Reportáží z conů je velké množství – většinou od lidí, kteří svou první akci zažili tak dávno, že se psal letopočet ještě s jedničkou na začátku. Čas od času ale neuškodí přečíst si i něco od návštěvníka, který cony neobráží ve velkém. Jasně – bude jásat nad věcmi, které pro nás jsou již běžné a okoukané – možná tak moc, že už si ani nedokážeme uvědomit, jak je to super, dokud to neuslyšíte (neuvidíte černé na bílém). Takže jsme vám sehnali někoho, kdo vám to řekne.
 |
Proč lidé chodí na cony?
Vlastně nevím, sama jsem jich mnoho neprošla.
Rozhodně mě ale napadá několik důvodů, proč se vracet na CONiáše. Pokud možno každý rok v hojnějším počtu.
Můžete prosedět deset hodin v sále a nasávat zajímavosti z fantastických světů jako houba, ideálně össenská. Nebojte se, důlky v sedačkách už jsou připravené mnoha generacemi desetihodinových posluchačů před vámi.
Nebo jste vymysleli epesní kostým, který chcete předvést světu a objektivům všudypřítomných fotografů. Vaše snímky se přeci musí dostat na sociální sítě a zajistit vám tak nehynoucí slávu. S trochou štěstí fotografové pochopí, že se jedná o kostým. Pro jistotu se vyfoťte sami, selfie stále nevyšlo z módy.
Touha po knihách je také silným motivem, přeci jen jste zavítali do knihovny. Na CONiáši je již tradičně z čeho vybírat: krásné neopotřebované knihy Strak na vrbě, krásné lehce opotřebované knihy knihovní provenience, nebo ne tak krásné, zato léty prověřené knihy, které můžete získat výměnou za jiné více či méně oblíbené tituly. A pokud by vám výběr nevyhovoval, v jednu odpoledne navíc otevírá knihovna o patro výš. Pokud ovšem s trochou štěstí přežijete střet se smetákem podivné báby toaletářky.
Letos jste však mohli svou sbírku obohatit i o několik audioknih či zcela nepostradatelný knižní doplněk – originální záložku, jejímuž zakoupení předcházelo představení hodné cirkusové manéže. Málokterá akce předčí letošního CONiáše počtem křtů nových knih rozličných formátů. S tímto jevem souvisel zvýšený výskyt známých osobností světa literárního a příbuzných oborů. Fanoušci nezmeškali příležitost získat ke svému nově zakoupenému artiklu přidanou hodnotu v podobě podpisu autora.
Ale ani to není na celé akci nejdůležitější. Po prostorách Městské knihovny v Praze na Mariánském náměstí se tou dobou pohybuje spousta zvláštních lidí a jiných podivných individuí. Pravda, některé existence jsou tam neustále, ale kvůli těm se na CONiáše nechodí. Stejně jako v sále můžete oněch deset hodin prosedět ve vestibulu. Ale sedět nebudete dlouho, protože pokud jste nebyli okamžitě po příchodu odchyceni neodbytným PR manažerem přes záložky, dříve či později se v blízkém okolí vytvoří libovolný shluk fanoušků elfáren, steampunku nebo mezihvězdných záležitostí, se kterými je radost posedět. Vlastně postát.
A o tom to (také) je. Můžete potkat Neffa s Kantůrkem, ale taky partu lidí, kteří s vámi rádi zajdou na pivo i v jiný den roku, než jen kolem dvacátého září. A vždycky bude o čem mluvit. Minimálně o knížkách. A steampunku. A Kantůrkovi.
Takže nashledanou příští rok ve stejnou dobu na stejném místě. Nebo příští týden tam u nás?
