních hostů.
A chcete-li stejně báječný křest ve Fantasyi zažít na vlastní kůži, neváhejte. O listopadových pátcích se tu jede nonstop… následuje samotný Miroslav Žamboch!
překlepy a občasné úlety
Křest hezkej, příběh taky, ale samotná kniha je poněkud redakčně zanedbaná. O překlepy a občasné technické či terminologické úlety tam není nouze.