Muzeum Karla Zemana

Nebudu vám popisovat osobnost Karla Zemana. Většina z vás (hlavně zkušenější ročníky) přišla s jeho genialitou do styku nejednou. Ti, kterým jméno jednoho z největších a nejznámějších českých režisérů nic neříká, šup k nápravě chyby, anebo právě do muzea, kde je o panu Zemanovi informací bohatě, stejně jako o jeho filmech. Vždyť Cesta do Pravěku, Baron Prášil, Vynález zkázy či Čarodějův učeň dosáhli celosvětového věhlasu a jsou součástí zlatého fondu tuzemské kinematografie. O to víc nás mohlo dlouho mrzet, že je u nás mistr lehce opomíjen.

muzeum

Jen si to představte. Samotný Steven Spielberg vzdával Cestě do pravěku (kterou se marně snažil napodobit svým Dinoparkem) hold a podivoval se nad tím, jak dobrý film Zeman natočil již v roce 1955. Na dalekém východě, v Zemi vycházejícího slunce, se DVD edice se Zemanovými filmy těší takové oblibě, že jsou vydávány takřka každý rok. U nás, v zemi původu legendárního tvůrce – nic. Teprve Muzeum Karla Zemana začalo projevovat milou aktivitu a vydávat režisérovy snímky – na konci listopadu vyšlo jako první bohatými bonusy ozdobené DVD právě Cesty do Pravěku.

Nechme však DVD (a také workshopy animace a trikové tvorby, které Muzeum o víkendech pořádá, slint) stranou a zaměřme se na samotnou prohlídku Muzea. Tak to udělal i váš investigativní redaktor Fantasy Planet s doprovodem v podobě podobnými zájmy postiženého Davida Pravoslava Stefanoviče, kteří se vydali k poslednímu z oblouků Karlova mostu na Malostranském břehu (návod – až budete pod obloukem, postavte se čelem k Malé straně a vlevo leží Saský dvůr, kde muzeum naleznete). Přestože jsou brány MKZ otevřené do 19 hodin, internetová stránka proklamuje poslední vstup již o hodinu dříve. Pět minut před šestou jsme tedy napochodovali k pokladně, koupili si vstupenky ve studentském tarifu (140,– stejně jako senioři či děti, dospělí za vstup zaplatí rovných 200 korun), obdrželi milé vstupenky, odložili kabátce a vstoupili do ráje.

První z místností se věnuje počátkům Zemanova životního i tvůrčího příběhu a milou dominantu tvoří skleněná figurka, která hraje hlavní roli v jednom z prvních režisérových krátkometrážních snímků, Inspiraci (ke zhlédnutí na youtube.com). Po stěnách visí fotografie, texty, navíc také mnoho obrazovek přehrávající videosekvence k daným oblastem. Poté vstoupíte do pavilonu šelem. Pravěkých šelem. Na plátně zde běží sekvence z filmu Cesta do pravěku, na stěnách jsou příklady použitých trikových technologií (jen zevrubný popis některých ve vás vzbudí posvátnou úctu k mistrově trpělivosti). Některé vás jistojistě překvapí, takže si připravte frázi „Toho jsem si ve filmu nevšiml!“

Na tomto místě textu je třeba zmínit, že jsme se díky pozdní hodině v prostorách muzea v tu chvíli zdržovali pouze my dva. Právě proto nebylo těžké v další části zcela popustit uzdu těm dvěma rozjíveným chlapečkům uvnitř nás. Rekvizity z Vynálezu zkázy tyhle kloučky totiž nemohly nechat chladnými. Strčit hlavu do helmy skafandru, kroutit kormidlem, nahlédnout do periskopu, a především mít možnost posadit se na onen létající stroj podobný kolu a zamávat jeho křídly, ničemu z toho jsme neodolali, přičemž fotoaparát pracoval přesčasy.

Meditativněji působí místnost inspirovaná Baronem Prášilem. Hned po vstupu do ní si nemůžete nevšimnout připraveného stativu na vaše zaznamovací přístroje, vyzkoušet si trikovou techniku „matte painting“ (česky nejlépe asi „dokreslovačka“ – kombinace hrané scény a obrázku) a vyfotit se sedící na Měsiční růži s Matičkou Zemí v pozadí (viz příslušné foto náhodně odchyceného vagabunda).

Konečná část prohlídky se pak samozřejmě věnuje Zemanovým posledním filmům a letům života.

Na první pohled sice může zarazit poněkud vyšší cena vstupného vzhledem ke skutečnosti, že jsme všechny expozice muzea prošli (s důkladným vyblbnutím) za 45 minut. Přesto je návštěva pro fanoušky filmu a speciálně osobitých snímků Karla Zemana takřka povinností. Rozhodně se také vyplatí sledovat webové stránky Muzea, třeba narazíte na jednu z mnoha speciálních akcí (od zmiňovaného workshopu po proletění se na dělové kouli jako Baron Prášil).

Pokud se objeví nějaká, která se neodmítá, jsem připraven neodmítnout.

Další fotografie naleznete v příslušném albu na naší facebookové stránce.

foto: Josef Horký

Josef Horký (zástupce šéfredaktorky)

josef.horky@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentářů

  1. Taky se tam chystám-myslím, že i přes poněkud barbarské vstupné to bude stát za to…

  2. Zábava na celý den!
    Mohu potvrdit, stojí to za to!!! 🙂 Navštívili jsme muzeum společně s plavbou lodí a workshopy animace a dlouho jsme se tak nepobavili!!! 🙂

Zveřejnit odpověď